Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Barokní Pygmalion v Litomyšli

9.7.2015    Lidové noviny    str. 9   Kultura havl     

Smetanova Litomyšl už pátý rok obohacuje svůj program o původní nastudování barokní opery – letos to byl Pygmalion francouzského skladatele Jeana Philippa Rameaua.

Tato festivalová linie je koncipována jako pozvání současných majitelů rokokového zámku, přezdívaného české Versailles, manželů Kučerových na hostinu kulinární (s vybranými pochoutkami z jelenů a daňků z místního chovu) i operní – když je hezky, tak v přírodním amfiteátru se scenerií vzrostlých tisů, když ošklivo, tak se produkce odehrává pod trámy v podkroví rozlehlého špýcharu.

            Do takového prostoru se Rameauův Pygmalion hodil přímo skvěle po všech stránkách. Jde o stručnou ani ne hodinovou opera s rozsáhlými tanečními scénami, jak je pro francouzské hudební divadlo nejen baroka typické – Pygmalion měl premiéru v roce 1748. Libreto podle Ovidiových Metamorfóz vychází z mýtu o sochaři Pygmalionovi, který se zamiloval do svého díla tak, že bohyně lásky vyslyšela jeho prosby a sochu krásné ženy oživila.

            Režisérka Magdalena Švecová s choreografkouAndreou Miltnerovou nejen nápaditě využily další postupně ožívající sochy pro tance, ve kterých se podařilo skloubit barokní i současné prvky včetně akrobacie. Neočekávané – a zajímavé – bylo vyústění: po úvodní hádce s pozemskou ženou a Pygmalionově vzplanutí k soše, se sochař nakonec vrátí ke své pozemské ženě – a socha, která dává výrazně najevo své zklamání, je vrácena na podstavec.

            Obtížný pěvecký part Pygmaliona ve vysoké poloze na pomezí tenoru a mezzosopránu zvané haut-contre zvládl Jaroslav Březina nejen po pěvecké stránce, ale přesně vyjádřil i vnitřní rozervanost tohoto umělce. Také Marie Fajtová dodala svému výstupu bohyně lásky patřičný sopránový lesk. Petra Havránková v roli sochy obdivuhodně propojila požadované pěvecké nároky s tanečními i hereckými, když se ožívající socha postupně učí se smát, plakat, radovat se, ale i divit. A festival zaslouží uznání i za to, že v rámci takové produkce dává příležitost místnímu souboru – pěvecký sbor Kos Pedagogické školy z Litomyšle pod vedenímMilana Motla stačil nejen na zpěv, ale i – pro ně neobvyklou – taneční složku.

            Dirigent Jakub Kydlíček vedl komorní orchestr Ensemble 18+ k přiměřené odlehčenosti. V dnešní době diskusí o způsobu interpretace barokních oper však vyvstává otázka kombinace moderních nástrojů při zachování francouzského originálu bez titulků.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz