30. září je z hlediska hudebních výročí dnem významným – vždyť v roce 1906 se například narodil vynikající český dirigent Václav Smetáček, velký propagátor naší a Smetanovy hudby v zahraničí. V Argentině dirigoval jihoamerickou premiéru Mé vlasti, na Islandu prvně provedl Prodanou nevěstu…
V roce 1908 se v Oděse narodil jeden z největších houslistů XX. století, David Fjodorovič Oistrach. K naší zemi měl mimořádný vztah – účinkoval již na 1. ročníku Pražského jara v roce 1946, opakovaně se sem vracel, mezi jeho žáky patřil mj. Václav Hudeček, dobře známý je jeho vztah k herečce Janě Dítětové…
Nu a 30. září 1935, právě před devadesáti lety, se v Praze narodil skladatel Luboš Fišer.
Jeho tvorba získala celou řadu internacionálních ocenění, např. již v roce 1965 první cenu na skladatelské tribuně UNESCO v Paříži (15 listů podle Dürerovy Apokalypsy), v témže roce hlavní cenu v Monte Carlu (hudba k Moskalykovu dramatu Modlitba za Kateřinu Horowitzovou), Prix Italia 1969 za Bludiště moci Petra Weigla, či v roce 1985 rovněž 1. cenu v Salcburku za Jirešovu televizní operu Věčný Faust. V 90. letech Fišer založil spolu s duchovně spřízněnými autory Sylvií Bodorovou, Otmarem Máchou a Zdeňkem Lukášem skladatelskou skupinu Quattro.
U nás je Luboš Fišer, mj. též držitel dvou Českých lvů, milovaný také jako autor hudby filmové a televizní, z níž jsme premiérovali hudebně-obrazové svity Sinfonia Fišeriana I. (2015) a Sinfonia Fišeriana II. (2023), které se dočkaly uvedení i na dalších festivalech. Možná si ještě mnozí vzpomenete na cituplnou hudbu k Babičce, Zlatým úhořům, dramatickou k Morgianě, burleskní ke Slaměnému klobouku či Adéle, která ještě nevečeřela…
Luboš Fišer patří k několika málo skladatelům, kteří se dokázali prosadit do povědomí širší hudební veřejnosti. Ačkoli svou hudbou rozdal tolik radosti a hlubokých zážitků, zemřel bohužel v ústraní a předčasně. V třiašedesáti letech – jako Antonín Dvořák…
