4.6.2012 Mladá fronta DNES str. 4 Příloha – Smetanova Litomyšl Věra Drápelová
První koncert letošního festivalu Smetanova Litomyšl nabídne 14. června nejen atraktivní program, ale i světového hosta. Dorazí pianista, skladatel, milovník jazzu a showman z Turecka.
Úvodní večer celé litomyšlské přehlídky bude mít hvězdné složení. Po skladbách Bedřicha Smetany a Clauda Debussyho zazní patrně nejproslulejší klavírní koncert, jaký byl kdy napsán, Čajkovského "b-moll".
Jeho sólistou bude dvaačtyřicetiletý turecký pianista Fazil Say, který se proslavil nejen jako špičkový pianista, ale i jako umělec s mnoha zájmy. Po zahajovacím večeru, na němž se představí za doprovodu České filharmonie a dirigenta Jakuba Hrůši, a zopakuje si jej i následující den, zavítá Say ještě do Svitav, kde uvede sólový recitál. Určitě se dají čekat i jeho oblíbené přídavky, včetně Mozartova Tureckého pochodu. O Sayově interpretaci této skladby se traduje, že má v sobě něco z hrůzy, kterou cítili Vídeňané, když je obléhali Turci. „Je to turecká vojenská hudba. Vzpomínky na válku byly v Mozartově době ještě živé. Všechny ty bubny, které zdáli vířily celou noc a nedaly lidem spát… Chci, aby to takhle znělo," zdůraznil Say při jedné ze svých dřívějších návštěv Prahy.
Say se narodil roku 1970 v Ankaře, v rodině hudebního vědce a spisovatele. Na klavír se začal učit hrát ve čtyřech letech. Po studiích na ankarské konzervatoři se dále zdokonaloval v Düsseldorfu a vyučoval v Berlíně. Vítězství v soutěži Young Concert Artists International Auditions roku 1994 pak odstartovalo jeho mezinárodní kariéru sólisty.
Kromě toho však paralelně rozvíjel další činnost – skladatelskou. Je autorem desítek kompozic jak pro sólový klavír, tak pro orchestr nebo komorní soubory, píše i filmovou a scénickou hudbu. Netají se tím, že ve své tvorbě je do nemalé míry ovlivněn hudbou střední Anatolie, z níž pochází. Již v 16 letech složil své dílo Black Hymns. V roce 1996 představil koncert pro klavír s názvem Silk Road. Námětem pro Sayovo oratorium Nazim se stalo dílo slavného tureckého básníka Nazima Hikmeta. Složil jej na objednávku Ministerstva kultury Turecké republiky, premiéra se konala v prezidentském paláci v Ankaře roku 2001. Say komponuje i na objednávky světových kulturních institucí, jako je Šlesvickoholštýnský hudební festival, na němž loni zazněla světová premiéra jeho Koncertu pro klarinet, inspirovaného postavou perského básníka Omara Chajjáma, provedeného klarinetistkou Sabine Meyerovou.
Českému publiku není Fazil Say neznámý. Poprvé u nás vystupoval roku 2001, kdy v pražském Španělském sále nejen hrál skladby klasiků, ale také improvizoval. Jazz je jeho velká láska, jíž se věnuje od mládí. „Svou techniku ani zvuk nijak neměním. Moje jazzová hra ostatně nezní jako hra skutečných jazzových muzikantů, je to prostě jazz v podání klasického hudebníka. Ale ani klasiku nehraji jazzově. Člověk je buď jazzman, nebo klasik – nemůže být obojí. Jazz i klasická hudba však v sobě mají pulz. A ten chci zdůraznit, protože je to součást mé nátury," tvrdí.
Podruhé u nás vystoupil na Pražském jaru 2002, kde kromě Bacha zaujal i kuriózním provedením Stravinského kompozice Svěcení jara. Ta existuje i v autorově úpravě pro čtyři ruce, ovšem Say tehdy hrál bez dalšího pianisty. Umožnil mu to speciálně upravený klavír vybavený digitální technikou. Jeden part hrál Say naživo, druhý byl předtočený. Vystupoval i v dalších českých městech, v Litomyšli se objevil už roku 2008 na koncertě, jenž vešel do dějin hned dvojím způsobem. Jednak Sayovým provedením Gershwina, ale i následnou bouří a vichřicí, která způsobila kalamitu a program předčasně ukončila.
Foto popis| Vyhledávaný sólista Koncerty Fazila Saye jsou originální nejen po hudební stránce, ale nabízí také vizuální podívanou.
Foto popis| Pianista má za sebou stovky koncertů a desítky nahrávek.
Foto popis| Jako jazzman Sám sice říká, že není jazzman, ale tento styl hudby rád při svých vystoupeních využívá.
Foto autor| Foto: Smetanova Litomyšl
