1.9.2014 Hudební rozhledy str. 16 Festivaly, koncerty Zdeněk Vokurka
V hledištích hudebního festivalu ve Smetanově Litomyšli, dnes již v nově rekonstruovaných prostorách se skvělou akustikou, stoupám od své první návštěvy v roce 1953 stále na vyšší příčky žebříčku hodnot dramaturgické koncepce, která během 56 ročníků našla k soustředění celé série velkorysých operních a koncertních akcí. Co jsem prožil v letošních živých dnech v Litomyšli, mám ve svém zápisníku a připomenu putování především do litomyšlských kostelů.
V kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže (14. 6.) usedl k čtyřmanuálovému hracímu stroji s bohatou zvukovou dispozicí se spoustou jazykových rejstříků mezi světovými varhaníky uznávaný třiapadesátiletý Aleš Bárta. Neopakovatelná atmosféra, do posledního místa posluchači zaplněný meditatívni chrámový prostor se rozezněl varhanními přepisy skladeb ruských autorů. Aleš Bárta vysvětluje: „Varhany v Busku nemají tradici, protože v pravoslavných kostelech varhany nejsou. Aspoň cestou přepisu slavných skladeb se dostávám k ruské hudbě. „Aleš Bárta se ve skvěle sestaveném programu skutečně dostal ke skvostům ruských klasiků. V úvodu zaburácelo Bachmaninovovo Preludium cis moll, op. 3/2 v aranžmá Leo Jeníčka, subtilně interpretovaná suita z Čajkovského baletu Louskáček, op. 71 stejně jako něžný Bubinštejnův Andělský sen. Koncert vrcholil Musorgského transkripcí původních klavírních Kartinek. Koncert představil Aleše Bártu jako umělce ve vrcholně exponované formě, vyzrálého umělce světového jména. Ozdoba festivalu. Druhá, snad nejslavnostnější událost festivalu, přilákala posluchače do piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Přál bych to čtenářům prožít. Nově opravený piaristický chrám k 670. výročí založení biskupství litomyšlského 15. 6. vysvětil kardinál Miloslav Vlk. Radostný ráz církevní slavnosti vyvrcholil provedením Mozartovy Korunovační mše, KV 317 s jasnou tóninou C dur mezi zpěvem z Dvořákovy oslavné scény „Hospodine, pomiluj, ny“ z oratoria Svatá Ludmila, op. 71, výběrem z Biblických písní, op. 99 a šeptavým čtením ministra kultury Daniela Hermana z evangelia, tuším podle sv. Lukáše. Vyváženosti celku a detailů Mozartovu dílu dodalo souznění Moravské filharmonie Olomouc s dirigentem Petrem Vronským a angažovaní sólisté – sopranistka Lucie Silkenová a mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, ovládající party s vokální vřelostí výrazu i kultury. Čtyřlístek sólistů byl podepřen hodnotným tenorem Ondřeje Koplíka a především skvělou basovou linkou Petera Mikuláše, který dostal ještě příležitost k pokorné interpretaci skvostu české písňové literatury, k Dvořákovým Biblickým písním. S tvořivou pozorností se zapojil olomoucký Akademický sbor Žerotín se sbormistrem Pavlem Koňárkem. Litomyšlanům se splnil dávný sen. Po více jak čtyřiceti letech festivalové oslavné setkání v obnoveném interiéru jedinečné kulturní památky piaristického chrámu bylo konečně předáno veřejnosti. Má i nadále sloužit duchovním a kulturním účelům.
S velkým zájmem byl rovněž očekáván jeden z nejvýznamnějších koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu s šéfdirigentem Ondřejem Lenárdem, který měl na programu mohutnou Druhou symfonii c moll Gustava Mahlera zvanou „ Vzkříšení“, dílo s pěti rozsáhlými větami, trvající téměř půl druhé hodiny a zpestřené smíšeným sborem a altovým a sopránovým sólem. Výkon orchestru byl prvotřídní, dirigent O. Lenárd vsadil na úžasnou koncepční promyšlenost a perfektní zvuk. Působivý byl i vstup altistky Terézie Kružliakové se srdcem Mahlerovým, jinými pocity nás provázel soprán Evy Hornyákové a pak mohutné finále páté věty, oslava lidské víry a závěrečný sbor jako hymnus vzkříšení, v němž Český filharmonický sbor Brno (sbormistři Petr Fiala a Jan Ocetek) podal vynikající výkon. Mahlerovský koncert jednoznačně vypovídal o obdivuhodných kvalitách Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Večer na druhém zámeckém nádvoří v pátek 4. 7. byl vskutku festivalový.
Velkým finále pojmenovala dramaturgie závěrečný koncert letošního 56. ročníku hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. V neděli večer 6. 7. se v Klášterních zahradách sešla odhadem téměř tisícovka posluchačů, aby si pod volnou oblohou vychutnali harmonii zajímavého programu. Na úvod zaznělo první provedení symfonické fantazie inspirované zápiskem Bedřicha Smetany. Autor Lukáš Hurník ji nazval Na cestě z Litomyšle. Desetitaktový motivek stejného názvu se našel ve Smetanově zápisku motivů ze dne 16. září 1867, kterýsi zřejmě třiačtyřicetiletý skladatel poznamenal jako ohlas citů, které v něm vyvolala návštěva rodné Litomyšle. Musela to být pro Smetanu docela příjemná „cesta“, když i Hurníkovi posloužila k velice svižné a ve výrazu působivé fantazie. Vedle nadšeného ohlasu přišel další dárek. Rezidenční orchestr festivalu Česká Sinfonietta založený dirigentem a světově proslulým hornistou Radkem Baborákem se blýskl provedením Smetanovy symfonické básně Vltava, znamenitě si počínal Dalibor Karvay jako sólista v Dvořákově Romanci pro housle a orchestr, op. 11. V orchestrálním masivu se vyjímalo málo uváděné brilantní symfonické scherzo Bohuslava Martinů s cizokrajným názvem Thunderbolt a zaujal i melodický Koncert pro dva lesní rohy a orchestr Es dur Antonia Rosettiho v brilantním podání Radka Baboráka a jeho žačky Kateřiny Javůrkové. Večer pak vygradoval provedením Dvořákovy Symfonie č.9 e moll „Z Nového světa „.
Foto popis| Aleš Bárta
