27.6.2008 Hospodářské noviny str. 13 Kultura
Markéta Jůzová
ROZHOVOR
LIBOR PEŠEK, dirigent:

S láskou a respektem chce podle svých slov hrát Libor Pešek Mou vlast zítra na festivalu Smetanova Litomyšl. Dirigent, který si vydobyl světové uznání vynikající spoluprací s předními americkými a evropskými orchestry, vystoupí v Litomyšli s Českou filharmonii.
»Je logické, že si léty člověk prohloubí znalost díla do nejjemnějších zákoutí a ví, jak proplout různými úskalími. Velká radost z té mimořádné skladby však stále trvá,« říká o cyklu Smetanových symfonických básní Pešek. »Je to Smetanova největší symfonická skladba a dodnes oceňuji, jak k ní skladatel dozrál až v době hluchoty. V uších mu tehdy stále znělo vysoké "e", takže to muselo být zvlášť k zbláznění. Velice obdivuji, že napsal tak neuvěřitelnou partituru, a dodnes to nechápu.«

* HN: Mou vlast jste dirigoval už mnohokrát. Jak ke skladbě přistoupíte nyní?

Česká filharmonie má poměrně výraznou tradici interpretace Mé vlasti a je dost těžké něco na ní měnit. Hrála skladbu mnohokrát i s velkými mistry taktovky, kteří -každý po svém – zanechali na hudebním názoru České filharmonie svůj otisk.

* HN: Co vás překvapilo při uvádění Mé vlasti v zahraničí?

V Americe a Anglii mne překvapilo, jak orchestry i publikum velmi dobře porozuměly posledním částím Tábor a Blaník, přestože jsou muzikantsky nejtěžší k pochopení a mají dost specifický národní charakter a politický přesah.

* HN: Občas se vracíte ke Královské liverpoolské filharmonii, kterou jste vedl. Jaké jsou vaše návraty?

Moje návraty do Liverpoolu jsou pro mě muzikantsky i lidsky velice krásné. Udělal jsem dobře, že jsem po jedenácti letech v čele orchestru předvedl v praxi »umění odejít«, takže zůstalo cosi nedořešeno. A to se mi dnes v dobrém vrací. S Královskou liverpoolskou filharmonií plánuji vystoupit 16. září na letošním festivalu Pražský podzim, kde budu dirigovat hudbu Antonína Dvořáka.

* HN: S jakým zájmem se setkala vámi uváděná česká hudba v Liverpoolu?

Česká hudba je mimořádně oblíbená po celém světě a hrají ji všechny anglické orchestry. Liverpoolský orchestr se silně zamiloval do české hudby a osvojil si také autentický český zvuk, i když zvuk České filharmonie zůstává nenapodobitelný. Královská liverpoolská filharmonie je jemnější a subtilnější. Na začátku mého působení v Liverpoolu jsem navrhl Sukova Asraela a jim se to tak líbilo, že chtěli hrát další české skladby. V životě by mne nenapadlo, abych tam prosazoval českou hudbu, ale touha po české muzice vyvěrala z nich a také z ohlasů, které měly skladby u publika a kritiky. Angličané nejsou zvyklí dávat svou emocionalitu příliš najevo, ale to neznamená, že ji v sobě nemají a netouží po ní. Myslím, že česká hudba je klíčem k uvolnění emocionality a kulturních bariér.

* HN: S Českým národním symfonickým orchestrem se připravujete na letní festival Prague Proms, který jste založil po vzoru londýnského festivalu BBC Proms. Čím chcete letos přilákat publikum?

Festival Prague Proms si našel během své dosud krátké tříleté tradice svůj vlastní styl, má souznít s atmosférou léta, a přitom se nesmí podbízet. Jeho programy jsou atraktivní, různorodé a nejsou laciné. Je dobře, že ustalo srovnávání se slavným londýnským festivalem BBC Proms, který je obrovský, trvá řadu týdnů a jeho návštěvnost se pohybuje kolem šesti tisíc. V Royal Albert Hall se střídají opravdu interpreti, kteří jsou špičkoví a drazí. My si je můžeme dovolit jen ve výjimečných případech. Silnou stránkou našeho festivalu je to, že postihuje široké žánrové oblasti. Myslím, že přitahuje obecenstvo svou úsměvnou dynamičností a nasazením interpretů. Prague Proms budu letos zahajovat 13. července v Obecním domě s Českým národním symfonickým orchestrem koncertem nazvaným Španělská noc, kde budu dirigovat skladby inspirované španělským koloritem.