WEB, Datum: 01.07.2022, Zdroj: klasikaplus.cz, Autor: Karla Hofmannová, Datum importu: 01.07.2022 10:48, RU/den: 10 000, AVE: 5 000,00 Kč, Země: Česko, GRP: 0,11
Tematické duplicity: Ostatní, Kultura a cestovní ruch
„Soukromý i tvůrčí život Němcové je obsažen zejména v jejích dopisech, které se pro Olgu Sommerovou staly východiskem pro libreto.“
„Božena je psána pro mezzosoprán, silnou a emočně vnímavou ženu s pronikavým intelektem a s duší toužící po lásce, které se jí nedostává ani od manžela, ani od milenců.“
„Silnou, krásnou a emotivní Boženou byla mezzosopranistka Jana Piorecká, která jí dala nejen plný a nosný hlas, ale i lidskost a niternou opravdovost.“
Ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové byla na Smetanovu Litomyšl zařazena komorní opera Lenky Noty Jsem kněžna bláznů. Představení se konalo 28. června ve Smetanově domě. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň řídil Jan Bubák.
Spisovatelka Božena Němcová jitřila fantazii svým současníkům a jitří ji dosud i nám. A to nejen svojí literární činností, ale především svým stylem života a svobodomyslným smýšlením a jednáním. Ve své době – a ještě dlouho po ní – pohoršovala, neboť žádala pro sebe – a potažmo i pro ostatní ženy, které inspirovala – stejnou svobodu a práva, jaké mají muži. A to nejen v oblasti formálního života, ale především v emocích a vztazích. A navíc se vyjadřovala písemně i slovně v češtině, pro kterou požadovala rovnoprávnost s němčinou.
Takových bláznů bylo tehdy víc, byla to celá generace kolem roku 1848 a Božena Němcová byla jejich kněžnou. Její soukromý i tvůrčí život je obsažen zejména v jejích dopisech, které se pro Olgu Sommerovou staly východiskem pro libreto opery. A když se k tomu přidaly ještě básně Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka, vznikl podklad pro zhudebnění osudu spisovatelky, ve kterém se našlo místo i pro jejího manžela. Olga Sommerová je realistická dokumentaristka, proto nemohlo vzniknout dílo básnické, ale naopak historický pohled, nabitý fakty a událostmi; celý kolotoč událostí, do kterých se vešly ještě i emoce. „Božena je přítelkyní všech českých žen, které nerezignovaly na touhu po osobní i společenské svobodě. Je pro nás výzvou a zárukou, že lze zvednout hlavu navzdory zakořeněným předsudkům. Inspiruje nás k odvaze myslet a konat jinak, než se od nás žen od věků očekávalo, nacházet svou identitu a sebeúctu,“ sdělila libretistka premiérovému publiku.
Je to opera o jedné ženě, kolem které se rychle střídají postavy, které komentují a roztáčejí děj stále rychleji, až do kolapsu. Božena je psána pro mezzosoprán, silnou a emočně vnímavou ženu s pronikavým intelektem a s duší toužící po lásce, které se jí nedostává ani od manžela, ani od milenců. Psaní je pro ni únikem do jiného světa, kde se cítí svobodná. Sommerová akcentuje i roli disidentky, neboť je sledována a perzekuována císařsko-královskou policií, stejně jako její manžel. Ten je role činoherní, což ho z hlediska formálního degraduje, ale z hlediska dramatického se tu vytváří napětí a spád. Další čtyři účinkující jsou pěvecké kvarteto, které pokrývá všechny další menší postavy – děti, policie, milenci, přátelé a jejich představitelé zastanou role mluvené i zpívané.
Opera je rozdělena do devíti obrazů a závěrečného Epilogu. Nástrojové obsazení je tradiční – flétna, hoboj, klarinet, fagot, klavír a smyčce. Orchestr opery divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, který řídí mladý dirigent Jan Bubák, ale na jevišti nevidíme, hraje vzadu za scénou a od účinkujících ho odděluje drátěná mříž, která lemuje celé jeviště vzadu i na bocích. Evokuje žalář, ze kterého jsou vyříznuta okénka, kterými komunikuje pěvecké kvarteto, plnící roli antického chóru. Ve vězení se tak logicky ocitá i Božena a její manžel. Kvarteto účinkujících tvořili Minyoung Park – soprán, Ivana Klimentová – alt, Jakub Turek – tenor a Miro Bartoš – bas a je nutno obdivovat jejich sezpívání, navzdory bleskově se střídajícím akcím a převlekům. Silnou, krásnou a emotivní Boženou byla mezzosopranistka Jana Piorecká, která jí dala nejen plný a nosný hlas, ale i lidskost a niternou opravdovost. Manželem Josefem Němcem byl Adam Rezner, který postupně slevoval ze své nafoukanosti a urputnosti, a jak se mu také dostávalo křivd a ponížení, stával se životnou a uvěřitelnou lidskou postavou.
Formou jde o komorní operu, spíše singspiel, který vznikal několik let. První provedení se odehrálo v roce 2017 v brněnské Redutě a zhostil se ho soubor Opera Diversa a režisérkou byla Kristiana Belcredi. Provedení tehdy nebylo příliš šťastné, proto došlo k přepracování a režie se nyní ujal plzeňský režisér Martin Otava, který vytvořil i scénu. Autorkou kostýmů, které byly ve většině historizující, ale vždy slušivé a funkční, byla Dana Haklová. Dokreslování emocí i děje měl na starosti světelný design Antonína Pflegera.
Devět obrazů pokrylo základní důležité momenty, které se odehrály v životě Boženy. Nositelem děje přitom byl text, postavy ho většinou doplňovaly náznakovým dějem. Pěvci byli všichni amplifikováni, což zaručilo nosnost textu, ale ne vždy bylo všemu rozumět, a ne vždy byl akustický vjem příjemný. První obraz byla Svatba, kde se už objevuje Boženino rozčarování z manželství, druhý Žofín, kde Božena okouzluje v rudé krinolíně, třetí je Revoluce, čtvrtý obraz je Smrt Hynka, pátý Jurenka, šestý je Pohřeb Havlíčka, který patří k nejpůsobivějším. Sedmý Vyznání, osmý Rozchod a devátý Litomyšl, kdy vřou emoce a vzduchem létají facky i popsané listy papíru. Následuje Epilog, kdy se postava Boženy prolíná do našeho světa, který se hlásí k jejím ideálům, a kdy se divák dozví, že byla objevena planetka, která se jmenuje „Božena Němcová“, takže jméno naší spisovatelky září mezi hvězdami na obloze.
„Přála bych si, aby opera byla inspirací pro pravdivý, svobodný a poctivý život nás všech. Aby upozornila na mnohdy velmi zjednodušený pohled na mimořádnou a složitou osobnost Boženy Němcové, která nám svou statečností, smyslem pro čest, duchovním rozhledem a nekompromisností může být dodnes příkladem. To téma mi bylo natolik svaté, že jsem nechtěla žádnou modernu a experimenty. Spíš jsem se hudbou snažila dopovědět text,“ svěřila před začátkem představení autorka hudby Lenka Nota. Opera byla nastudována ke 160. výročí úmrtí naší české básnířky a spisovatelky právě tam, kde se premiéra konala, tedy v Litomyšli.
