7.7.2012 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický Věra Drápelová
Americký barytonista Thomas Hampson přednesl na Smetanově Litomyšli ve světové premiéře novou skladbu Sylvie Bodorové Lingua angelorum LITOMYŠL Festival Smetanova Litomyšl už dokázal uspořádat řadu koncertů špičkových světových umělců. Středeční večer byl však výjimečný i v tomto rámci. Nejenže přijel americký barytonista Thomas Hampson, pěvec z absolutní světové extratřídy, ale navíc přednesl ve světové premiéře novou skladbu Sylvie Bodorové Lingua angelorum. Sešli se tedy dva velcí komunikátoři s obecenstvem. A spojení zafungovalo.
Cyklus osmi písní na dobové texty s orchestrálním doprovodem je osobitou poctou císaři Rudolfu II. Bodorová pracuje s různými jazyky, spojenými s rudolfinskou Prahou, a v každé písni dokáže za pomoci barvité instrumentace navodit výraznou atmosféru. Není to hudba, která by se vyžívala v experimentech a novátorství za každou cenu, je však invenční v rámci „tradice", vyvažuje intelektuální nároky a bezprostřední emocionální dopad na publikum, které nikdy neztrácí ze zřetele. Sleduje jednotlivé jazyky, například v italštině se nebrání rozezpívat do široké melodie. Tato píseň asi nejvíc utkví v paměti, společně se „španělskou" částí Don Dinero (Pán peníze), jakýmsi sarkastickým pojednáním o moci peněz, do něhož je vtipně zapojen xylofon. V „židovské" písni se nemohou neozvat názvuky tradiční židovské hudby, v epilogu (v němž zazní i čeština) pak zase připomínka protestantského chorálu. Nic však nepůsobí triviálně, vše je sugestivně zpracováno.
Skladbu psala Bodorová na tělo Hampsonovi, a je to on, kdo dílu dává konečný tvar. Všechny své schopnosti odevzdává do jeho služeb, bez jakéhokoli sebepředvádění, stejně jako když zpívá Mahlera nebo Verdiho. Jeho technika je neochvějná, umožňuje mu dělat s hlasem, co si zamane. Jeho přednes v několika jazycích je vypracovaný do posledního detailu, není to pouhý zpěv, nýbrž zpěv povýšený silou talentu na dramatické umění. V tištěném programu bohužel nebyly texty s překlady, pouze stručné nástiny obsahu písní, nicméně jak z Hampsonova zpěvu, tak z výrazu jeho tváře se dalo odvodit, jakou náladu zrovna vyjadřuje. Jeho bonusem je navíc impozantní zjev. Pro interpretaci tohoto cyklu každopádně nasadil vysoká kritéria, na která málokdo dosáhne. V Česku v současnosti nikdo.
Stejnou péči jako Hampson věnoval dílu i Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK s americkým dirigentem Christopherem Zimmermanem. V první půli koncertu zazněla Dvořákova Symfonie č. 8, která ale v celém kontextu působila spíše jako rozjezd. Mimochodem, publikum začalo nevychovaně tleskat po první větě. Pokud však někdo čekal, že se něco podobného bude opakovat i ve skladbě Bodorové, zmýlil se. Ani náznak roztěkanosti, dokonce nikdo nezakašlal, v hledišti vládlo ticho a napětí, jakoby všichni byli strženi nečekanou silou, která šla z pódia. Zážitek ze společného soustředění na vrcholný výkon nebývá až tak obvyklý, zvláště při letních plenérových akcích. Tentokrát se tak stalo. Zásluhou pěvce i skladatelky.
Foto popis| Thomas Hampson zapěl pod taktovkou Christophera Zimmermana.
Foto autor| Foto: Michal Klíma
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj
