Smetanova Litomyšl
Státní zámek Litomyšl
Památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO je samozřejmou dominantou města a základním turistickým cílem návštěvníků. Renesanční zámek zdobí litomyšlské panorama od druhé poloviny 16. století, kdy jej nechal vystavět Vratislav II. z Pernštejna, snad s myšlenkou vnést do východočeského města střípek Středozemí a potěšit tak svou španělskou choť, Marii Manrique de Lara.
GLOSA WEISS Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat…
italská elegance
Italský architekt Giovanni Battista Aostalli de Sala, jehož Vratislav (skromně zvaný Nádherný) do Litomyšle pozval, se v návrhu nechal inspirovat moravskými renesančními zámky. Svým způsobem tak zakořenil architektonické snoubení tradičního s novým, které je pro Litomyšl stále tak typické. Festivaloví návštěvníci ostatně vědí, že k dokonalosti středozemní iluze při teplých letních večerech schází už jen mořský vánek.
sgrafita
Zatímco pod každým krokem křupe světlý štěrk, vystřeluje nízké obláčky prachu k pečlivě vyleštěné obuvi a v rukou se rosí sklenka osvěžujícího bílého vína, pozornost očí ze všech stran přirozeně poutá přes osm tisíc obrázkových psaníčkových sgrafit. Žádný motiv se neopakuje, jen obrázek klíče lze při velké pečlivosti nalézt třikrát. Ve výhodě při hledání třetího klíče jsou ovšem vystupující umělci, nachází se totiž ve třetím zámeckém nádvoří, které obvykle není přístupné a při festivalu slouží jako zákulisí.
divadélko
Vzácné barokní divadélko ze sklonku 18. století je největším klenotem zámeckého interiéru. Barokních divadélek se napříč Evropou dochovalo jen velice málo, malé celodřevěné prostory osvětlené svícny totiž často strávily plameny. Po požáru divadélka v druhém poschodí zámku bylo nově vybudováno v přízemí, kde přečkalo staletí zcela neporušeno, včetně jevištní techniky a kompletních souborů kulis od Josefa Platzera. Ten maloval dekorace také pro vídeňské dvorní divadlo či pražské Stavovské divadlo.