program

České Milovy – Passion for Glass

Neděle 14. června 2026

České Milovy – Galerie Na Milovské huti

1. část – Vstup do galerie

Johann Sebastian Bach (1685–1750)
Dvouhlasé invence, BWV 772/786

Ludwig van Beethoven (1770–1827)
Duo č. 1 C dur
I. Allegro commodo

2. část

Reinhold Glière (1875–1956)
Osm kusů pro housle a violoncello, op. 39

Johan Halvorsen (1864–1935)
Passacaglia g moll pro housle a violoncello

Bohuslav Martinů (1890–1959)
Duo pro housle a violoncello č. 1, H. 157

Philip Glass (*1937)
Duo č. 1 pro housle a violoncello

————

Irena Jakubcová – housle

Václav Petr – violoncello

————

Bez přestávky

————

Předpokládaný konec v 17.15

Repertoár dnešního koncertu nabízí několik hudebních „jednohubek“ – pestrou ochutnávku komorní hudby od baroka až po současnost.Intimní spojení jasného tónu houslí a sametově znějícího violoncella navíc přirozeně souzní s útulnou atmosférou Galerie Na Milovské huti.  Johann Sebastian Bach zkomponoval Invence a sinfonie jako výukový materiál pro hráče na klávesové nástroje. Soubor patnácti dvouhlasých a patnácti tříhlasých skladeb měl rozvíjet jejich technickou zdatnost i cit pro vedení jednotlivých hlasů. Právě tato schopnost je však univerzální, a tak se Bachovy Invence a sinfonie často uvádějí také v úpravách pro nejrůznější nástrojová obsazení, mimo jiné pro housle a violoncello. Přestože vznikly s pedagogickým záměrem, Bachova hudba nikdy nepůsobí jako pouhé cvičení – okouzluje harmonickou důmyslností i bohatou melodickou fantazií. Také Tři duety  Ludwiga van Beethovena se na koncertních pódiích objevují v různých aranžmá. Ať už zazní v podání klarinetu a fagotu, nebo houslí a violoncella, posluchače zaujmou půvabem, hravostí a melodickou svěžestí. V krátkých větách, nejčastěji v sonátové, rondové či variační formě, spolu oba hlasy vedou živý dialog plný lehkosti a nápaditosti. Hudební pedagog a skladatel Reinhold Glière se narodil v Kyjevě; jeho rodina měla kořeny v Sasku a Polsku. Výraznou stopu v jeho uměleckém vývoji ale zanechala také česká houslová škola – na Kyjevské konzervatoři jej vyučoval legendární Otakar Ševčík. Dílo norského skladatele Johana Halvorsena stojí poněkud ve stínu tvorby jeho slavného současníka Edvarda Griega. Dirigent a houslista, rodák z přístavního města Drammen, však byl také plodným skladatelem – vedle symfonických děl a houslového koncertu vytvořil i řadu komorních skladeb, mezi nimi virtuózní Passacaglii g moll inspirovanou melodií Georga Friedricha Händela. Se skladbami Bohuslava Martinů a Philipa Glasse se přesouváme do 20. století – do světa nových barevných možností nástrojů, proměnlivé hudební energie i osobitých kompozičních přístupů.

Tereza Šindlerová

Irena Jakubcová

Pochází z muzikantské rodiny s více než stoletoutradicí. V roce 2000 absolvovala Konzervatoř v Plzni u profesorky Jindřišky Holotové a na Hudební akademii múzických umění v Praze studovala bakalářský a magisterský stupeň ve třídě profesora Ivana Štrause. Stala se laureátkou soutěže konzervatoří. Vystoupila několikrát jako sólistka s Plzeňskou filharmonií. S Českou filharmonií vystoupila sólově pod taktovkou Jakuba Hrůši ke 100. výročí narození skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Byla vybrána do mezinárodních orchestrů European Union Youth Orchestra, aby reprezentovala ČR na koncertním turné v evropských metropolích pod taktovkou Bernarda Haitinka. V roce 1999 se zúčastnila Académie de musique du XXe siècle v Paříži, kde studovala současnou hudbu pod dohledem Pierra Bouleze a International Contemporary Ensemble. V roce 2003 byla členkou Pražské komorní filharmonie, kde měla možnost vystupovat i sólově. V letech 2007 až 2010 byla členkou Kvarteta Martinů. Od roku 2012 zastává post zástupce koncertního mistra v České filharmonii.

Václav Petr

Václav Petr je skvělý sólista, komorní hráč a koncertní mistr violoncell v České filharmonii. Výčet jeho vítězství na soutěžích je pozoruhodný, mj. je semifinalistou mezinárodní violoncellové soutěže Grand Prix Emanuel Feuermann a vítězem 70. ročníku soutěže Pražské jaro.  Jako sólista vystoupil s významnými orchestry doma i ve světě a věnuje se taktéž komorní hře je členem komorního souboru The Trio společně  s houslistou Jiřím Vodičkou a klavíristou Martinem Kasíkem. Studoval na Hudební akademii múzických umění v Praze, na Universität der Künste  v Berlíně a na mnoha mezinárodních mistrovských kurzech. Hraje na mistrovský nástroj z dílny Giovanni Battisty Guadagniniho, model „Teschenmacher“ z roku 1757, který je zapůjčen ze soukromé sbírky.

©Petra Hajská

Galerie Na Milovské huti

Galerie se veřejnosti představila v červenci roku 2023. Zakladatelé si vytkli za cíl přiblížit návštěvníkům nejen slavnou historii českého sklářství a hutí ze srdce Českomoravské vysočiny, ale prezentovat i díla současných českých ateliérových umělců. Galerie se nachází v budově huťmistra proslulé Milovské hutě, která svou produkcí v 19. století pokrývala trh sahající od severní Ameriky přes Británii a západní Evropu po Turecko a Arábii. Galerie nabízí muzeální část s tisícem exponátů českého skla pěti století, výkladovou Glasspedii se sklářským historickým a technologickým minimem, dokumentární film o historii českého a horáckého sklářství s hudbou Bohuslava Martinů a Philipa Glasse, a venkovní digitální edukační hru pro nejmladší generaci. Galerie každoročně pořádá výstavu v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle: Posluchači /Listeners ke Smetanovu jubileu (2024), Vášeň nevyhasíná (2025), Vitrum et natura (2026). Hudba patřila doslova ke každodennímu životu Milovské hutě. Práci i volný čas zpestřovali sklářům muzikanti z Moravy i Slovenska a podle dobového sborníku „hráli jako o život, to aby si je huť podržela co nejdéle“. Při častých sklářských slavnostech zaznívaly i vážnější žánry včetně duchovní hudby. Ostatně jarní obyčej právě milovských sklářů básnicky zpracovaný Miroslavem Burešem – Pochovávání světla – plánoval zhudebnit Bohuslav Martinů, smrt mu to však nedovolila. Milovský sklářský příběh se ale přece jen dočkal zdařilého hudebně dramatického zpracování díky skvělému libretu dlouholetého uměleckého šéfa Smetanovy Litomyšle Vojtěcha Stříteského a znamenitému zhudebnění Jiřím Gemrotem. V tradičně špičkové interpretaci Martinů Voices a sólistů pod vedením Lukáše Vasilka zazněla premiéra na Smetanově Litomyšli 2022 a repríza ve Dvořákově síni Rudolfina v letošním březnu, obě s velkým ohlasem.