Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Znovuzrozená Litomyšl kloubí historii s moderním životem

16.6.2016    Veřejná správa    str. 20   Dobrá praxe Lucie Sýkorová      

 

Mimořádné projekty

Město má na svých webových stránkách hned vedle názvu Litomyšl přízvisko „znovuzrozená“. Ať už tím zamýšlelo vedení města upozornit na loni dokončenou rekonstrukci historického areálu v okolí renesančního zámku, nebo na propojení historie s modernou, v obou případech je toto označení oprávněné. V opravených historických budovách i zahradách ožívá historie přímo ruku v ruce se současností. Například jeden z nejvýznamnějších sochařů současnosti Olbram Zoubek zde dostává opravdu dostatek prostoru a stanul tak ještě za svého života po boku legendám, které k Litomyšli patřily v minulosti. Letos devadesátiletý umělec si město oblíbil a stalo se jeho druhým domovem. Jeho sochy tvoří nejen stálou expozici v zámeckém sklepení, ale zdobí i klášterní zahradu. A jeho dílo nechybí ani v kanceláři tajemníka města.

 

Rittsteinův autobus vedle Olbramových soch příliš neuspěl

 

Co místní ale už tak otevřeně jako Olbramovy sochy nepřijali, je exponát mladého umělce Lukáše Rittsteina, jehož dílo reprezentovalo Českou republiku na výstavách EXPO 2010 v Šanghaji i EXPO 2015 v Miláně. Jeho dílo, které sám autor nazývá „antropologickým putovním monumentem“, stojí od dubna v sousedství Olbramových soch v klášterních zahradách. Již během instalace ale začali místní sepisovat petici za jeho odstranění, kterou nakonec podepsaly zhruba tři stovky lidí. A čím toto dílo, které bylo na Expu 2015 v Miláně nejatraktivnějším a nejvíce fotografovaným monumentem, tolik pobuřuje místní v Litomyšli? Jde o zelenkavý autobus, který má v místě kabiny pro řidiče zabudovaný obří tubus. Ve stanovených časech je autobus přístupný, lidé mohou nasednout a zhlédnout film Prodaná nevěsta. Tvůrce vybízí k přemýšlení o tom, že všichni lidé jsou pasažéry jakéhosi tajemného výletu lidstva na planetu Zemi, přičemž nemohou vidět, kdo autobus řídí. Přestože se řadě místních lidí umístění autobusu v klášterní zahradě nelíbí, zůstane zde zřejmě do konce srpna. „Mám za to, že máme povinnost přinášet této společnosti mimořádné projekty, které by ukazovaly další cesty ve vývoji lidstva. Proto jsme také podpořili instalaci uměleckých děl Lukáše Rittsteina. Není to tak, že bychom se ztotožňovali s jeho uměleckým pojetím, ale jsme povinni poskytnout veřejný prostor právě proto, abychom umožnili modernímu umění konfrontaci s názorem veřejnosti. Moderní umění patří k našemu životu a na tuto konfrontaci má nárok,“ říká k tomu starostaLitomyšleRadomilKašpar.

            Východočeské město Litomyšl je známé především díky renesančnímu zámku zapsanému na seznamu UNESCO, jako rodiště Bedřicha Smetany a místo, kde působil Alois Jirásek, Božena Němcová a další osobnosti. Minimálně jednou jej už navštívil snad každý milovník kultury a historie. Jak se ale v poměrech českého maloměsta „vaří“ kultura tak, aby byla důstojnou připomínkou významné historie a dokázala přilákat i násobně více návštěvníků, než je místních obyvatel? A jak se zde vlastně místním žije, nejsou jejich potřeby poněkud upozaděny a zastíněny kvůli snaze radních naplnit očekávání turistů? Není tak velký historický význam pro dnes tak malé město spíše neúnosné břímě? Vydali jsme se do Litomyšle v předvečer začátku 58. ročníku proslulého operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Bazén stavbou roku a místní se skládají na zvony

            Litomyšl se ale nesnaží být moderní jen skrz umění. Před pěti roky nechalo vedení města vybudovat nový bazén, který se poté stal stavbou roku Pardubického kraje 2011. Tedy přece jen něco, z čeho mají užitek především místní. „Měli jsme tehdy připravené dva projekty – autokemp a bazén. Občané ale dali peticí najevo, že chtějí raději bazén,“ připomíná místostarosta MichalKortyš, který byl v té době starostou města. Za stavbu architektonicky zajímavého bazénu zaplatila Litomyšl 115 milionů korun. Polovinu částky získalo město z dotačního programu iROP, na druhou polovinu si vzalo úvěr, který bude splácet 25 let.

            Další velkou investicí z iROPU byla rekonstrukce Zámeckého návrší včetně parků, piaristického kostela, kolejí, pivovaru a dalších budov. Město na tuto akci získalo sto procent potřebné částky, zhruba 400 milionů korun. Rekonstrukce byla dokončena v minulém roce. O celkem 11 nemovitostí a jejich kulturní využití se nyní stará příspěvková organizace města Zámecké návrší. „Cílem projektu byla nejen oprava, ale také oživení budov. A to se myslím daří velmi dobře,“ pochvaluje si místostarosta MichalKortyš.

            Na co se naopak skládají místní občané sami, jsou nové zvony pro chrám Nalezení sv. Kříže, které byly zničeny za války. Celková částka na výrobu a instalaci tří zvonů je vyčíslena na 1 milion 500 tisíc korun. „356 tisíc na první zvon jménem Panna Marie se podařilo již vybrat, je hotový a vystavený v chrámu. Náklady na druhý zvon uhradí jeden místní podnikatel, na třetí zvon se musí peníze ještě vybrat,“ informuje starostaRadomilKašpar.

 

Město hledá nové cesty, jak přilákat ještě více turistů

 

Přestože je Litomyšl díky své historii, osobnostem a památkám známým tuzemským turistickým cílem, vedení města by rádo přilákalo ještě více cizinců. Možnosti rozvoje cestovního ruchu tvoří proto obsáhlou část Strategického plánu města, na který chce nyní vedení Litomyšle získat dotaci až 2,5 milionu korun. „Naší podmínkou bylo, abychom měli možnost získat jako poradce partnera z jiné země Evropské unie, který nabídne pohled na město i region s odstupem zvenku. To nám ukáže ještě jinou perspektivu a další způsoby, jak Litomyšl a okolí propagovat,“ věří MichalKortyš. Sám prý hledal inspiraci například ve francouzské Bretani. „Tam jsem strávil dva týdny a sledoval jsem, jak tam turistický ruch dělají. Dobrým příkladem je podle mě také Slovinsko,“ uvádí.

 

560 porcí husy a 57 bábovek

 

V posledních pěti letech sází vedení města především na zážitkovou turistiku. „Když chceme, aby turista jen neprojel, ale také zůstal, musíme mu nabídnout atraktivní program. Pořádáme po celou sezonu řadu velkých akcí, z nichž mnohé jsou navázané na osobnosti, které v Litomyšli žily nebo zanechaly svou stopu. A to funguje,“ prozrazuje starostaRadomilKašpar. „Tradiční operní festival Smetanova Litomyšl navštíví podle předpokladů asi 30 tisíc lidí. Dále pořádáme již pátým rokem gastroslavnosti, které jsme propojili se jménem Magdaleny Dobromily Rettigové. Jen pro představu – letos jsme vydali 560 porcí husy, do soutěže o nejlepší bábovku se přihlásilo 57 účastníků a vyhrála bábovka z Ústí nad Labem. Na otevírání sezony lázní ducha přijelo zhruba 10 tisíc lidí a soutěž o nejlepší kostým vyhrál host z Písku. Takže je vidět, že takové akce lákají lidi z celé republiky,“ konstatuje starosta.

            Litomyšl je také členem dobrovolného svazku obcí Českáinspirace, který funguje už déle než 20 let a jehož cílem je aktivně přispívat k rozvoji cestovního ruchu se zaměřením na kulturní nabídku sdružených měst. Dalšími členy jsou Hradec Králové, Kutná Hora, Polička, Telč, Třeboň, Cheb a Jindřichův Hradec. „Českáinspirace vznikla v porevolučních letech díky přátelství starostů, kteří řešili podobné problémy. V současné době se setkáváme v průměru třikrát ročně a probíráme především příklady dobré praxe,“ upřesňuje RadomilKašpar. Některé kulturní akce mezi sebou členové svazku i sdílejí, Litomyšl díky tomu hostila v minulém týdnu například akci Chebské dvorky. „Kromě toho se prezentujeme společně na veletrzích. Pro členy je to finančně přijatelnější a pro klienty zajímavější. Teď jsme se takto díky Chebu prezentovali například i v německém Bayreuthu, kde se koná letos zemská zahradní výstava. V Hradci Králové zase máme citylighty,“ uvádí výhody spolupráce starosta.

 

Litomyšl láká i firmy. Vydává časopis a provozuje TV

 

Litomyšl je atraktivní nejen pro milovníky historie a kultury, ale v posledních letech i pro podnikatele. „Na okraji města směrem na Svitavy jsme vyčlenili podnikatelskou zónu. Relativně dlouho byla prázdná, ale v posledních letech po krizi se už téměř zaplnila. Sídlí tam například rakousko-česká firma, která vyrábí směsi pro pekárny, strojírenská i stavební firma a také například jedna z největších tiskáren v republice, firma H. R. G.,“ vyjmenovává RadomilKašpar.

            Nezaměstnanost je tedy v současné době i v Litomyšli velmi nízká, kolem 5 %. „Spíše máme nyní opačný problém – nejsou lidi. Například rakouská firma STORY DESIGN by nyní ráda zdvojnásobila výrobu a přijala dalších asi sto zaměstnanců, ale obávám se, že je tady už nenajde,“ myslí si RadomilKašpar. Agenturní pracovníky si ale podle něj dovezla zatím jen jedna z firem sídlících v Litomyšli, se zvýšenou kriminalitou jako důsledkem se tedy město zatím nepotýká.

            Hazard vykázali zastupitelé z města už před dvěma roky. Město tak přišlo o příjem ve výši zhruba pět milionů korun ročně. „Byly kolem toho boje a velké tlaky, řešili jsme to několik zastupitelstev, jezdili sem i zástupci firem provozujících hazard,“ vzpomíná RadomilKašpar. „Myslím si, že regulace je na místě, ale osobně nejsem příznivcem úplného zákazu. V budoucnu se možná navíc v návaznosti na nový zákon nějaké herny do města vrátí,“ dodává.

            Službou, která není na desetitisícové město úplně standardní, je vydávání zpravodajského časopisu a provozování regionální televize. „Časopis vydává naše vlastní redakce, zaměstnáváme dva redaktory. Televizi provozuje vysoutěžená firma, které platíme zhruba milion korun ročně,“ upřesnil RadomilKašpar.

 

Radnice chce nový domov pro seniory

 

A jak je ve Smetanově městě postaráno o seniory? Je zde domov pro seniory a stacionář, který provozuje příspěvková organizace Centrum sociální pomoci. Radnice nyní ale plánuje stavbu nového domova. „Současné zařízení se nachází ve dvou starých budovách a prostory už nevyhovují současnému standardu. Naším záměrem je především zajistit seniorům důstojné podmínky, jako jsou například jedno až dvoulůžkové pokoje. Nová stavba by také měla být energeticky nenáročná, takže ušetříme za energie, a po sloučení do jedné budovy bude potřeba i méně personálu,“ zdůvodňuje záměr místostarosta.

            Nový domov pro seniory bude mít kapacitu 80 lůžek, rozpočet je zhruba 130 milionů korun. Na budovu byla v roce 2014 vypsána architektonická soutěž. „Zvítězila firmy FAM architekti, což jsou žáci paní architektky Jiřičné,“ prozradil MichalKortyš. Radnice zatím čeká na vhodný dotační titul z MPSV. „Letos byly vypsány dotace jen na projekty do 50 milionů. I kdybychom uspěli, museli bychom doplatit 70 milionů a to pro nás není únosné. Rozhodli jsme se proto, že počkáme na příští rok, a doufáme, že podmínky budou lepší,“ vysvětlil místostarosta.

Realizaci stavby nabízeli městu prý i soukromí investoři, takovou možnost ale radní zamítli.

„Neměli bychom pak možnost ovlivňovat ceny za pobyt v takovém zařízení. Myslíme si, že tyto služby by mělo provozovat město, aby byla zajištěna dostupnost všem, je to především služba našim lidem,“ zdůvodnil MichalKortyš.

            Nemocnici v Litomyšli vlastní a provozuje Pardubický kraj, město Litomyšl založilo ale před dvěma lety Nadační fond pro rozvoj zdravotnictví Litomyšlska. „Hlavním donátorem je zatím město, ale začínají přispívat i firmy a drobně také okolní obce. Zatím jsme podpořili především vybavení nemocnice celkovou částkou zhruba 700 tisíc korun,“ upřesňuje RadomilKašpar.

 

Foto popis|

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz