Hvězdy projíždějí Prahou bez povšimnutí

Search
Close this search box.

29.7.2008 Týdeník Rozhlas str. 22 Hudební proudy na Vltavě

 

Bývaly doby, kdy Praha byla v létě liduprázdná, a pokud se v této době konal nějaký luxusní koncert, byl předem odsouzen k neúspěchu. Byli jsme národem chatařů a teď se z nás stali cestovatelé.
Pamatuji si, jak v polovině sedmdesátých let přijel do Prahy legendární pianista Svjatoslav Richter a hrál s Borodinovým kvartetem v pražské Lucerně asi tak před patnácti posluchači, mezi nimiž jsem byl i já. Bylo mi tehdy za umělce trapno, ale Richterovi to zjevně nevadilo a muzicíroval se stejnou vervou jako před plným sálem. Dnes by se takový případ nemohl stát, ale je to pouze díky velkému turistickému zájmu o naše hlavní město.

HOUSLISTICKÁ JEDNIČKA V PRAZE

Ve čtvrtek 10.července jsem měl možnost ve Smetanově síni Obecního domu v Praze navštívit koncert Symfonického orchestru mladých ze San Franciska. V rámci svého evropského turné vystoupil pod taktovkou Benjamina Shwartze. Vyprodáno však nebylo. Hlavní atrakcí večera byl čtyřiatřicetiletý houslista Julian Rachlin, který přednesl sólový part Koncertu pro housle a orchestr č.1 g moll Maxe Brucha. Zpěvný tón, široká dynamická škála až po nitková pianissima, přesná intonace a bezkonkurenční rytmické cítění nás nenechaly na pochybách, že máme co do činění s mistrem houslové hry. Radost z hudby se projevila zejména ve finální větě, kde jsme mohli obdivovat krystalickou zřetelnost polyfonní hry. Úvod večera patřil minimalistické skladbě Johna Adamse Lollapalooza, druhá část koncertu byla cele věnována Sergeji Prokofjevovi, kdy jsme slyšeli v dirigentově úpravě výběr scén z baletu Romeo a Julie. Nevím, zda mladí hudebníci v orchestru tušili, že toto dílo mělo světovou premiéru v předválečném Československu. Jejich hudební elán se uplatnil zejména v soubojových scénách.

CHOPINOVSKÝ PROLOG
Červnová Praha zas ke konci sezony přivítala ve Dvořákově síni polského klavírního virtuosa Rafala Blechacze. Nedá se říci, že by Rudolfinum praskalo ve švech. Tento pianista zvítězil vříjnu 2005 hlasy všech porotců v 15.ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě (druhé místo nebylo uděleno). Třiadvacetiletý pianista má zvládnutou celou klavírní abecedu a pražskému publiku předložil ve svěžím tempu zahranou Mozartovu Sonátu D dur K.311, impresionisticky laděné Rytiny Clauda Debussyho, brilantní Variace b moll Karola Szymanovského a neuvěřitelně lehce vystavěný cyklus 24 preludií op.28 Fryderyka Chopina. Technická brilance se tu snoubila s neobyčejnou muzikalitou; dá se říci, že tento umělec předznamenává novou cestu klavírního interpretačního umění. Pro další chopinovský zážitek jsem si zajel do Mariánských Lázní, kde byly v Chopinově domě vyhlášeny výsledky 7. Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina. Ve dnech 28.června až 2.července se jí zúčastnilo na třicet uchazečů z celého světa.
Mezinárodní porota v čele s profesorem Ivanem Klánským po dvoukolovém uměleckém klání přiřkla první cenu japonské pianistce Eri Goto ze Sappora, která studuje na pražské konzervatoři. O druhé místo se rozdělili Lukasz Trepczynski z Polska a Roman Wágner z České republiky. Bronzové vavříny získal Vasyl Kotys z Ukrajiny. Čestná uznání byla udělena Japonce Chie Kamino a Jakubu Uhlíkovi z České republiky.
Jak uvedl předseda mezinárodní poroty, Chopinova soutěž přinesla oproti předchozím ročníkům nové, pozitivní rysy. Soutěžilo se v jediné věkové kategorii bez omezení do 28 let a do monotematického chopinovského programu mohl kandidát zařadit i menší dílo jiného hudebního romantika.

PRODANÁ NEVĚSTA V LITOMYŠLI
Stalo se určitou tradicí, že na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl se uvádí v předpremiéře nová smetanovská inscenace pražského Národního divadla. V rámci 50.ročníku, který se uskutečnil od 18.června do 5.července ve Smetanově rodišti, jsme tentkrát mohli vidět novou inscenaci režisérky Magdaleny Švecové ve dvojím obsazení. Za dirigentský pult vystoupil Ondrej Lenárd, který volil volnějšší, pěvecky snáze zvládnutelná tempa. Konečně jsme mohli dobře porozumět přednášenému textu. Z dvojice Jeníků výše hodnotím Tomáše Černého pro zpěvní lehkost, s níž zvládá obtížná místa náročného partu. Miroslav Dvorský je už dnes pro tuto roli dle mého názoru příliš dramatický. Herecky bych pak v Mařence upřednostnil Pavlu Vykopalovou, která zvýrazňuje aktivnější ženskou roli v zápletce příběhu. Dana Burešová zas zaujme tmavě znějícím sopránem, někdy však na úkor srozumitelnosti. Znamenitým Kecalem je už tradičně Luděk Vele (zpíval tuto partii už v roce 1974 ve školním představení konzervatoře, které jsme vysílali na Vltavě 28.června), jemuž dovezený trakař se smluvními písemnostmi a psacím načiním jako by přirostl k tělu. Zdeněk Plech se vykázal hebkou vokální kulturou, zatím však nedisponuje znělou hloubkou. Nejpoutavější na představení, které se celé odehrává v obilných lánech s rudými květy vlčích máků, je scéna komediantů s akrobatickými prvky předváděnými členy Divadla Continuo a také taneční choreografie Polky a Furianta Ladislavy Košíkové.

Foto popis| Na Smetanově Litomyšli měla předpremiéru Prodaná nevěsta,kterou se souborem opery Národního divadla v Praze nastudovala režisérka Magdalena Švecová
Foto autor| Foto Smetanova Litomyšl

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz