WEB , Datum: 19.06.2019 , Zdroj: klasikaplus.cz , Autor: Veronika Paroulková
„Celou Smetanovu hloubku a genialitu jsem si uvědomil až při nahrávání jeho kompletního klavírního díla.“
„Pro některé posluchače je právě komorní hudba tím největším hudebním zážitkem.“
„Talentovaných dětí neubývá, pouze současné společenské poměry bohužel úplně profesi hudebníka nesvědčí.“
Z domoviny – to je podtitul jednoho z očekávaných komorních koncertů na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. Ryze smetanovský program přijedou ve čtvrtek 20. června zahrát houslista Leoš Čepický, violoncellista Michal Kaňka a klavírista Ivan Klánský, který před časem nahrál kompletní Smetanovo klavírní dílo a v rozhovoru pro KlasikuPlus se netajil tím, že hudbu litomyšlského rodáka hraje rád.
Pane profesore, letos přijíždíte na Smetanovu Litomyšl s ryze smetanovským programem. Např. Jakub Hrůša se mi vyznal ze svého už několikátého období zamilovanosti ke Smetanovi… Jak prožíváte a vnímáte jeho hudbu Vy?
Smetanovy klavírní skladby jsem rád hrával už jako student konzervatoře, ale opravdu celou hloubku a genialitu jsem si uvědomil až při nahrávání Smetanova kompletního klavírního díla v devadesátých letech minulého století. Měl jsem možnost poznat i skladby, které se téměř nehrají a je to velká škoda. Smetanova klavírní sazba je někdy velmi komplikovaná, ale pokud se správně „rozluští“, je to hudba srovnatelná se všemi velikány evropského romantismu.
Na koncertě vystoupíte společně s houslistou Leošem Čepickým a violoncellistou Michalem Kaňkou. Jak vlastně vznikla volba skladeb? Dostali jste zadání: Zahrajte něco od Smetany a vybírali jste sami? Nebo byl dramaturg Vojtěch Stříteský konkrétnější a řekl si přímo o některé tituly?
Ve složení housle, violoncello a klavír jsme bohužel u Smetany limitováni repertoárově. Kromě překrásného tria g moll, které hrajeme ve druhé půli koncertu, nám kromě sólových klavírních skladeb zbývá už jen duo pro housle a klavír Z domoviny a pak jeden Smetanův „hřích mládí“, Fantasie na téma písně Sil jsem proso pro housle a klavír. Ta za Smetanova života vydaná nebyla, ale jako zajímavost určitě posluchače pobaví.
Hrajete v této sestavě častěji a pravidelně, nebo vás spíš svedou dohromady tu a tam příležitosti?
Jako dlouholetí přátelé a kolegové z HAMU si rádi spolu občas zahrajeme, ale samozřejmě každý z nás působí nejvíce ve svém
„domovském“ komorním souboru – Wihanovu kvartetu, Pražákovu kvartetu či Guarneri triu.
Smetanova Litomyšl nabízí hlavně velká tělesa a operní inscenace nebo jejich koncertní provedení, ale přitom nezapomíná na komorní hru. Skoro odvážný počin, to je třeba ocenit, že?
Myslím, že komorní hudba je nedílnou součástí všech velkých festivalů a pro některé posluchače je právě komorní hudba tím největším hudebním zážitkem.
Stal jste se děkanem hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze, vzalo Vám to hodně času na hraní, nebo si hájíte stále zhruba stejný počet koncertů a chvil, které klavíru věnujete?
Bohužel administrativa všeobecně bobtná a funkce děkana HAMU od toho není ušetřena, ale přesto se snažím, abych mohl dělat to, co mám nejraději, to znamená hrát komorní hudbu či recitály.
Máte za sebou bohatou kariéru, je ještě něco, co byste si přál prožít – ať už zahrát si nějakou konkrétní skladbu, s někým konkrétním, na nějakém místě…
Měl jsem v životě štěstí, že jsem mohl dělat profesi, která mě těší, mohl jsem spolupracovat s vynikajícími hudebníky a milými lidmi, takže pomalu předávám štafetu mladším, nicméně si rád ještě zahraji krásnou hudbu – například Smetanu….
Když se vysloví Vaše příjmení, tak mnohým naskočí sousloví hudební klan Klánských. Jste rád, že se tolik členů Vaší rodiny dalo na hudbu?
V minulosti bývalo zvykem, že se řemeslo dědilo po generace. Jako otec jsem samozřejmě šťastný, že moje potomstvo pokračuje v mé profesi a navíc ještě velmi úspěšně, což je dvojnásobná radost.
Rýsuje se už další generace, jak to vybadá v řadách těch nejmladších?
Talentovaných dětí neubývá, pouze současné společenské poměry bohužel úplně profesi hudebníka nesvědčí, takže mnoho těchto talentů se nakonec rozhodne pro jinou profesi. Ale je to bohužel celoevropský problém.
Budete přes léto odpočívat, nebo máte před sebou další koncerty, popřípadě kurzy?
Dva týdny odpočinku jsem ve svém kalendáři našel, ale jinak mě čeká řada koncertů doma i v cizině a samozřejmě úkoly na děkanátu HAMU, kde se pracuje i když studenti mají prázdniny.
