26.4.2008 Svitavský deník str. 7 Svitavsko – čtenář – reportér
Dvanáctý ročník připadl na brněnskou operu, která si již v Litomyšli vydobyla své renomé. Ostravský soubor tu naopak vystupoval v následujícím roce poprvé.
Litomyšl/ Účinkování brněnské opery bylo i tentokrát očekáváno s velkým zájmem.
1961
Přes citelné chladno a občasný deštík se všechna čtyři představení odehrála ke spokojenosti publika. Začínalo se Libuší, v níž dostali ve dvou hlavních rolích velkou příležitost pěvci mladé generace – Naděžda Kniplová (Libuše) a René Tuček (Přemysl). Oba obstáli na výbornou. Však také později přešli na dlouhá léta do pražského Národního divadla, stejně jako představitelka Krasavy Libuše Domanínská. Provedení Prodané nevěsty byl přítomen i známý autor scénického návrhu Karel Svolinský, který také před časem vypracoval grafickou podobu plakátu v prvních ročnících festivalu. Hlavní pár Mařenky a Jeníka ztělesnili Jindra Pokorná a Imrich Jakubek, nutno připomenout též výborného Vaška v podání Zdeňka Souška. Braniboři v Čechách se s rozmary počasí potýkali nejvíce, ale přes několik vynucených přerušení se opera dohrála celá. Vrcholem byly sborové scény. Jednak známá "Uhodila naše hodina" a pak také velká árie Kmeta "Pane, v prachu se kloníme", doprovázená sborem. Povedlo se i působivé aranžmá a potlesk neměl konce. Hlavní představitelé: Jíra – Antonín Jurečka, Ludiše – Libuše Domanínská, Kmet – Zdeněk Kroupa, Junoš – Jaroslav Ulrych a Tausendmark – Eduard Hrubeš.
K závěrečné Čertově stěně lze dodat jen to, že tato inscenace patřila k nejlepším brněnským kusům padesátých a šedesátých let. Vedle Ulrycha v roli Jarka, Kroupy jako Raracha a Hrubeše jako Voka byla hvězdou představení teprve jednadvacetiletá Hana Svobodová v roli Hedviky. Pěvecky šla v dalších letech strmě nahoru, dostávala čím dál závažnější úkoly. Po roce 1968, už provdaná jako Hana Janků, emigrovala a stala se z ní světově uznávaná pěvkyně na významných scénách, milánskou La Scalu nevyjímaje.
V Prodané nevěstě zpíval Krušinu teprve pětadvacetiletý René Tuček, přičemž jeho Mařenka (Jindra Pokorná) byla o deset let starší než tatínek. To je v opeře možné, zvlášť když představitelka je nejen pěvecky na výši, ale i patřičně půvabná. A to v případě Pokorné rozhodně platilo.
1962
Tak konečně Tajemství. Muselo s ním ale přijet ostravské divadlo. Představení se hrálo dvakrát a zájem byl velký. Prostředí zámecké zahrady se zejména pro druhé jednání, které se odehrává na Bezdězu, velice hodilo. Role konšelů Kaliny a Maliny vytvořili Čeněk Mlčák a Jiří Herold, Rózu zpívala Alena Havlicová a v repríze Dagmar Průšová.
Začínalo se ovšem operou Dvě vdovy, které nepřálo počasí, a v hledišti bylo necelých sedm set diváků. Titulní role vdov Karoliny a Anežky zpívaly Milada Šafránková a Eva Gebauerová. Během druhého jednání muselo být představení pro déšť na půl hodiny přerušeno. Také inscenace Prodané nevěsty, opery v Litomyšli již notoricky známé, prokázala, že i oblastní scény dokáží zahrát Smetanu na patřičné úrovni. Hlavní role byly svěřeny Miladě Šafránkové a Jiřímu Zahradníčkovi.
Ostravská opera se stala jakousi "líhní" pro pražské Národní divadlo. Z pěvců, kteří zakrátko do Prahy přešli, se v Litomyšli představili Dalibor Jedlička, Jiří Zahradníček, Karel Průša a Oldřich Lindauer. A samozřejmě i dirigenti Bohumil Gregor a František Vajnar.
Litomyšl minula v roli Kaliny v Tajemství o pár měsíců tehdy třicetiletého Václava Zítka, který zmíněnou postavu v ostravském souboru hrál ještě nedávno, přecházel totiž právě do angažmá v Ústí nad Labem. Později, už jako člen Národního divadla, u nás často zpíval.
ZDENĚK VANDAS, Litomyšl
***
Jiří Zahradníček po přerušení Dvou vdov podle scénáře vběhl na jeviště – po dešti kluzké – smekl se, ale "ustál to", a tak se mohlo pokračovat.
www.svitavsky.denik.cz/ smetanovalitomysl
