Půlkulatý ročník nabízí třicet pět pořadů – představení o dvou set osmdesáti účinkujících i komorní tituly. Po roční odmlce se do programové nabídky vrátily opery. Do prodeje míří na 27.000 vstupenek. Dějiště hlavních pořadů, zámecké nádvoří, letos nahradí Festivalová hala.
„Ač je přesun festivalu ze zámeckého nádvoří do Festivalové haly vskutku velkou výzvou, zdá se, že zájem o vstupenky bude obrovský,” popisuje ještě před zahájením prodeje ředitelka komunikace Eva Piknová. „Přiznávám, že jsme až překvapeni, jak dočasný a vskutku moderní prostor láká. Už jen přednostním rezervacím partnerů a mecenášů nebylo jednoduché vyhovět,” dodává Piknová. V Litomyšli začala dlouho připravovaná rekonstrukce zámku. Památkářům se dlouho nedařilo dovést do konce výběrové řízení na dodavatele stavebních prací. Realizace tak začala s takřka ročním zpožděním, pročež se festival do svého hlavního dějiště s opravenými střechami vrátí až v roce 2024. Litomyšl je však vyhlášená svou moderní architekturou, a tak se letošní hlavní scénou mimořádně stane multifunkční hala architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky. Jak je v Litomyšli zvykem, stavbu, jež získala nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award, doplní i prvky moderního umění. „V současné chvíli máme vyřešenou většinu technicko-provozních záležitostí a můžeme se zaměřit na design prostoru. Během března tak bude probíhat několik setkání s kreativními týmy scénografů. Naším cílem je pracovat jak s interiérem, který je už sám o sobě prvotřídním příkladem moderní architektury, tak s exteriérem haly a přilehlými budovami,” popisuje záměr festivalu jeho ředitel Jan Pikna.
Osmnáctimetrové jeviště v hale umožní odehrát kompletní program zamýšlený do zámeckého nádvoří. Po roční odmlce se tak na festival vracejí výpravné opery – Otello a Prodaná nevěsta. „V některých ohledech je pro nás hala dokonce příhodnější, třeba počtem sportovních šaten, dokonce i se sprchami. To na zámku nemáme,” říká v nadsázce Pikna. Zázemí pořadatelé jistě využijí třeba při provedení Schönbergových Písní z Gurre, kdy na jevišti stane na dvě stě osmdesát účinkujících ze sedmi zemí. Písně z Gurre navíc přímo inspirovaly téma 65. ročníku festivalu. Tím se stala krásná doba technického pokroku a převratných změn na přelomu století – Belle Époque. Její odkazy se linou celou letošní dramaturgií. Brahmsův klavírní koncert B dur přednese s Filharmonií Brno jedna z největších klavíristek naší epochy, Elisabeth Leonskaja, Čajkovského houslový koncert D dur pak špičkový rakouský houslista Fedor Rudin a SOČR. V operní programové řadě se blyští galakoncert italské sopranistky Marie Agresty a Pavla Černocha, mezi přesahovými koncerty Adam Plachetka s Ondřejem Havelkou či koncert filmové hudby Johna Williamse a Luboše Fišera. V přímém přenosu České televize zahájí festival 15. června Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, ta se následující den společně s Pražským filharmonickým sborem zhostí Dvořákovy kantáty Stabat Mater. Velkým finále – Ciao Italia! s atmosférou žhavého italského večera uzavře festival 2. července Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK.
Kromě hlavního programu Smetanova Litomyšl tradičně nabízí svou mladou, volně přístupnou a žánrově rozvolněnější scénu Festivalové zahrady. V malebné Litomyšli tak lze trávit hned několik dní a s úplně celou rodinou. Z místních lenošivých sedacích vaků bude možno poslouchat Malého prince v podání Jana Ciny a Venduly Příhodové, koncerty Igora Orozoviče nebo Anny J. Slováčkové, sledovat tanečně akrobatické vystoupení souboru Dekkadancers nebo orchestry většiny českých konzervatoří. Cyklus výstav Smetanova výtvarná Litomyšl nabídne například výstavu skleněných plastik Rudolfa Burdy a v galerii se díky Plánu B opět promění i veřejná prostranství historického jádra města. V nich také letos osloví posluchače performance nového sourozence festivalu – Smetanovy poetické Litomyšle.