Je libo pivečko nebo českou píseň? Smetanova Litomyšl oslavuje dvousté výročí narození Bedřicha Smetany ve velkém stylu a nabízí bohatý program čítající více než 50 programů. Většina z nich nějakým způsobem připomíná Bedřicha Smetanu, ale i další jubilanty Roku české hudby.
Poprvé v historii na jednom festivalovém ročníku zazní všech osm dokončených Smetanových oper včetně Libuše, kterou se otvíralo Národní divadlo a která je vyhrazena pouze pro slavnostní události. Smetanova hudba zazní i na dvou koncertech České filharmonie pod taktovkou slavných českých dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila, jež celý festival orámují. Vstupenky na ně i na téměř všechny Smetanovy opery zmizely během několika minut po zahájení prodeje. Zájemci o krásnou hudbu ovšem mají stále ještě z čeho vybírat.
Jedním z prvních pořadů festivalu, který by rozhodně neměli minout milovníci pěnivého moku, je koncert To pivečko je nebeský dar! Celý pořad bude o našem národním nápoji a o pivovarech, jež sehrály v životě Bedřicha Smetany důležitou roli. Název pořadu dal sbor z Prodané nevěsty, ale zazní v něm i symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, hospodský zpěv z Orffovy kantáty Carmina Burana, premiéra hudebně obrazové básně Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, a hlavně Pivní oratorium Jana Kučery, které poutavě a vtipně vypráví tisíciletý příběh výroby a užívání piva. Obsahuje i zhudebněný recept na pivní polévku Magdaleny Dobromily Rettigové, jak jej v Litomyšli zapsala v roce 1836. Pořadatelé doporučují přijít na tento koncert, jehož průvodcem bude Jiří Lábus, pěšky nebo se nechat dovézt, protože pivo se na místě zcela samozřejmě bude podávat.
Spolu s Bedřichem Smetanou slaví v roce 2024 dvousté výročí narození také linecký rodák Anton Bruckner, další vynikající představitel hudby 19. století. Jeho Te Deum zazní na koncertu Rozhlasových symfoniků a Českého filharmonického sboru Brno řízených Robertem Jindrou vedle Smetanovy Triumfální symfonie, která se neuvádí až tak často. Byla napsána u příležitosti sňatku rakouského císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou v roce 1854 a nese věnování tomuto manželskému páru. Na zásilku s věnováním však autor nedostal z Vídně nikdy odpověď a opis se dokonce ztratil. Zvláštností je použití Haydnovy melodie Zachovej nám, Hospodine, která byla rakouskou hymnou.
Smetanova Litomyšl se ovšem nebude věnovat pouze Smetanovi a jen hudbě 19. století. Za pozornost stojí například uvedení melodramu Medea Jiřího Antonína Bendy z roku 1775, v němž se vypráví příběh řecké báje o žárlivé Iásonově manželce Médeie. Bendova hudba a jeho inovátorský kompoziční um byly již za jeho života velmi seriózně uznávány a vzbudily obrovské nadšení a inspiraci i u samotného Wolfganga Amadea Mozarta. Před časem připravil dirigent Tomáš Netopil Bendovu Medeu se Zuzanou Stivínovou v České filharmonii. Nyní se k tomuto dílu vrací se souborem Czech Ensemble Baroque. Před Medeou zazní ještě jedna pozoruhodná barokní skladba, Symfonie g moll s fugou Františka Xavera Richtera, rodáka z moravského Holešova, který stejně jako Benda odešel do emigrace, kde také zemřel.
Do doby ještě starší posluchače přenese světoznámý belgický soubor Huelgas Ensemble, jenž se specializuje na provádění středověké a renesanční hudby v souladu s architekturou daného koncertního prostoru. V případě Litomyšle se bude jednat o Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, který byl po náročné a velmi povedené rekonstrukci znovu otevřen právě před deseti lety. Huelgas Ensemble do Litomyšle přijede už dva dny před koncertem, aby svůj pořad mohl důkladně nazkoušet. Jeho hlavní položkou je Polifilův sen Francesca Colonny, dominikánského kněze žijícího v 15. století. Huelgas Ensemble do programu dále zařadil i dvě raritní skladby, jejichž autorem je pozdně renesanční hudební skladatel slovinského původu Jacob Gallus. Ten mimo jiné hrál a komponoval v biskupské kapele v Olomouci a poté přesídlil do Prahy, kde také v roce 1591 zemřel. Z jeho pobytu u biskupského dvora v Kroměříži se dochovalo několik skladeb, které jsou v hudebním archivu tamního zámku uloženy dodnes.
V mystické atmosféře piaristického chrámu vystoupí ještě jeden unikátní soubor, Duo KCHUN. Tvoří ho pěvci Martin Prokeš a Marek Šulc, kteří spolu s violoncellistou Eduardem Šístkem uvedou barokizující, a přesto moderní kompozici Stabat Mater Marca Rosana. Současný italský skladatel žijící v Belgii skladbu původně dedikoval kontratenoristovi Andreasi Schollovi a pro Duo KCHUN ji speciálně upravil. Tím, že se objednavatelé stali zároveň interprety, vznik nové verze sledovali a ovlivňovali až do konečné podoby. Spojení mužských hlasů s violoncellem je staletími prověřené, nosné a zvukově vyvážené. Violoncello má tenorovou polohu a jako smyčcový nástroj ohebnost a frázovací a dynamické možnosti podobné lidskému zpěvu. Pro duchovní skladbu, jakou je Stabat Mater, je toto obsazení vynikajícím východiskem.
Současnou a zároveň duchovní je i opera Quo vadis Sylvie Bodorové, která se řadí k žijícím jubilantům Roku české hudby. Dílo Sylvie Bodorové o zrodu křesťanství a šíleném císaři Neronovi, jehož libreto napsala podle knihy Henryka Sienkiewicze z roku 1895, Tacita, Suetonia i Petronia, mělo světovou premiéru předloni v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Jakkoli se jedná o zcela novou operu, je její hudební mluva výborně srozumitelná. Místy se přibližuje muzikálu nebo hudbě filmové.
Smetanova Litomyšl si pro letošní ročník dala podtitul Naše vlast. „Hlásíme se jím nejen ke Smetanově cyklu Má vlast, obecně k Roku české hudby, ale také k naší zemi a k jejím kořenům, legendám i k národním a zdravě vlasteneckým tradicím,“ říká umělecký ředitel a dramaturg Vojtěch Stříteský. Festivalové zacílení je snad nejmarkantněji zakódováno v programu pod názvem Naše vlast. Uslyšíme na něm Aleše Brisceina a Svatopluka Sema, Český filharmonický sbor Brno a Filharmonii Brno pod taktovkou Jakuba Kleckera a zazní kompozice, které jsou více než výmluvné: Hospodine, pomiluj ny z Dvořákovy Svaté Ludmily, Janáčkovo Věčné evangelium, Smetanova Česká píseň, čtvrtá věta Českého poutníka Sylvie Bodorové a finále České rapsodie B. Martinů.
Mnohem novější písně zazní na jubilejním 25. Koncertu na přání, který v komponovaném programu připomene, že Rok české hudby nemusí být ani zdaleka jen oslavou „klasiků“, ale také skladatelů, textařů a interpretů, jejichž jubilea spadají do roku 2024. Ostatně mezi klasiky české písničky určitě patří Jiří Šlitr, Karel Kryl, Karel Gott, Petr Hapka, Zdeněk Rytíř či Michael Kocáb. A stejně klasické jsou i jejich písně.
Tématem Smetanovy doby bylo hledání české identity v bouřlivě se rozvíjejícím světě. Stejné téma zůstává aktuální i dnes. Festival Smetanova Litomyšl svou bohatou a pestrou dramaturgií ukazuje, že hudba má pořád co říci. Přijďte se o tom přesvědčit.
