V neděli 21. prosince si připomínáme významné výročí naší kultury. To se před 175 lety v myslivně u Všebořic (nedaleko vodní nádrže Švihov) narodil budoucí velikán české hudby Zdeněk Fibich. Letos jsme si jeho tvorbu připomněli poloscénickým uvedením jeho opery Šárka (ND Praha), ale obecně si musíme přiznat, že jsme jeho krásné hudbě ještě leccos, spíše mnoho dlužni. Vždyť Fibich je autorem hned osmi oper a devíti melodramat. Z nich jsme měli před čtvrt stoletím uvést Smrt Hippodamie v titulní roli s Hanou Maciuchovou, ovšem kvůli úrazu představitele Pelopse (Alois Švehlík) z toho na posledních chvíli sešlo.
Fibich – mimochodem velký zastánce a stoupenec Bedřich Smetany – byl rozený dramatik, vždyť o první operu (Medea) se pokoušel již ve 12 letech! První jeho operou, které se dostalo scénického provedení, byl Bukovín. Hudba třiadvacetiletého autora vcelku obstála, což se ovšem nedá říci ani zdaleka o Sabinově libretu: Šimáčkův časopis „Posel z Prahy“ o něm po premiéře v r. 1874 píše: „…libreto jest výlupek vší špatnosti. Jest to takový slátanina, jednoduchá sice, ale beze všeho vkusu, jaké tak brzo jsme nepoznali“ (jak zde nepřipomenout Cimrmana, že). Následovaly opery Blaník, Nevěsta Messinská, Bouře, Hedy, již zmíněná Šárka a Pád Arkuna, letos záslužně uváděné dílo v Národním divadle. Fibichův osud byl bohužel plný dramatických a tragických momentů – zemřela mu manželka, dvě děti – on sám se nedožil ani padesátky, zemřel na zápal plic v říjnu roku 1900. Přesto jej zná a bude navždy poslouchat doslova celý svět: vždyť třetí část selanky pro orchestr V podvečer – slavný Poem (1893) – se vřadil mezi skutečné skvosty hudební literatury. Pravda, zprvu v úpravě a interpretaci Jana Kubelíka pro housle a klavír. Dnes však žije v četných dalších úpravách a jen pro zajímavost doplňujeme, že ji do kriminálního thrilleru Zběsilost vložil i Alfred Hitchcock.
Ostatně – blíží se svátky – poslechněte si Poem s námi:
