20.6.2009 Haló noviny str. 8 Z KULTURY Tomáš HEJZLAR
Šedesát let své existence si letos připomíná Mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl. Hudební svátky i letos doprovází na mnoha litomyšlských místech řada výstav klasiků i současníků v rámci 5. ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle (SVL). Myšlenka sepětí hudby s výtvarným uměním je však mnohem starší -podobný nápad se totiž realizoval už v zahajovacím festivalovém ročníku, tedy roku 1949.
Cyklus výtvarných výstav Smetanova
výtvarná Litomyšl si z původně pouhé doprovodné akce již vydobyl vlastní renomé. Stal se samostatným kulturním počinem, jenž výrazně obohacuje současné české výtvarné sezony. Jednotlivé expozice jsou prezentovány nejen v litomyšlských galerijních prostorách, ale též v místech, jež se výstavními stávají jen na dobu jeho konání. Objevují tak široké vrstvě zájemců další úchvatná zákoutí tohoto malebného města. Široce koncipovaná Smetanova výtvarná Litomyšl se koná ve spolupráci s Východočeskou galerií Pardubice, Městskou galerií Litomyšl, Městskou galerií Vysoké Mýto a Galerií Zdeněk Sklenář, sídlící kromě Litomyšle také v Praze.
Myšlenka rozšířit mezinárodně úspěšnou přehlídku hudební souborem výstav není nahodilá. Podobné aktivity jsou známy již z dřívějška, neboť i skladatel Bedřich Smetana byl znám jako úspěšný malíř. Své dojmy a krajinářské pohledy zachycoval od mládí a v této činnosti pokračoval nejen během svého švédského pobytu, ale i mnohem později.
Rok 1949: Mistři výtvarného umění
Již první ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl, konaný v roce 1949, byl obohacen o souběžně probíhající výtvarnou výstavu. V sobotu 4. června 1949, kdy tehdejším uvedením Smetanovy opery Dalibor začal litomyšlský festival operní, byla odpoledne slavnostně zahájena výstava Mistři českého umění 19. století. S nadsázkou tedy lze říci, že nynější Smetanova výtvarná Litomyšl má tradici stejně dlouhou jako festival hudební. »I když potom byly pořádány
výstavy vizuálního umění téměř každoročně, o systematicky připravené akci lze ve skutečnosti hovořit až od počátku 21. století,« konstatuje organizační ředitel SVL Jiří Lammel.
Velký důraz je kladen na prezentaci regionálních tvůrců – souběžně s litomyšlským hudebním festivalem například probíhala výstava nové tvorby současného litomyšlského výtvarníka Bohdana Kopeckého. Rok 2004 však byl pro vznik Smetanovy výtvarné Litomyšle zásadní – cyklus uspořádaných výstav již lze právem označit jako nultý ročník SVL. V čerstvě vybudovaných sálech v bývalém zámeckém pivovaru podle architekta Josefa Pleskota byly například vystaveny froasáže Ladislava Nováka, v působivě renovovaných litomyšlských Klášterních zahradách byla instalována slavná Židle současné výtvarnice Magdalény Jetelové, v reprezentačních sálech bývalého zámeckého pivovaru instalovali velkoplošné fotografické akty Miloše Vojíře. Výtvarné výstavy zahájil tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Zřetelný úspěch přivedl pořadatele k myšlence celou akci trvale opakovat a institucionalizovat, dát jí jméno a pevný řád.
Ročník 2005 se tedy již připravoval jako Smetanova výtvarná Litomyšl. U zrodu stál ředitel Východočeské galerie Pardubice Martin Dostál, náměstek hejtmana Pardubického kraje Miroslav Brýdl, jenž se na rozvoji litomyšlského kulturního dění dlouhodobě velmi významně podílel, dále neobyčejně aktivní ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna, ředitel pražského Muzea Kampa Jiří Lammel, neobyčejně aktivní galerista Zdeněk Sklenář, ředitelka Městské galerie Litomyšl Helena Zemanová a ředitel Městské galerie Vysoké Mýto Pavel Chalupa. Od počátku bylo záměrem cyklus výstav pevně svázat s hudebním festivalem Smetanova Litomyšl.
Proto také bylo Smetanovo jméno – zdánlivě poněkud nelogicky -použito i v názvu cyklu výtvarných výstav, i když by samozřejmě velmi pěkně znělo například označení Mařákova výtvarná Litomyšl podle jména dalšího slavného litomyšlského rodáka, slavného krajináře Julia Mařáka atp.
Hned první ročník SVL nastartoval velmi významnými počiny: instalována byla díla avantgardisty Karla Malicha, výstava Z českých luhů a hájů zase uvedla – podobně jako historicky první výstava v roce 1949 – díla velkých zjevů českého malířství 19. století. V nově otevřené Galerii Kubík na litomyšlském náměstí mohli návštěvníci zhlédnout exkluzivní výstavu o vývoji francouzské fotografie, v litomyšlské pobočce Galerie Zdeněk Sklenář se zase pod názvem Perly Orientu skrývala díla autorů, pocházejících z východu Čech.
Druhý ročník (2006) nabídl například výstavy obrazů slavných malířů, jejichž životní osudy jsou spjaty s východními Čechami -nechyběla například díla Jakuba Schikanedera. Galerie Zdeněk Sklenář ve svých litomyšlských prostorách tehdy vystavila vzácné Klenoty českého umění. Hlavní výstavou třetího ročníku (2007) se stala expozice František Kupka -Člověk a země či průřez celoživotní tvorbou pozapomenutého krajináře Jana Honsy, jenž dokonale ztvárnil oblast Litomyšlska a nedalekého Poličska v první polovině dvacátého století. Galerie Zdeněk Sklenář spojila díla vytvořená různými výtvarnými technikami v nejrůznějších obdobích pod sjednocující název Ohňostroj krásy.
Loňskému ročníku dominovala jedna z největších výstav rovněž neprávem opomíjeného Josefa Váchala; pod názvem Mezi Bohem a Ďáblem představila jeho kresby, tisky i malby především ze sbírky pražského Památníku národního písemnictví, ale rovněž z galerií a od soukromých zapůjčitelů. V litomyšlské Galerii Kubík měla obrovský úspěch výstava originálů i dalších předmětů známého francouzského protifašisticky a levicově orientovaného kreslíře a karikaturisty Jeana Effela, velkého přítele Československa. Městská galerie Litomyšl loni připravila soubor exlibris sběratele Svetozára Pantůčka na výstavě Dobrodružství jedné sbírky.
Rok 2009
Neméně atraktivní a umělecky hodnotný je také letošní ročník SVL. V prostorách litomyšlského zámeckého pivovaru, jež byly zrestaurovány podle návrhu archiadekvátních tekta Josefa Pleskota, mohou letos návštěvníci vnímat tvorbu současného výtvarníka Aleše Veselého, jehož obrovité skulptury jsou nadto umístěny v urbanisticky místech po celém litomyšlském centru. Putování za sochařovou tvorbou tak doprovází i procházka starobylým městem. Výstava trvá do 30. srpna.
Litomyšlské výstavní prostory Galerie Zdeněk Sklenář (Mariánská ulice č. 1097) v působivém nasvícení nabízejí unikátní soubor téměř zcela neznámých obrazů nacisty umučeného pacifisticky smýšlejícího výtvarníka Josefa Čapka, bratra světoznámého spisovatele a dramatika Karla. Tato unikátní expozice mistrovských obrazových děl však potrvá pouze do 6. července.
Litomyšlská Galerie Kroupa (Smetanovo náměstí č. 60) zase nabízí rovněž velmi hodnotnou a dramaturgicky stejně výlučnou expozici Julius Mařák a jeho žáci, jež kromě jmen Mařákových slavných pokračovatelů (Ota Bubeníček, Bohuslav Dvořák, Jan Honsa, Alois Kalvoda, František Kaván, Jaroslav Panuška, Antonín Slavíček, Josef Ullmann aj.) představuje i odkaz autorů méně známých, umělecky však neméně hodnotných a tematicky výlučných. Tato kolekce bude vystavena pouze do 5. července. Ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl připravila litomyšlská Galerie Kubík výstavu méně známého výtvarníka Oscara Niemeyera. Tato expozice bude mít svou vernisáž teprve 23. června v 17 hodin a potrvá do 15. srpna 2009.
Regionální muzeum Litomyšl ve spolupráci s pražským Muzeem Bedřicha Smetany připravilo do prostor rodného bytu skladatele Bedřicha Smetany v bývalém zámeckém pivovaru soubor kreseb této zakladatelské osobnosti české národní hudby. Tato sbírka bude zpřístupněna až do 31. října. Výstava dokazuje, že název Smetanova výtvarná Litomyšl
nemusí být pouhou slovní hříčkou. Kolekce vystavených exponátů totiž představuje našeho hudebního klasika poněkud překvapivě coby kreslíře. Vystaveny jsou tu drobné, většinou příležitostné tužkové kresbičky, kterými Smetana zachytil například bezprostřední dojmy ze svých cest či prázdninových pobytů, nebo třeba své vlastní lovecké zážitky. Soubor kreseb krajin a měst z ptačí perspektivy zaujímá neobvyklostí námětů i detailností jejich vypracování. V některých letech opatřoval Smetana kreslenými záhlavími dokonce i záznamy ve svých zápisnících. Smetanovy kresby zatím nebyly mnohokráte vystaveny, a nejsou tedy příliš známé. Zcela jistě však zajímavě dokreslují osobnost tohoto hudebního skladatele.
Foto popis| Julius Mařák: Zasněná (kolem r. 1870, uhel, karton 105 x 75 cm – prodejné)
Foto popis| Julius Mařák: Odpoledne v lese (kolem r. 1875, uhel, karton 105 x 75 cm – prodejné)
Foto autor| REPRO – archiv
