2.7.2014 Svitavský deník str. 1 Titulní strana
Litomyšl – Mezi pravidelné hosty festivalu Smetanova Litomyšl patří český katolický kněz Tomáš Halík. V piaristickém kostele odsloužil mši. Navštíví také slavnost na Růžovém paloučku. …3
2.7.2014 Svitavský deník str. 3 Svitavsko PETR ŠILAR
Litomyšl – Mezi pravidelné hosty festivalu Smetanova Litomyšl patří český katolický kněz TOMÁŠ HALÍK. Navštíví také slavnost na Růžovém paloučku. V nově opraveném piaristickém kostele Nalezení svatého Kříže odsloužil mši. Prozradil, jaký má vztah k modernímu umění v kostelích.
* Jaký je váš vztah k Litomyšli. Jaký tady máte program?
Konec akademického roku mi přináší spoustu povinností a zahájení prázdnin. Mezi tím odpočívám. Užívám si přírody a především nádherné hudby. Před patnácti lety jsem poprvé přijal pozvání manželů Piknových, abych na závěr Smetanovy Litomyšle sloužil bohoslužbu v Klášterních zahradách. Tohle místo mně nesmírně přirostlo k srdci. V těchto týdnech se Litomyšl stává jakýmsi hlavním městem české kultury. I bohoslužba je pro mě vždycky velikou radostí, protože přichází spousta lidí. Snažím se oslovit i ty, kteří běžně do kostela nechodí. Myslím si, že Smetanova Litomyšl je skutečně něco výjimečného a že to je opravdu veliký svátek nejen pro mě.
* Zajíždíte nejen do Litomyšle. Kam vás to táhne?
Jednak jsou to zdejší lesy a památky, například Chata Maxe Švabinského. Několikrát jsem byl v Poličce, která je spojena s Bohuslavem Martinů a také na řadě dalších míst, například na hradě Svojanov. Myslím si, že východní Čechy jsou skutečně mimořádná oblast, a to nejen ve smyslu kulturním.
* V neděli budete poněkolikáté na Růžovém paloučku. Jaký máte vztah k tomuto místu?
Toto setkání připomíná reformační tradici. Své křesťanství prožívám od počátku mé konverze velice ekumenicky. Pro mě i postavy spjaté s tímto místem, jako je Jan Hus a Komenský, jsou velmi významnými osobnostmi. Já jsem se léta snažil překlenout schizofrenii v chápání českých dějin, kdy byly vnímány jako proud katolický a proud reformační. České dějiny jsou celkem, ze kterých není možné někoho vylučovat. A po mnohá léta jsem se snažil právě v tom katolickém prostředí o vstřícné chápání zejména postavy mistra Jana Husa. Rád bych chtěl i u letošní slavnost chápat jako jakousi vzdálenou přípravu husovského jubilea v příštím roce.
* Nedělní mši jste odsloužil v nově opraveném kostele Nalezení svatého Kříže. Jak se vám líbí po rekonstrukci?
Komunistický režim se k téhle památce choval macešsky jako k mnoha dalším. Pamatuji si, že jsem v něm jednou sloužil bohoslužbu, když byl ještě de facto v rozvalinách. Ale i v té podobě měl v sobě jistou majestátnost. Nyní je chrám skvěle opraven a já jsem velice rád, že se stává další perlou v tomto pamětihodném městě.
* Jaké vidíte využití, aby se do něj dostalo co nejvíce lidí?
Zdejší farnost je velice otevřená i díky faráři Františkovi. Je velmi sympatickou tváří církve i ve vztahu k občanské společnosti. Podílí se na spoustě kulturních akcí a vždycky kostel i farnost otevírá nejrůznějším kulturním podnětům. Kostel by samozřejmě neměl přestat být kostelem. Měly by v něm být alespoň o velkých slavnostech bohoslužby, aby to nebyl jenom nějaký skanzen nebo muzeum. Určitě bude víceúčelový a stane se přirozeně místem koncertů a výstav.
* Patří do kostela moderní umění?
Ke staré architektuře patří občas i objekty moderního umění. Mám s tím velice pozitivní zkušenost v naší farnosti v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Vystavovali jsme tam díla Adrieny Šimotové a Jaroslava Cíglera. Osobně se s ním znám a obdivuji jeho dílo. Právě umělecký artefakt z jeho dílny byl dlouho ozdobou našeho kostela. S velikou radostí jsem slyšel, že zde má být vystaveno jeho dílo. Samozřejmě, že to občas naráží na poněkud úzkoprsé a konzervativní lidi, tak tomu bylo vždy. Moderní umění přináší celou řadu velmi cenných pokladů a těm bychom neměli dveře našich kostelů uzavírat. Je však potřeba, aby to bylo skutečně umění prvořadé a ne kýč a bylo to velice citlivě sladěno s historickým prostorem. Jména jako architekt Pleskot nebo právě Jaroslav Cígler jsou zárukou toho, že nová instalace bude skutečně klenotem, který bude do Litomyšle a do tohoto chrámu přivádět celou řadu lidí.
* Co říká církev veřejnosti, když umisťuje tato díla do kostelů, co tím chce sdělit?
Samozřejmě tím chce sdělit, že je otevřená současné době, umění a kultuře. Jsem přesvědčen, že víra a umění bytostně patří k sobě, že se doprovázely po celé dějiny a náboženství vlastně stálo u kolébky všech druhů umění. Jestliže dnešní církev otevírá sakrální prostor současnému umění, tak prostě pokračuje v těch nejlepších tradicích, které prostupují dějinami křesťanství.
***
„Jestliže dnešní církev otevírá sakrální prostor současnému umění, tak pokračuje v těch nejlepších tradicích, které prostupují dějinami křesťanství.“
Foto popis| TOMÁŠ HALÍK, český katolický kněz, jezdí do Litomyšle pravidelně. Považuje ji za hlavní město české kultury.
Foto autor| Foto: Deník/ Petr Šilar
Region| Východní Čechy
Region| Východní Čechy
