Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


TISK , Datum: 03.08.2020 , Zdroj: Hudební rozhledy , Strana: 24 , Vytištěno: 3 000 , Infotype: Nepojmenováno , Datum importu: 10.08.2020 08:00 , Rubrika: Zprávy z domova , Země: Česko

HUDBA V PRAZE

Mezinárodní festival fyzického a tanečního divadla Nultý bod proběhl od 11. do 17. 7. tentokrát v prostorách karlínské Invalidovny, v novém sídle Studia ALTA. Festival v Praze pravidelně představuje to nejzajímavější ze současné zahraniční a české tvorby na poli crossover projektů se zaměřením na taneční, loutkové a vizuální divadlo. Letošní ročník byl vzhledem ke stále trvajícím omezením a proběhlé krizi zaměřen převážně na české tvůrce.

Letní slavnosti staré hudby, které se na různých místech v Praze uskuteční mezi 23.7. a 7.9., se letos budou věnovat především hudbě šlechtických dvorů. Koncerty se budou konat v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i atmosféru zámeckých zahrad. Festival zahájil 23. července v Emauzském klášteře program s názvem Meditatio. Úvod festivalu nabídl tři mužské hlasy, tenoristy Vojtěcha Semeráda a Ondřeje Holuba a barytonistu Tomáše Krále, které za doprovodu bassa continua vytvořily temný, mohutný a zároveň zářivý témbr, typický pro francouzskou hudbu druhé poloviny 17. století. Dále se mohou posluchači těšit na středověký repertoár ze španělských hudebních rukopisů v podání Hany Blažíkové a její románské harfy, zvukomalebné efekty a přírodou inspirované improvizace v interpretaci souboru Concerto Aventino pod vedením flétnisty Jakuba Kydlíčka anebo květinové inspirace v díle Georga Philippa Telemanna a jeho francouzských současníků.

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu proběhne od 9. do 17. 10. v Praze. Centrem festivalového dění se letos stane secesní budova Nové strašnické školy. Festival opět oživí opuštěný objekt, kde představí jak hlavní výstavní projekt s podtitulem Všechno je jinak, tak i nové české site-specific divadelní projekty a premiéry. Po celých devět dní se budou moci návštěvníci na jednom místě setkat s divadlem, výstavou, workshopem, happeningem nebo koncertem. Kompletní program bude zveřejněn v září 2020. Více informací na www.ctyridny.cz. Nová strašnická škola je secesní budova, postavená roku 1909 podle projektu Josefa Domka. Na konci 2. světové války sloužila jako sídlo štábu ozbrojených akcí Pražského povstání. Po válce v ní sídlila speciální škola a základní škola pro žáky s poruchami chování, spojená se střední školou. Od roku 2009 se snaží místní občanské iniciativy opuštěný objekt navrátit k jejímu původnímu vzdělávacímu účelu. Roku 2014 byla budova zařazena mezi kulturní památky.

Akce Opera v Šárce, která divákům zdarma nabízí operní představení pod širým nebem v pražské přírodní rezervaci, se letos konat nebude. Důvodem je koronavirová pandemie, kvůli níž nezačaly přípravy kulturní události včas. Další představení se pravděpodobně odehraje 4.9.2021. Letos se měla stejně jako loni hrát opera Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni v režii Jany Divišové a Renée Nachtigallové pod taktovkou dirigenta Jana Chalupeckého. Jaký titul divákům nabídne další ročník, který se bude konat v roce 2021, zatím není jasné. Konkrétní titul vyvstane zjednání se zástupci Národního divadla, jehož hudebníci a tanečníci v opeře účinkují.

HUDBA V ČECHÁCH

Po dlouhém koncertním útlumu se Komorní filharmonie Pardubice rozhodla 24. 6. oživit město happeningem Filharmonie Open! Od dopoledních hodin až do pozdního odpoledne bylo možné potkat hráče KFP v nejrůznějších uskupeních v ulicích, pasážích, na náměstích či v kavárně. Zájemce potěšilo smyčcové kvarteto, dechové trio, žesťové kvinteto, kapela hrající lidové písně v netradičních aranžích i premiéra skladby Josefa Vejvody pro marimbu a smyčcové kvarteto. Jako hosté se představili před vstupem do Sukový síně Domu hudby letošní jubilant, houslista Jaroslav Svěcený, a akordeonista Ladislav Horák ve společném programu Ve znamení tanga.

Zahajovací koncert 62. ročníku Smetanovy Litomyšle (2.7., Smetanův dům) byl výběrem z díla českého skladatele, jehož jméno přehlídka nese. Před diváky vystoupil například Pavel Haas Quartet, klavíristé Ivo Kahánek a Jan Simon, sopranistka Kateřina Kněžíková, tenorista Pavel Černoch a barytonista Adam Plachetka. Místo operních představení a velkých orchestrálních koncertů pro zámecké nádvoří s tisícovkou diváků byl program sestaven převážně z komorních koncertů. Neplatilo to však například pro koncert souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže. Vedle tvorby Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka zaznělo na festivalu například Terezínské requiem Sylvie Bodorové, ve světové premiéře cyklus Jiřího Gemrota pro smíšený sbor No Promises a v novodobé premiéře Credo Jana Dismase Zelenky. Uvedení 7. symfonie A dur připomnělo 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

Hráč na zobcovou flétnu Jakub Kydlíček

zahrál 9. 7. v kostele sv. Linharta v Citově. Jednalo se o další z řady koncertů, které pořádá Sdružení pro obnovu varhan. Vstupné je dobrovolné, výtěžek bude použit na rekonstrukci varhan a fungování spolku. Aktuálně probíhá první etapa opravy varhan. Koncert s názvem Sóla Musica – Antologia mapoval zobcovou flétnu v hudbě v letech 1300-2020. V kostele sv. Linharta zaznělo celkem devět skladeb od pozdního středověku přes renesanci a baroko až po současnost. Kydlíček patří k vyhledávaným osobnostem scény staré hudby. Studoval na konzervatoři, po absolutoriu se stal pedagogem Pražské konzervatoře, kde vede třídu zobcové flétny. Od roku 2012 je pověřen uměleckým řízením Barokního orchestru Pražské konzervatoře. Původně románský kostel sv. Linharta v Citově nedaleko od Mělníka byl vystavěn v druhém desetiletí 13. století v románském slohu. Z tohoto období je možné na stavbě nalézt mnoho románských prvků. V roce 1753 byl kostel přestavěn na barokní.

Operu Jihočeského divadla čekají na začátku nové sezóny personální změny. Na pozici uměleckého šéfa vystřídá Tomáše Studeného operní režisér a jevištní výtvarník Tomáš Ondřej Pilař. Tomáš Studený bude v Jihočeském divadle nadále pracovat jako dramaturg opery. „Jsem velice rád, že se nám podařilo jako mého nástupce získat tak kvalitního profesionála, jakým Tomáš Ondřej je. Navíc se známe osobně a skvěle spolu vycházíme. Jeho vize rozvoje jihočeské opery z mého pohledu kontinuálně navazuje na to, o co jsme usilovali i během mého působení, je pečlivě promyšlená a výborně zformulovaná,“ říká o svém kolegovi současný šéf opery Tomáš Studený. Tomáš Ondřej do Jihočeského divadla přichází po šesti letech působení v opeře plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.

HUDBA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU

Ve Velkém sále Kongresového centra Zlín se 17. 6. uskutečnil komorní koncert Doteky českých klasiků, který byl v dubnu odložen kvůli opatřením proti šíření koronaviru. S drobnou obměnou programu zazněla díla A. Parta, W. A Mozarta a A Dvořáka, jež provedli koncertní mistři Ivana Kovalčíková a Martin Bzirský společně s klavíristkou Janou Chaudhuri. Tímto večerem zahájila Filharmonie Bohuslava Martinů sérii koncertů, které byly ve svých původních termínech zrušeny.

Moravská filharmonie Olomouc připravila 25.6. další open-air akci – Koncert pod širým nebem. Olomouckou Korunní pevnůstku rozezněla hudba ze slavných filmů Star Wars či Forrest Gump, známé jazzové melodie od George Gershwina a Joea Zawinula i temperamentní argentinské tango Ástora Piazzolly. Provedly je dva soubory složené z hráčů Moravské filharmonie -ansámbl dechové sekce orchestru a komorní smyčcový orchestr. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Moravské filharmonie Jakub Klecker. Koncert zahájila známá olympijská fanfára – Summon the Heroes Johna Williamse, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců filmové hudby všech dob, kterou napsal v roce 1996 u příležitosti zahájení olympijských her v Atlante. V rytmu argentinského tanga se poté představila smyčcová sekce Moravské filharmonie a přednesla skladby Libertango a Oblivion Ástora Piazzolly, v roli sólisty vystoupil koncertní mistr orchestru Vít Mužík. Pod širým nebem pak zazněly oblíbené jazzové melodie, např. Summertime z opery Porgy a Bess a jazzový standard I Got Rhythm od Georga Gershwina či Birdland Joea Zawinula.

Pořadatelům Hudebního festivalu Znojmo se podařilo navzdory pandemii koronaviru uchovat rozsah i termín přehlídky od 9. do 26.7. Na programu bylo více než 30 hudebních a gastronomických akcí. Letošní podtitul festivalu zněl Hudba v divadle, divadlo v hudbě. Slavnostní zahájení obstaral 10. 7. houslista a patron festivalu Pavel Šporcl na nádvoří Jihomoravského muzea. Každý den se konala aspoň jedna akce. Až na pár výjimek účinkovali na akcích festivalu samí Češi. Festival se každoročně zaměřuje především na klasickou hudbu. V programu ale lidé najdou i cimbálovou muziku, jazz a nadžánrové pořady. K zajímavostem patří koncerty při svíčkách. Samozřejmostí je vzhledem k místu konání festivalu také výběr vhodného vína pro každou akci.

RŮZNÉ

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově se letos v létě po více jak 25 letech točit nebude. Na točně se začalo s opravnými pracemi. Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek si za tímto rozhodnutím stojí. „Zrušení letošní sezóny na Otáčivém hledišti považuji za správný krok. V dubnu jsme netušili, zda či za jakých podmínek budeme v létě vůbec hrát. I kdybychom hráli od 3.6., jak bylo plánováno, počítali bychom ztráty z prodeje vstupenek v řádech přesahujících 10 milionů korun,“ míní Lukáš Průdek. „Navíc konstrukce a elektroinstalace točny jsou v kritickém stavu a opravám bychom se v příštím roce stejně nevyhnuli, což by znamenalo zrušení sezóny 2021. Proto jsem vedení města doporučil letošní sezónu zrušit a bezodkladně zahájit rekonstrukci tak, aby byla dokončena před sezónou 2021,“ dodal.

IVAN SMETÁČEK 4.1.1940-21.3.2020

V průběhu koronavirové epidemie téměř zanikla smutná zpráva, že 21. 3. nečekaně zemřel ve věku 83 let Ivan Smetáček ze známé hudební rodiny dirigenta Václava Smetáčka. Ten se sice pohyboval hlavně ve vážné hudbě, ale jeho synové, starší Ivan a mladší Pavel, v raném mládí zcela podlehli tradičnímu jazzu a založili roku 1959 kapelu, jež pak přejala jméno Traditional Jazz Studio. Vedl ji klarinetista Pavel a Ivan hrál na tubu a baryton saxofon. V průběhu let však u Ivana převážily organizační schopnosti a působil hlavně jako manažer kapely a svým téměř anglickým stylem chování (což měl společné s bratrem) získával kapele turné a koncerty po celé Evropě. V osobním životě měl krásný vztah se zpěvačkou Juditou Čeřovskou, která však odešla příliš brzy z tohoto světa. Poznamenejme, že letos v lednu se hlavní zakladatel před časem již ukončené existence kapely Pavel Smetáček dožil 80 let, když ještě stačil v posledních letech zorganizovat několik setkání členů a příznivců kapely, která ovlivnila celou českou dixielandovou scénu. Letošní rok není pro kapelu příliš dobrý, neboť 20. února zemřel v 79 letech i básník, esejista a původně i jazzový pianista Stanislav Dvorský, který patřil po mnoho let také k úzkému okruhu kolem Traditional Jazz Studia. Ivan Smetáček se téměř celý svůj život věnoval tradičnímu jazzu. Hráč na tubu a na baryton saxofon stál se svým bratrem Pavlem u zrodu tohoto orchestru. Uplatnil se i jako manažer kapely. Byl také zastupitelem městské části Praha 7. Ivan Smetáček se narodil jako starší syn profesora Václava Smetáčka a historicky umění Milady Lejskové-Matyášové. Jeho sestrou je historická umění Helena Čižinská-Smetáčková a bratrem jazzový hudebník Pavel Smetáček, otec bubeníka Štěpána Smetáčka a strýc politiků Jana Čižinského a Pavla Čižinského. Jazzový orchestr Traditional Jazz Studio se zpočátku důsledně věnoval rekonstrukci jazzové klasiky 20. let 20. století, ale brzy rozšířil záběr i o modernější období vývoje žánru. Skupinou prošla více než stovka předních českých jazzových hudebníků. Odehráli kolem pěti tisíc vystoupení. Spolupracovali příležitostně s Hanou Hegerovou, Evou Olmerovou a mnoha dalšími českými i zahraničními hudebníky, via LIBOR ČIHAŘ 17.2.1967- 16.4.2020

V dubnu ve věku pouhých třiapadesáti let zemřel v Českých Budějovicích výtečný tanečník, někdejší sólista baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Libor Čihař. Do svého prvního plzeňského angažmá byl přijat v roce 1985 jako čerstvý absolvent pražské Taneční konzervatoře. Přišel do nepočetného souboru, jemuž šéfoval bývalý tanečník František Tichý a kde působila jako choreografka aktivní tanečnice Libuše Králová, a který se během rekonstrukce Velkého divadla musel několik let potýkat s náhradními prostory. Teprve nové zpřístupnění velkého jeviště umožnilo choreografce Králové vrátit se opět ke klasickému repertoáru. Čihař měl všechny předpoklady pro to, aby v tomto prostředí mohl vyrůst ve výraznou uměleckou osobnost. Tomu všemu napomáhala jeho obrovská píle, skromnost a pokora. Již po roce ho plzeňští diváci mohli vidět tančit Romea v Prokofjevově baletu. V následující sezóně ztvárnil Hoffmanna v Offenbachových / Lanchberyho Hoffmannových povídkách. Jak jemu, tak choreografce Králové přinesl mimořádný úspěch Molčanovův Macbeth, v němž Čihař tančil vedle titulní postavy i roli Banka. Do nové inscenace Bachčisarajské fontány premiérované v roce 1989, v níž tančil Václava, zasáhly převratné události, které výrazně ovlivnily i poměry v plzeňském souboru. Libuše Králová pokračovala ve své práci choreografky a nově i umělecké šéfky v Jihočeském divadle. Do nového angažmá ji následoval i Libor Čihař, který zde pod jejím choreogrufíckým vedením ztvárnil přední role baletního repertoáru. Za všechny uveďme Colase v Marné opatrnosti (1991), France v Delibesově Coppelii (1992), Alberta v Adamově Giselle (1998), Petruccia, Tybalta a Hamleta v shakespearovských siluetách na hudbu Čajkovského a Václava Trojana (1994), Otroka v Šeherezádě (1995), Dona Josého v Bizetově / Ščedrinově Carmen (2000), Rudovouse v Čajkovského Labutím jezeře (2002), Macechu v Prokofjevově Popelce (2003). V rámci svých povinnostíodtančil bezpočet představení nejen na jevišti Jihočeského divadla, ale i v inscenacích před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Svoji uměleckou kariéru, během níž ztvárnil 30 rolí, ukončil v roce 2009.

Marta Ulrychová

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz