12.6.2009 Mladá fronta DNES str. 2 Litomyšl – příloha (tum)
Návštěvníci letošního ročníku přehlídky mají možnost uslyšet jedno dílo ve světové premiéře. Úplně poprvé totiž představí na zámeckém nádvoří uznávaná zpěvačka a hráčka na cimbál Zuzana Lapčíková dílo s názvem Orbis pictus.
"Jako předlohu díla zvolila Zuzana Lapčíková Komenského vrcholný filosofický spis Obecná porada o nápravě věcí lidských. Dílo, které nebylo zcela dokončeno, tvoří několik knih. Třetí z nich nazvanou Pansofia (v překladu Všeobecná moudrost) Komenský napsal na sklonku života při pobytu v Nizozemí," uvádějí organizátoři.
Vládne v ní dokonalá forma, 7 + 1 díl, z nichž každý představuje nějaký svět. Od Boha až k člověku a zase zpět k Bohu.
"Neuvěřitelná, úžasně vymyšlená křivka! Zachovávám ji a v jejím rámci pracuji s dalšími texty. Komenský je navíc zanícený triadik, takže ve všem fungují trojice a práce s nimi. Díky tomu, že jednotlivé oddíly nedokončil, otevírá semi navíc velký prostor pro vlastní fantazii. Napsala jsem Introdukci a 6 částí. Komenského závěrečný díl je vlastně obsahovým návratem, tím, co už bylo vyřčeno v I. části po Introdukci," říká Zuzana Lapčíková Prostřednictvím hudby si návštěvníci koncertu, který se koná 23. června, projdou Komenského dílo. První část má název Introdukce a ve své podstatě to je modlitba. V Litomyšli ale v této pasáži zazní i motiv z východomoravské lidové písně a parafráze na krátké téma z barokního hornouherského kodexu. Druhá část se jmenuje Mundus possibilitis svět možný neboli ideální je podle Komenského úplná a dobře uspořádaná soustava myšlenek. Třetí část má název Mundus archetypus. V ní zazní mužský zpěv v duchu křesťanského chorálu. Čtvrtý je Mundus angelicus, svět andělský. Zde je citována a rozvedena píseň z Komenského Kancionálu. Instrumentální části kombinují téma z Kodexu Vietoris a podobné téma z Kodexu Kájoni. Pátou částí je Mundus materialis, svět, který známe a který nás obklopuje. V něm si Komenský klade za cíl vytvořit křesťanskou fyziku. Šestým dílem je pak Mundus artificalis a je oslavou člověka. Ústy ženského sboru zazní modlitba z Kancionálu určená pobožné matce v čase těhotenství.
Poslední částí pak je Mundus moralis. Protipólem tématu pro jazzový kvintet je inspirace nápěvem východomoravské balady.
"Jednotlivé části se prostřednictvím hudebních motivů vzájemně prolínají. Co do obsazení, v každé z nich účinkuje velké instrumentální těleso, smíšený sbor, jazzový kvintet, se kterým zpívám sólo, a mužský hlas, bas. Mužské sólo chybí pouze v částech Mundus archetypus a Mundus angelicus," uvádí Lapčíková.
Sama je virtuosní cimbalistka, osobitá zpěvačka a také iniciátorka a autorka multižánrových projektů, ve kterých spojuje lidové písně a motivy s improvizací. Absolventka oboru hra na cimbál na Konzervatoři Brno a muzikologie a etnologie na Masarykově univerzitě se při muzikantských rozpravách setkala s řadou osobností, Emilem Viklickým, Milošem Štědroněm, Jiřím Pavlicou, Georgem Mrázem, Idou Kelarovou, Josefem Fečem. Sedmnáct let vedla hudební i taneční složky národopisného souboru Včelaran z Bílovic u Uherského Hradiště, hrála s mnoha moravskými cimbálovými muzikami.
Foto popis| Učitelka a umělkyně. Kromě koncertů se věnuje Zuzana Lapčíková výuce hry na cimbál.
Foto autor| FOTO: MAFA
