Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Myšlenkové počátky hudebního festivalu

Smetanovská tradice v Litomyšli

70. léta 19. století a rok 1880

Smetanovská tradice v Litomyšli nevznikla pouze proto, že se zde Smetana narodil. Smetanův kult se v Litomyšli rozvíjel od 70. let 19. století zvláště zásluhou vysokoškoláků, soustředěných ve spolku „Akademikové“.

Již v září roku 1876 zazněly v Litomyšli jásavé tóny Prodané nevěsty v provedení ochotnických zpěváků a místních muzikantů. Všechny hudební síly Litomyšle se zde spojily k vlastnímu provedení této Smetanovy opery.

Období 70. let, v nichž se Litomyšl tak manifestačně přihlásila ke svému slavnému rodákovi, bylo zakončeno v roce 1880 velkými smetanovskými oslavami, uspořádanými u příležitosti návštěvy Bedřicha Smetany v rodném městě k 50. výročí jeho prvního vystoupení (4. ledna 1880).

Ještě před tím, než byl již hluchý Smetana pozván do Litomyšle, navázal s ním kontakt litomyšlský učitel a sbormistr Vlastimila (litomyšlský mužský pěvecký sbor) Roman Nejedlý. Poslal mu spolu s blahopřáním i žádost o zkomponování sboru pro svou edici Vlastimila. V tomto ohledu mu Smetana nevyhověl, ale odpověděl mu a poslal mu svůj sbor Tři jezdci.

Smetanovo jubileum považovala Litomyšl i za jubileum své, protože právě zde před 50 lety mladičký, pouze šestiletý virtuos poprvé veřejně vystoupil. Již k jeho narozeninám dne 2. března 1880 jej akademikové jmenovali čestným členem spolku.

Slavnost pak původně připravovali na srpen. Jako rádci zde působili pražští a vídeňští smetanovci v čele s Otakarem Hostinským a dokonce také vídeňský docent T. G. Masaryk. Nakonec byly hlavní oslavy přeloženy až na září, Bedřich Smetana přijal pozvání litomyšlských akademiků a město navštívil. Velkolepé události obrátily k Litomyšli pozornost celé země. Národní Listy psaly o nezapomenutelných dnech a Smetanovo litomyšlské přivítání charakterizovaly jako oslavu „prvou svého druhu“ , která patří „k nejkrásnějším slavnostem v Čechách konaným“. Sbormistr pěveckého spolku ve Vídni Jan Buchta složil pro tuto příležitost kantátu, Jaroslav Vrchlický napsal báseň, kterou přednesla Teréza Nováková.

Studenti tak podruhé – po Prodané nevěstě z roku 1876 – a ještě výrazněji přispěli k prohloubení uznání Smetanova umění v jeho rodném městě. Na večerním koncertu pak zazněla i díla z mistrových skladeb. Druhý den, 19. září, byla odhalena Smetanova pamětní deska na domě, který kdysi patřil Smetanovým rodičům. Původně měla být zasazena na Smetanův rodný dům – zámecký pivovar, ale bavorští majitelé zámku k tomu nedali souhlas.

Přelom století

Smetanovská tradice se rozvíjela dál. V roce 1882 provedl Vlastimil s pěveckým sborem Spolku paní a dívek operu Hubička. Příznivý ohlas v kraji a místním tisku, hlasy, přimlouvající se za to, aby se Hubička dávala několikrát, byly jedinou odměnou ze celoroční práci a přípravy spolku.

1. března 1884 byl Smetana, těsně před svou smrtí, jmenován čestným měšťanem Litomyšle a 20. května téhož roku zde za něho bylo slouženo rekviem v přítomnosti zástupců města.

Po roce 1884 úcta ke Smetanovi ještě vzrůstala. Roku 1885 provedli akademici koncert děl B. Smetany, při němž účinkovali František Hošek, Karel Šťastný, Dr. Josef Theurer a František Vogner. V roce 1895 uspořádal Vlastimil, řízený Františkem Zörnigem, Smetanův večer, na jehož programu byly sólové zpěvy, scény ze Smetanových oper i klavírní skladby. Smetanovo Věno a Slavnostní sbor byly zpívány velmi často.

Pravidelné akce a kulturní dům věnovaný Smetanovi

Počátkem 20. století se Smetanovo dílo pravidelně objevovalo na promenádních koncertech, k jejichž organizaci byl v květnu 1904 dokonce ustaven zvláštní výbor.

Smetanův dům, vystavěný na místě hostince Karlova, byl otevřen 11. června 1905. Pod vedením prof. Břetislava Šťastného, který velmi přispěl k povznesení hudební Litomyšle, byla provedena opera Dalibor. Další ochotnické představení s vynikajícím členem vídeňské dvorní opery Františkem Pácalem bylo v místním tisku oceněno Františkem Vognerem. Po celý rok 1906 se ve Smetanově domě konaly pravidelně populární koncerty, na kterých nechyběly úryvky ze Smetanových oper Libuše, Hubička, Dvě vdovy, Prodaná nevěsta.

Na 25. výročí úmrtí Bedřicha Smetany provedla litomyšlská kapela koncert v zahradě Smetanova domu.

Na listopad 1909 byla již od ledna připravována opera Tajemství. Orchestr a zpěvy připravil Břetislav Šťastný, scénickou výpravu a režii měl Karel Šťastný. Předehra k opeře Tajemství pak ještě 22. listopadu zahájila první samostatný koncert Litomyšlské filharmonie ve Smetanově domě.

V roce 1912 byla zasazena na zámeckém pivovaru, rodném domě Bedřicha Smetany, nová pamětní deska. Těchto akcí se účastnili i litomyšlští rodáci profesor Dr. Josef Theurer, který často o Smetanovi přednášel a profesor Dr. Zdeněk Nejedlý. Již tehdy Zdeněk Nejedlý vykonal mnoho pro poznání a ocenění Bedřicha Smetany a jemu také patřil dík za vydatnou a ochotnou práci při uskutečňování programu ke stému výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924. Při této příležitosti byl 21. a 22. června odhalen pomník, jehož autorem byl Jan Štursa.

Zdeněk Nejedlý připravil k roku 1924 vydání prvního dílu svého monumentálně rozvrženého díla o Bedřichu Smetanovi a v tomto díle psal i o době prvních let Smetanova života v Litomyšli. V Litomyšli byla uspořádána řada koncertů, hostovala zde Česká filharmonie, která provedla cyklus Má vlast, olomoucká opera, která představila ve třech dnech Prodanou nevěstu, Branibory v Čechách, Libuši, Čertovu stěnu a Dvě vdovy.

V roce 1934 uvažovala Litomyšl o ochotnickém provedení opery Hubička, ale Zdeněk Nejedlý navrhl, aby Litomyšl připravila orchestr a sbor a Praha poskytla sólisty z Národního divadla. Úlohu Vendulky nastudovala Ada Nordenová, Tomáše Zdeněk Otava, Barču Marie Budíková, Lukáše Vladimír Tomš, Martinku Marie Šlechtová, Palouckého Václav Marek, Matouše Hanuš Thein, Strážníka ředitel Smetanova muzea Alfons Waisar, bývalý koncertní pěvec. Režie se ujal Ferdinand Pujman. Premiéra Hubičky byla stanovena na sobotu 2. června 1934. Zúčastnil se jí šéf opery Národního divadla Otakar Ostrčil, hudební skladatel Otakar Jeremiáš, prof. Ferdinand Vach, pianista Firkušný, hudební kritik Mirko Očadlík a další hudební kapacity.
Odpolední představení, jehož se zúčastnil brněnský kritik Lidových Novin prof. Gracian Černušák, bylo zajímavé tím, že Vendulku zpívala její vynikající představitelka z éry Kovařicovy Kamila Ungrová. 3. června zazněla Hubička v Litomyšli potřetí a v září naposledy.

Spolupráce s umělci Národního divadla pokračovala v roce 1938, kdy došlo k provedení Smetanových Dvou vdov znovu s režisérem Ferdinandem Pujmanem, výtvarníkem Františkem Kyselou a umělci Národního divadla. V červnu 1940 bylo představení Prodané nevěsty opět se sólisty Národního divadla. Další hostování členů Národního divadla se uskutečnilo v roce 1942, když s nimi bylo připraveno představení Dalibora. To všechno byla ovšem představení v uzavřeném sále Smetanova domu.

Projednání záležitostí světového významu

Volání po založení pravidelných smetanovských hudebních slavností bylo vyslyšeno v poválečné éře. Nevzešlo však od litomyšlských organizátorů. Koncem října 1945 obdržel Místní národní výbor v Litomyšli dopis od rady Svazu českých výkonných hudebních umělců se žádostí o schůzku k „projednání záležitostí, které jsou světového významu“. Vyslanci Svazu Karel Šmíd a Marie Fiedlerová-Semíková přednesli návrh na uspořádání mezinárodního hudebního festivalu, který by se každoročně opakoval. Pro první ročník v květnu 1946 bylo plánováno sedm večerů, v nichž by zazněly i dvě Smetanovy opery. Na začátku ledna však do Litomyšle přišel dopis, v němž Svaz sděluje: „Vaše a naše myšlenka pořádati každoročně v Litomyšli hudební festival je tak krásná, že se budeme snažiti o její uskutečnění přes všechny překážky, které vyvstaly, sotva že vešlo ve známost, že Litomyšl míní festival pořádati. Na květen ohlásil se již pod státní patronací velký festival Pražské hudební jaro“. Myšlenka mezinárodního festivalu pak byla modifikována „na festival primárně národního rázu“.

Smetanova Litomyšl I.

Organizátoři museli též ustoupit z velkorysých plánů a v červnu roku 1946 se v Litomyšli uskutečnily dva koncerty České filharmonie s dirigentem Rafaelem Kubelíkem. Označeny byly jako „Hudební slavnosti Smetanova Litomyšl I.“. V sobotu 22. června, před provedením Slavnostní předehry D-dur, Scherza z Triumfální symfonie a Švédských symfonických básní Richard III., Hakon Jarl a Valdštýnův tábor (v neděli 23. 6. se hrála Má vlast) tehdejší předseda místního národního výboru Vilém Marx ve svém projevu prohlásil, že byla založena nová tradice pořádání hudebních slavností. Ta však bohužel v následujících dvou letech nepokračovala, po volbách se řešily úplně jiné věci. 

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz