Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


BEDŘICH SMETANA NA CESTĚ Z LITOMYŠLE

1.6.2010 Hudební rozhledy str. 20 Festivaly, koncerty Barbora Krejčí

 

Rozhovor s ředitelem Smetanovy Litomyšle Janem Piknou nejen o operním festivalu

Bedřich Smetana má dobrou náladu. Vrací se totiž z Litomyšle, svého rodného města. Na noc se zde zastavil u děkana Šanty, když se vracel z Chocně, kam byl pozván na svěcení praporu. Jak milá je krajina, zalitá sluncem babího léta, jíž projíždí, jak milé přijetí, jak milí lidé. Smetana poklepává prsty na okenní rám vagónu, a tu ho napadá melodie: Tam ta tá da dam, tam, tam ta dá da dam… Vytahuje zápisník a zapisuje tesklivý motiv. Jak je zvyklý, k několika taktům připisuje datum a poznámku: „Září 186? na cestě z Litomyšle". Skoda, zapsáním jako by se melodie z hlavy vytratila a Smetana se k ní již nikdy nevrátí…

* Takto začíná brožurka o Bedřichu Smetanovi a jeho vztahu k Litomyšli, kterou vaše společnost v minulém roce vydala. Co vás vedlo k jejímu napsání?

Litomyšl je známá jako rodiště Bedřicha Smetany a mnozí návštěvníci sem právě jen kvůli tomu přijíždějí. Jenomže Smetana zde strávil prvních šest roků a potom se v Litomyšli zastavil už jen při dvou krátkých návštěvách. Mnoho připomínek na jeho život tu proto není a my jsme alespoň to málo soustředili do jakéhosi průvodce po stopách Bedřicha Smetany.

* Podle řídkých návratů mu rodiště asi moc k srdci nepřirostlo…

Ano, vypadalo to tak. Rodina pivovarského sládka Františka Smetany se často stěhovala do dalších a dalších pivovarů a po opuštění Litomyšle zde nikdo z rodiny nezůstal. Bedřich Smetana udržoval styky jen s místním děkanem Antonínem Santou. Proto jsme byli tak rádi, když jsme objevili polozapomenutý zápis ve Smetanově skicáři s názvem Na cestě z Litomyšle. Ten svědčí o tom, že přeci jen jakousi vzpomínku ve svém srdci nosil.

* Co tedy návštěvník hledající stopy Bedřicha Smetany v Litomyšli objeví?

Především je zde expozice ve Smetanově rodném bytě. Nachází se v přízemí bývalého pivovaru a kolem přesného místa narození bývalo hodně dohadů. Jasno do problému vnesl sám Bedřich Smetana, když Litomyšl roku 1880 navštívil, a ukázal dokonce komůrku, kde schován tajně cvičil na housle. Otec jej totiž v tu dobu raději viděl u klavíru.

* Otec František Smetana prý byl velký milovník hudby, sám hrál na housle v kvartetu…

Že si Smetanovi nenechali ujít žádnou příležitost k zábavě, dokládá i příběh, vážící se k narození malého Bedřicha. Ještě na masopustní pondělí, které roku 1824 připadlo na 1. března, prý paní Smetanová tančila na plese skoro až do půlnoci. Následujícího dne, 2. března v deset hodin dopoledne, přišel na svět tolik očekávaný syn. Sám Smetana později napsal: „Narodil jsem se 2. března 1824. Tenkráte byl masopustní úterek, a tedy jsem se už osudem musel státi muzikantem." Otec měl prý z narození prvního mužského potomka takovou radost, že nechal pivovarské chase vyvalit na dvůr sud piva.

* Co dalšího je možno v Litomyšli nalézt?

Pomník od Jana Stursy, pamětní desku, při jejímž odhalení byl Smetana přítomen, a pak už jen místa, která měla pro Smetanův další osud význam. Světem jeho dětství byl areál zámku a tzv. Olivetské hory s piaristickou kolejí. Sem malý Bedřich začal docházet na chlapeckou obecnou školu. Piaristé se nemalou měrou zasloužili o rozvoj hudby v Litomyšli a jistě měli vliv i na budoucího skladatele. Smetanovi chodili na představení a koncerty do zámeckého divadélka, navštěvovali restauraci Karlov s divadelním sálem, kde měl Bedřich v šesti letech své první veřejné vystoupení. Na akademii, konanou na počest jmenin císaře Františka I. dne 4. října 1830, jej pozvali litomyšlští studenti filozofie. Bedřich zahrál klavírní sólo, předehru k Auberově opeře „Němá z Portici". Jeho výkon sklidil bouřlivý potlesk a hraběcí tajemník musel hocha vyzdvihnout do výšky, aby na něj všichni dobře viděli. Po představení se Bedřich stal vítaným hostem v řadě měšťanských domácností. Dokonce sama hraběnka jej zvala na zámek. Klavír, na který tehdy chlapec hraběnce a hostům hrával, je dnes vystaven v rodném bytě. Restaurace Karlov byla na počátku dvacátého století zbořena a na jejím místě dnes stojí Smetanův dům, městské kulturní centrum.

* Zdá se, že toho opravdu moc nezbylo…

Ano, Litomyšl nesehrála v dalším životě Bedřicha Smetany významnou roli. Jestliže však Litomyšl Smetanu dále neovlivňovala, vliv Smetany na Litomyšl byl jednoznačný, a to je vlastně ta největší stopa, kterou lze i v dnešní době nalézt. Uznání Smetany jako nejrespektovanějšího hudebního skladatele již za jeho života bylo pro Litomyšl mocným impulzem k hudebnímu a celkově kulturnímu rozmachu. V Litomyšli vznikl zpěváčky spolek Vlastimil, který spolu s Jednotou divadelních ochotníků a později i se studentským spolkem akademiků připravoval náročné hudební produkce. Například již v roce 1876 byla představena Prodaná nevěsta, v roce 1882 nastudoval zpěváčky spolek Vlastimil spolu s pěveckým sborem Spolku paní a dívek operu Hubička a následně byly během osmdesátých let úspěšně předvedeny další opery. Velkým impulzem pro kulturní život v Litomyšli bylo vystavění Smetanova domu v roce 1905. V něm potom připravovali představení ochotníci, začali ale přijíždět i profesionální soubory a špičkoví čeští hudebníci. V roce 1924 zde například vystoupilo s Libuší pražské Národní divadlo při svém vůbec prvním venkovském vystoupení. Litomyšl silně toužila po vlastním hudebním festivalu. V roce 1946 se pod názvem „Smetanova Litomyšl I." konaly dva koncerty České filharmonie s dirigentem Rafaelem Kubelíkem, skutečný vznik festivalu Smetanova Litomyšl je ale spojen až s oslavami 125. výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1949. Město Litomyšl však nežije jen festivalem. Pravidelně je zde pořádán cyklus Litomyšlských hudebních večerů, abonentní řady hudební a divadelní, působí zde několik pěveckých sborů, Litomyšlský symfonický orchestr a řada ochotnických divadelních souborů. Že je Litomyšl obecně vnímána jako kulturní město, je jistě i zásluhou slavného rodáka Bedřicha Smetany.

* Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je v posledních letech čím dál víc vidět, stal se opravdovým pojmem pro milovníky hudby. Spojení Smetanova Litomyšl je natolik přirozené, že se mnohým vybaví druhé slovo při vyslovení jen jednoho z nich.

Věřím, že trochu přispíváme i k popularizaci Bedřicha Smetany. Zdeněk Nejedlý svým agresivním prosazováním Smetany na úkor dalších autorů nadělal spoustu škody. Zprofanované fráze o zakladateli české národní hudby a falešné vlastenectví v době totality vedly po jejím pádu k určitému odklonu od Smetany, na inscenace jeho oper se přestalo chodit a my jsme měli problém nějakou do programu festivalu vůbec získat. V roce 2000 jsme dokonce museli připravit svoji vlastní inscenaci opery Dalibor, v dalších letech jsme potom spolupracovali na přípravě nových inscenací s Janáčkovou operou Brno a Národním divadlem Praha. Měli jsme tak zásluhu na tom, že se tyto inscenace potom stávaly součástí repertoáru divadel a Smetana se postupně na scény vrací. I když snad jen v Litomyšli na něj bývá beznadějně vyprodáno…

* Takže se pravděpodobně nevrátí model festivalových počátků, kdy se hrál jen Smetana?

To asi opravdu ne. Máme problém získat alespoň jednu smetanovskou inscenaci ročně, navíc by nebylo možno postavit dramaturgii jen na smetanových skladbách při zachování současné délky festivalu a počtu pořadů. Také by festival hodně ztratil na zajímavosti. Právě šíře jeho záběru, možnost sestavování pořadů do dramaturgických celků a objevování nových cest způsobuje nebývalý zájem o festival. Říkáme, že festival pořádáme k poctě Bedřicha Smetany a uctíváme jej uváděním kvalitní hudby v místě jeho narození. Tuto poctu pak přicházejí každoročně vzdát desetitisíce nadšených návštěvníků.

* Smetanova Litomyšl je především operní festival, v programu se ale objevují další hudební žánry. Jaký to má důvod?

Už při prvním ročníku v roce 1949 byl operní program doplněn sborovým koncertem, výtvarnou výstavou a divadlem. Provádění oper je technicky a časově velmi náročné. Musejí se postavit scény, nasvítit, v improvizovaných podmínkách litomyšlského zámku bez obvyklé jevištní techniky se každá inscenace musí nějak režisérsky upravit. Znamená to, že operní inscenace se připravuje i několik dní dopředu a mezitím probíhají koncerty, aby byl festival sevřený každodenním programem. To je důvod technický, ale jsou i důvody dramaturgické a finanční. Těžko bychom si mohli dovolit přivézt celý zahraniční operní ansámbl, můžeme ale uspořádat galakoncert operních árií opravdové světové hvězdy, pozvat světového dirigenta či instrumentalistu. Různorodý program bez žánrových hranic pak umožňuje pořady spojovat právě do tematických celků, oslovovat široké spektrum posluchačů.

* Je pravda, že ačkoli vážná hudba bývá doménou spíše starší generace, v hledištích Smetanovy Litomyšle je vidět mnoho mladých lidí. Mohou za to ony žánrové přesahy?

Přesahové koncerty do jiných žánrů nikdy nepřipravujeme samoúčelně a vykalkulované na oslovení jedné části publika. Vždy se jedná o obohacení tzv. vážné hudby o nové prvky, nebo obráceně o nalézání kořenů vážné hudby v hudbě populární. Příkladem prvního typu může být například uvedení oratoria Zuzany Lapčíkové nebo Jiřího Pavlici, druhým typem byl například koncert Mariána Vargy, který ve svých improvizacích cituje autory vážné hudby a při skládání postupuje podobným způsobem jako oni. Myslím, že jsme si diváky vychovali a že nám opravdu věří.

* Promiňte jedovatou otázku, ale není letošní program přeci jen trochu podbízivý? Kouzelná flétna, Tosca, Labutí jezero…

Dramaturgie pro letošní ročník se rodila velmi složitě. Poznamenal ji končící kontrakt s dosavadním generálním partnerem. V období hospodářské krize jsme nedoufali, že se nám podaří získat nového, takže jsme se připravovali na krizovou variantu a z původního záměru musely vypadnout některé finančně náročné projekty. Nakonec jsme nového generálního partnera našli, ale to již bylo na změny pozdě. Přesto nepovažuji dramaturgii za podbízivou. V programu jsou i pořady pro náročného diváka, pro děti, Labutí jezero návštěvníkům v podstatě dlužíme – před pěti lety se celé představení nemohlo uskutečnit, protože odpoledne silná bouře promočila kulisy, a tak bylo provedeno jen hodinové torzo.

* Pro „open air" festival je špatné počasí velkým rizikem. Jak se s tím vyrovnáváte?

Smetanova Litomyšl se odehrává v období letního monzunu, známých „medardovských" dní. V minulosti proto bylo velmi mnoho představení z důvodu nepřízně počasí zrušeno nebo nedokončeno. Od roku 1998 stavíme do druhého nádvoří litomyšlského zámku speciální konstrukci zastřešení, které jeviště i hlediště dokáže během krátké chvilky zakrýt a umožní tak za mírného deště pořad odehrát, za bouřky po přerušení ihned pokračovat. Během dvanácti let se jen třikrát nemohl pořad z důvodu nepřízně počasí dokončit. To je fantastická úspěšnost!

* Pořady pod širým nebem mají naopak velké kouzlo. Přispívá atmosféře také prostředí renesančního zámku?

Na atmosféře litomyšlského zámku a skvělé akustice jeho druhého nádvoří festival stojí. Velmi často jsou u nás uváděny i starší inscenace, které je možno navštívit v operních domech v Praze, Brně, a přesto k nám přijíždějí diváci z těchto měst. Každá inscenace zde působí zcela jinak, padající večer voní, do hudby se mísí zvuky živé přírody, své kouzlo má i jen návštěva Litomyšle, krásného městečka se svým „geniem loci , které festivalem celé žije. Říká se, že kdo jednou do Litomyšle na festival přijede, je lapen na celý život.

* / vy jste lapen na celý život?

Ředitelem festivalu jsem se stal v roce 1997, nevěřil jsem, že to vydržím tak dlouho. Zvenku se to nezdá, ale je to práce hodně stresující. Nikdy nevíte dopředu, zda seženete dost peněz, zda vás některý umělec „nevypeče", zda vám přes cestu nehodí klacek památkáři, hasiči, hygienici… Největší tíha odpovědnosti na mě padá měsíc před festivalem, to si člověk říká, že už nikdy více. Ale pak přijde vlastní festival, přijíždějí usměvaví návštěvníci, často už staří známí, se kterými se po roce zdravíme, všechno se zkušeným týmem funguje a člověk si uvědomí, že je šťasten v nejfantastičtějším povolání. •

Zadáno pro: Smetanova Litomyšl

Foto popis| Notový přepis motivu ze skicáře Bedřicha Smetany

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz