Dnes, 24. února, si s úctou a láskou připomínáme nedožité 80. narozeniny pana profesora Jiřího Bělohlávka, světoznámého dirigenta, čestného občana města Litomyšle. Věříme, že se na nás odněkud svrchu dívá a že by měl radost z našeho rozvíjejícího se festivalu, ze SmetaNOVÉHO sálu, z České filharmonie, z „muzikuse“ Jakuba Hrůši, který tak skvěle kráčí v jeho šlépějích. A víme také, jak pregnantně by se dokázal vyjádřit k současnému dění… Přestože to bude již 9 let, co s námi pan Bělohlávek není fyzicky, jeho duch, mimořádná osobnost a mistrovství zaznamenané na nahrávkách mezi námi zůstane ve vzpomínkách a prožitcích stále.
Otec pana profesora Bělohlávka působil v letech 1934–1938 jako okresní soudce v Litomyšli. Zde se také narodila jeho starší sestra Růžena; rodina žila v tzv. Hošpesově vile. Když se pak stěhovali do Prahy, zapsal Antonín Metyš do naší kroniky: „Dne 15. září 1938 odešel okresní soudce dr. Jiří Bělohlávek do Prahy na nové soudcovské místo. Byl výborným pianistou a místosbormistrem Vlastimila. Od svého příchodu do Litomyšle v roce 1934 uplatňoval se často co hlavní sólista neb člen komorního sdružení a byl i pilným členem Vlastimila. Byl nejen inteligentním, vyškoleným hudebníkem, ale zároveň i dobrým a milým člověkem.“ Snad také proto – samozřejmě kromě lásky ke Smetanově tvorbě – získal syn Jiří, který se narodil v Praze, tak vřelý vztah k našemu městu.
Jiří Bělohlávek s manželkou a Vojtěchem Stříteským v hostinci U Černého orla,
o nějž bude v budoucnu pečovat Smetanova Litomyšl.
Byl to právě tatínek, od nějž malý Jiří získal láskyplný vztah k hudbě; mj. již od čtyř let zpíval v Kühnově dětském sboru a na pražské konzervatoři a později na AMU pak studoval dirigování a u prof. Pravoslava Sádla hru na violoncello. V roce 1970 zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a o rok později se stal finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. V pouhých šestadvaceti letech je jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno a v jednatřiceti se již stává šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Vedoucí uměleckou pozici u Pražských symfoniků zastával až do roku 1989, mezitím působí též u České filharmonie. A právě spojení a umělecké partnerství s naším prvním symfonickým tělesem později přineslo tolik sladkého ovoce!
V květnu 2012 obdržel Jiří Bělohlávek od královny Alžběty II.
Řád britského impéria za zásluhy v oblasti hudby.
V roce 1994 Jiří Bělohlávek zakládá a řídí světově úspěšnou Pražskou komorní filharmonii, kterou (dnes Prague Philharmonia). V roce 1996 byl habilitován na pražské Akademii múzických umění a o rok později je jmenován jejím profesorem. Zde vychovával hned několik skvělých dirigentů mladé generace – za všechny jmenujme především Jakuba Hrůšu, stejně jako Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse. V roce 1995 se Jiří Bělohlávek stal hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně a tento vynikající orchestr posléze vedl jako šéfdirigent. V roce 2004 debutoval v newyorské Metropolitní opeře, o rok později je jmenován prezidentem festivalu Pražské jaro. Od roku 2012 byl Jiří Bělohlávek hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie a též hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie.
Zápis o předání čestného občanství Litomyšle v roce 2016.
Pan dirigent Jiří Bělohlávek patřil k nejžádanějším českým umělcům a byl jedním z vrcholných reprezentantů naší hudební kultury ve světě. Výčet prestižních světových orchestrů a operních domů, v nichž Jiří Bělohlávek zanechal výraznou stopu, by čítal několik stran. Vždyť jen jeho rozsáhlá diskografie čítá hodně přes sto CD titulů! Máme v dobré paměti trvalou snahu pana dirigenta uvádět a nahrávat díla největších českých klasiků – Smetany, Dvořáka, Janáčka či Martinů. Připomeňme alespoň provedení Mé vlasti s Berlínskou filharmonií, resp. Pittsburgh Symphony Orchestra, Tajemství v Berlíně či nádhernou Pountneyho inscenaci Čertovy stěny v Národním divadle. Také jeho velkou zásluhou (a jeho někdejších studentů!) zařazují dnes i největší orchestry do své dramaturgie skladby např. Josefa Suka a jiných, třeba (ve světě) méně známých českých skladatelů.
Když se vrátíme ke vztahu Jiřího Bělohlávka k našemu městu, ten byl dán nejen rodinnou tradicí, ale především soustavnou uměleckou spoluprací. Pan Bělohlávek již od třiceti let významně spoluvytvářel tradici Mladé Smetanovy Litomyšle – např. v roce 1977 nezapomenutelným provedením Mé vlasti s tehdejší Státní filharmonií Brno v jízdárně či o rok později na témže místě Smetanovy České písně se spojenými vysokoškolskými sbory a orchestrem FOK. A od roku 1996 se datovala také úzká, pravidelná a dobře známá spolupráce pana dirigenta s festivalem Smetanova Litomyšl, již bohužel ukončil předčasný skon pana profesora 31. května 2017.
Pan profesor Jiří Bělohlávek byl nositelem četných prestižních vyznamenání; mj. mu bylo v roce 2001 udělena Medaile Za zásluhy I. stupně. V květnu 2012 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria za zásluhy v oblasti hudby.
Při příležitosti jeho 70. narozenin – ano, právě tomu je 10 let, mu bylo na návrh Smetanovy Litomyšle uděleno zdejším zastupitelstvem Čestné občanství města Litomyšle. Trvalou památkou na pana profesora v našem městě je také nová „Ulice J. Bělohlávka“ v nové bytové výstavbě na Lánech, která byla takto pojmenována 30. června 2024.
