WEB , Datum: 03.07.2019 , Zdroj: rvp.cz
Autor: Alexandros Charalambidis Spoluautor: PaedDr. Markéta Pastorová
Anotace: Text připomíná 195. výročí narození Bedřicha Smetany v souvislosti se dvěma festivaly s jeho jménem neodmyslitelně spojenými – Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Rodiště Bedřicha Smetany je spojeno nejen s hudbou, ale i se světovým kulturním a přírodním dědictvím UNESCO a významnými architektonickými počiny Josefa Pleskota.
Obor příspěvku: Nauka o hudbě
Klíčová slova: Bedřich Smetana, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Kulturní dědictví Unesco, významná výročí, 2019, hudba
Již pět let uplynulo od roku 2014, od roku, který byl věnován české hudbě a v němž byla vzpomínána významná výročí českých skladatelů. Připomínali jsme si jména jako Josef Suk, Bohuslav Martinů, Antonín Dvořák či Bedřich Smetana. Právě poslední ze jmenovaných velikánů je neodmyslitelně spjat s mezinárodním hudebním festivalem, Pražské jaro [1], který je pravidelně od roku 1952 zahajován hudbou tak ryze českou, hudbou, které rozumí každý z nás, Mou vlastí. Není mezi námi snad jediného člověka, který by nepoznal téma Vltavy – tu známou mollovou melodii připomínající dětskou píseň Kočka leze dírou, s níž se setkal v hodinách hudební výchovy, kdo by alespoň jednou nezaslechl úvodní podmanivé tóny harfy ze symfonické básně Vyšehrad. I letos, jako každý rok, bude Pražské jaro zahájeno 12. května, tedy v den výročí úmrtí Bedřicha Smetany, cyklem symfonických básní Má vlast. A právě letos uplyne 195 let od jeho narození. Jsou tu proto hned dva důvody, proč si připomenout tohoto skladatele.
V souvislosti s Pražským jarem a Smetanovým cyklem Má vlast si nelze nepřipomenout také šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka, který v roce 2014 naposledy dirigoval Mou vlast na zahajovacím koncertě 69. ročníku Pražského jara. A právě letos 1. června tomu budou dva roky, co se tento světově uznávaný dirigent, nositel Řádu britského impéria, odebral do hudebního nebe.
Vraťme se ještě k Bedřichu Smetanovi. Jeho skladatelský význam je každoročně připomínán festivalem nesoucím jeho jméno – Smetanova Litomyšl (Národní festival Smetanova Litomyšl). Jedná se o druhý nejstarší hudební festival, který se v rodišti Bedřicha Smetany pořádá od roku 1946 [2]. Jeho ročníky prošla řada významných umělců, našich i zahraničních; proměnila se i dramaturgie festivalu – od 90. let se jedná o mezinárodní operní festival.
Obr. 1
Centrem festivalového dění se stal Státní zámek Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o jeden z dvanácti českých divů světa, ukázku nádherné renesanční arkádové architektury ze16. století se sgrafitovou výzdobou fasád a štítů. Významné je, že se dochoval celý komplex šlechtické residence – hospodářské budovy a zahrada.
Obr. 2
Litomyšl má ale nejen svou historickou, ale i současnou podobu, je to místo, kde se historické budovy snoubí se současnou architekturou. Proto nelze v této souvislosti nepřipomenout ještě i jméno významného českého architekta Josefa Pleskota.
Rok 2019 se tedy nese nejen ve znamení 195 let výročí narození Bedřicha Smetany, ale i 20. výročí zařazení zámku v Litomyšli do kulturního dědictví UNESCO. Konečně existence nejen hudebních festivalů neodmyslitelně spjatých se jménem Bedřicha Smetany, ale také uznání významu kulturní památky, která se stala nedílnou součástí hudebního života, je nepochybně potvrzením onoho památného Smetanova výroku: „V hudbě život Čechů“. Doufejme, že je stále ještě platný.