18.6.2009 Sedmička str. 7 Publicistika Pavel Stojar
Cimbalistka Zuzana Lapčíková napsala oratorium ze spisů Komenského.
Zahraje ho se zlínskou filharmonií.
Zlín, Uherské Hradiště
Jan Amos Komenský je jednou z největších osobností dějin východní Moravy i celých českých zemí. Koho by ale napadlo jeho filozofická díla zhudebnit? Cimbalistka a hudební experimentátorka Zuzana Lapčíková se k tomu odhodlala.
"Komenský mě lákal dlouho a byla to jen otázka času, kdy naberu sílu a odvahu se jeho texty zabývat. Shodou okolností v době, kdy jsem tu odvahu posbírala, mi zlínská filharmonie nabídla orchestrální koncert s mými autorskými skladbami," vysvětluje cimbalistka. Její projekt Orbis Pictus s Filharmonií Bohuslava Martinů zazní poprvé 22. června ve zlínském Domě umění. Vystoupí s ním také na festivalu Smetanova Litomyšl.
* Proč jste zvolila právě Komenského, čím vás oslovil?
– Komenským se neustále zabýváme jen jako pedagogickým velikánem. Mě ale zajímal jako osobnost, jako člověk. Také mě neustále lákalo jeho světonázorové pojetí. Tak jsem vzala knížky a déle než rok jsem Komenského myšlenky studovala. Pak jsem si teprve troufla sama vybrat texty, které mi připadaly zajímavé, důležité a přitom byly múzické, tedy dobře zněly. Chápala jsem tuto práci jako obrovskou výzvu a Komenského dílo jsem chtěla nějakým způsobem postihnout v současných souvislostech.
* Kdo další, mimo vás a filharmonii, v projektu účinkuje?
– Uvažovala jsem o různých obsazeních a variantách provedení, chtěla jsem třeba zapojit dětský sbor. Nakonec mi to nějak samo logicky vyplynulo z textů a vznikla forma oratoria s orchestrem, sborem a sólovými zpěváky. Bude hrát Filharmonie Bohuslava Martinů v plném obsazení a zpívat Český filharmonický sbor v sedmdesáti lidech. Je tam také vokální sólo pro mužský bas, budu zpívat i já a hrát spolu s jazzovým kvintetem. To bude komorní protipól té obrovské mase orchestru a sboru.
* Je nějaké hlubší poselství, které chcete lidem předat?
– Každou myšlenku Komenského je možné chápat jako poselství. Je fascinující, že text, který vznikl v sedmnáctém století, je stále aktuální a může oslovit dnešního člověka.
* Budete vystupovat na Smetanově Litomyšli, to je pro hudebníky docela pocta.
– To je zajímavá shoda okolností. V době, kdy jsem dostala nabídku od filharmonie, jsme měli s mužským vokálním kvartetem Q Vox koncert v Litomyšli. Měli jsme úspěch a po koncertu nám ředitel festivalu nabídl podobně velkorysou příležitost jako předtím filharmonie, takže se to sešlo dohromady v jednom čase. A proto má koncert dvě premiéry, jedna bude ve Zlíně a druhá o den později v Litomyšli.
* Zůstane jen u koncertů ve Zlíně a Litomyšli, nebo bude Orbis pictus žít dál?
– Letos máme zatím naplánovány čtyři produkce, kromě Zlína a Litomyšle zahrajeme v říjnu v Kroměříži a Uherském Brodě. Něco se už chystá na příští rok, ale záleží na tom, jak bude reagovat publikum.
* Nechystáte se kompozici nahrát na cédéčko?
– O tom jsem zatím vůbec nepřemýšlela. Pro mě bylo největší ambicí Orbis pictus vůbec dokončit, protože to bylo skutečně veliké sousto.
* Je Orbis pictus vaším splněným snem?
– Teprve když jsem Orbis pictus dopsala, uvědomuji si, jak je to neuvěřitelné. Až mi skoro bylo líto, že jsem ten Komenského svět, v němž jsem žila, musela opustit. A víte, jak to bývá s těmi splněnými sny. Říká se, že když je zrealizujete, tak je zabijete. Ale musela jsem to zkusit a na své muzikantské cestě se takové velké formy nějakým způsobem zhostit.
* Máte tři děti a věnovala jste přípravě skladby spoustu času. Jak to vaše rodina vnímala?
– Dva a půl roku jsem žila ve vlastním světě odděleném od reality. Četla jsem, napsala jsem ručně 370 stran not. Rodině nějaký čas trvalo se s tím sžít, ale potom si na to zvykli. U nás to zkrátka funguje jinak než v běžných rodinách.
* Mimo koncertování a skládání hudby ještě učíte v umělecké škole v Hradišti hrát děti na cimbál. Dá se to vůbec zvládat?
– Mám to všechno propojené, jak sféru tvůrčí, tak muzikantskou a pedagogickou. Škola pro mě znamená hodně práce, ale zůstává po ní hmatatelný výsledek. Na těch dětech je strašně moc vidět, co všechno se naučily. A to je pro mne dobrá satisfakce.
***
Zuzana Lapčíková -skladatelka, cimbalistka a zpěvačka – narodila se v roce 1968 ve Zlíně – na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál, na Masarykově univerzitě v Brně etnologii a hudební vědu – hrála a nahrávala s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, komorními seskupeními různých žánrů i s velkými orchestry – nahrála přes třicet hudebních titulů – má tři děti
Foto popis| Cimbalistka. Zuzana Lapčíková stíhá při své tvůrčí činnosti i učit hrát děti na cimbál.
Foto autor| Foto 7/ Jiří Mls
Regionální mutace| Sedmička – Zlín
