Rodný byt Bedřicha Smetany se nachází v přízemních prostorách bývalého zámeckého pivovaru v Litomyšli. Pivovar si v roce 1823 pronajal od zdejší vrchnosti Bedřichův otec a s celou rodinou se nastěhoval do služebního bytu. Smetanovi si Litomyšl velmi oblíbili, přátelili se s místními měšťany, dobré vztahy měli i s majitelem zámku Antonínem z Valdštejna a panskými úředníky.
Dne 2. března 1824 se jim narodil toužebně očekávaný syn Bedřich. Zprávu o synově příchodu na svět sdělila jeho otci děvečka na nádvoří před pivovarem. Otec hned nechal vší práce a dal se s ní do tance. Pro chasu pak poručil vyvalit na oslavu sud piva. Malý Bedřich se ve čtyřech letech začal učit hrát na housle a později na klavír, v šesti letech složil své první skladbičky a také poprvé veřejně účinkoval jako klavírista na akademii litomyšlských filozofů. V roce 1831 se Smetanovi odstěhovali do Jindřichova Hradce.
Poprvé mohla veřejnost do Mistrovy rodné světnice nahlédnout v červnu 1912. Následně se tak stalo v roce 1924, kdy organizátoři oslav 100. výročí skladatelova narození vyjednali se správou litomyšlského panství dlouhodobé zpřístupnění ložnice a komory, zatímco druhá část bytu (velký pokoj a kancelář) nadále sloužila potřebám pivovaru. Místnosti zůstaly takřka prázdné, bylo zde umístěno pouze mramorové poprsí Bedřicha Smetany a pamětní deska z roku 1880. Celý byt Smetanových s expozicí byl otevřen v roce 1949. Jeho instalaci provedlo Muzeum Bedřicha Smetany v Praze. Interiér vybavený dobovým nábytkem měl navodit atmosféru skladatelova dětství. V obývacím pokoji stál klavír, na který Smetana hrával na zámku. Další expozice vznikly v letech 1959, 1974 a poslední roku 1996, tehdy již pod správou Regionálního muzea v Litomyšli. Současná, šestá expozice bude otevřena po generální rekonstrukci bytu v červnu 2024 u příležitosti 200. výročí skladatelova narození.
Rodný byt v posledních letech trpěl řadou stavebně-technických problémů a měl nepůvodní dispozici. Právě skončená rekonstrukce se zaměřila na nápravu tohoto neutěšeného stavu. Byla provedena řada opatření k odvlhčení zdiva, instalováno nové teplovodní topení, nové elektroinstalace, nahrazeny nevyhovující a nepůvodní podlahy, repasovány výplně otvorů. Dále byly obnoveny původní dispoziční vztahy bytu a pivovaru, a to probouráním dvou novodobě zazděných průchodů do pivovaru, dnes společenských sálů. Uvedený zásah umožňuje znovu organicky provázat historické interiéry. Vybrané prostory pivovaru budou moci být součástí prohlídek Smetanova bytu a byt bude naopak zajímavým doplňkem společenských akcí konaných v pivovaru a přilehlé jízdárně. Provozu komorních společenských akcí je uzpůsobena i nová expozice. Propojení s pivovarem navíc umožňuje dostat se do bytu i bezbariérově. S výše uvedeným souvisí i obnovení původního vstupu do bytu zvenčí tak, jak byl ve Smetanově době, tj. z průjezdu pivovarem do původní kanceláře Františka Smetany. V této prostoře je nově umístěno dostatečně kapacitní foyer s recepcí, drobným „museum-shopem“, malou šatnou a místem k odpočinku pro návštěvníky.
Idea nové expozice vychází ze tří základních premis. První je snaha o posílení autenticity bytu, neboť místa spojená s životy významných osobností jsou navštěvována se zcela oprávněným očekáváním zážitku „autentického“ prostředí. Zde klademe důraz na původnost bytu a jeho dispozičního členění. Mobiliář Smetanovy rodiny se nedochoval (vše si odvezli při stěhování z Litomyšle), historickou funkci místností a jejich atmosféru tak může navodit pouze dobový, ale místně nepůvodní mobiliář. Druhá premisa reflektuje podobu a zaměření objektů, které jsou v ČR věnovány Bedřichu Smetanovy (kromě litomyšlského bytu je to hlavně Muzeum Bedřicha Smetany v Praze a památníky na Lamberku a v Jabkenicích). Třetím hlediskem jsou cílové skupiny návštěvníků, kterými budou i nadále především kulturně zaměření jednotlivci a rodiny a školní i jiné organizované kolektivy.
Nová expozice tvořená interiérovou instalací dobového domácího prostředí propojenou s multimediální prezentací vás seznámí s životními osudy i nejvýznamnějšími díly světově proslulého skladatele. Expozice je členěna na dvě hlavní části. První z nich zaujímá „hudební salón“, který nabízí hudebně-vizuální zážitek zprostředkovaný třináctiminutovým animovaným filmem. Jeho hlavním účelem je poutavým způsobem představit krátký průřez Smetanovou hudbou, a to formou snadno přístupnou i dětskému divákovi. Jako první součást filmu proto vznikla jeho hudební stopa – úryvky slavných děl Bedřicha Smetany z většiny jeho tvůrčích období a téměř z celého formálního rozpětí jeho tvorby komponované do jednotné zvukové stopy. Autorem je hudební skladatel Jiří Hradil. Na zvukovou linku navazuje animace, která tvoří vizuální složku filmu pod režijním vedením Tomáše Luňáka. Animace je inspirována hudbou, jednotlivé obrazy ilustrují hudební motivy. Bílá pohyblivá perokresba je promítána na tři stěny bývalého obývacího pokoje rodiny Smetanových, které jsou potaženy textilní tapetou ve zlaté barvě. Můžete se zde posadit a v klidu vnímat autorské multimediální dílo – obraz promítaný na zdi kolem vás i prostor zaplněný kvalitní hudbou.
Druhá část bytu poskytuje zážitek autentického dobového domácího prostředí s muzejní instalací. Jejími autor y jsou René Klimeš z Regionálního muzea v Litomyšli a Olga Mojžíšová z Národního muzea – Muzea Bedřicha Smetany, která měla zároveň i dohled nad odbornou stránkou celé expozice. Ložnice – právě zde se Bedřich Smetana narodil – i přilehlá prostora jsou vybaveny historickým nábytkem z období biedermeieru. Mezi exponáty nechybí předměty dotýkané Smetanovými. Zajímavý je střelecký terč Františka Smetany, skladatelova otce. Pro něj byl rok 1824 zvláště šťastný, neboť kromě narození toužebně očekávaného syna Bedřicha se mu také podařilo vyhrát střeleckou soutěž. Místní spolek střelců do terče ji pořádal každoročně a její vítěz měl čestnou povinnost nechat vymalovat památeční terč s motivem dle vlastního uvážení. František si zvolil chválu přátelství. Terč je ze sbírek Regionálního muzea v Litomyšli, kam se dostal před sto lety ze zrušené litomyšlské střelnice.
Druhým vzácným předmětem je psací stůl Bedřicha Smetany, který užíval „v Obřiství v Praze a v Jabkenicích od roku 1860 až k jeho smrti a složil na něm hlavní jeho skladby“. Právě u tohoto stolu – po ztrátě sluchu v roce 1874 – tedy Smetana zkomponoval téměř třetinu své celoživotní tvorby, včetně řady významných děl: opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, části cyklu Má vlast, oba smyčcové kvartety, vrcholné klavírní cykly a řadu sborů. Stůl získalo litomyšlské muzeum v roce 1935 od skladatelovy dcery Boženy Gráfové-Smetanové žijící ve Vídni, prostředníkem byl tamní generální konzul ČSR a litomyšlský rodák dr. A. Sum.
V expozici je prezentována také řada faksimilií písemností, které jsou v originálech uloženy v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze. Vedle skladatelových deníků či jeho notových zápisů je to například půvabný zápisník Smetanových rodičů, do něhož si zaznamenávali důležité rodinné události. K narození syna Bedřicha si zde jeho otec zapsal: „Dne 2. Martzi 1824 autery 10. hodin. Rano narodil se Sinažek Meno dano billo Fridrich jeho pani kmotřy pan doktor Dostal a babižka [= babička Rosalie Lynková]“.
V ložnici si můžete poslechnout životní příběh Bedřicha Smetany. Vypráví jej „sám“ skladatel v ich formě ve věku sedmi let – tedy v době, kdy opouštěl své rodné město a stěhoval se za svými rodiči do Jindřichova Hradce. O svých zážitcích z Litomyšle mluví v minulém čase, v budoucím čase pak o svém dalším životě. Scénáristou a režisérem vyprávění je Janek Jirků. Vyprávění je možné si pustit ve druhé části by tu, zní ve dvou místnostech, česky či anglicky. Návštěvníci se mohou posadit či si zároveň prohlížet muzejní část expozice.
Autorem rekonstrukce bytu a ideovým tvůrcem námětu nové expozice je brněnský architekt Petr Všetečka. Na tvorbě expozice se podílelo Regionální muzeum v Litomyšli, Národní muzeum a řada historiků, umělců a kreativců. Rekonstrukci včetně nové stálé expozice realizovalo město Litomyšl, které je vlastníkem objektu Zámeckého pivovaru, s finanční podporou Evropské unie. „Jsme velmi rádi, že se tento významný objekt podařilo zrekonstruovat v roce 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Otevření Rodného bytu spolu s Národním festivalem Smetanova Litomyšl jsou tak pomyslným vrcholem národních oslav výročí skladatelova narození, které si připomínáme po celý rok řadou akcí sdružených v projektu Smetana200,“ říká starosta Litomyšle Daniel Brýdl.
Expozici bude nadále provozovat Regionální muzeum v Litomyšli. Rodný byt Bedřicha Smetany bude zpřístupněn pro předem objednané návštěvníky v neděli 9. června, všem zájemcům pak od úterý 11. června (více informací na www.rbbs.cz).
René Klimeš,
ředitel Regionálního muzea v Litomyšl
