10.7.2008 Haló noviny str. 8 Z kultury Tomáš HEJZLARMezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Již od roku 1949 se koná v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli. Jeho hlavní programovou náplň tvoří operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty a další formy s převahou vokálního umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně další žánry. Mezi interprety patří kromě našich také významní zahraniční hosté (mj. Sherill Milnes či Katia Ricciarelliová). Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kultur-ního světového dědictví UNESCO.

Dlouhotrvající ovace publika vstoje nebyly žádnou výjimkou při koncertech a operních představeních letošního 50. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Zatímco vlivem ekonomických restrikcí, společenského klimatu i dalších subjektů mnohé podobné (a nejen hudební) akce v nejlepším případě setrvávají na své dosavadní úrovni, pokud přímo neupadají nebo nejsou dokonce likvidovány, litomyšlské letní hudební svátky rok od roku nabývají na své přitažlivosti.
Smetanovský festival, který se poprvé uskutečnil roku 1949 díky osobní zaangažovanosti litomyšlského rodáka Zdeňka Nejedlého a realizačního týmu v čele s místním kulturním činitelem Jaromírem Metyšem, v současnosti patří ke špičkovým akcím, jež lze srovnávat s obdobnými festivaly zahraničními. Promyšlená dramaturgie programová i dokonalý výběr domácích i zahraničních interpretů, pod něž se každoročně podepisuje jako umělecký ředitel Vojtěch Stříteský, i letos nabídla špičkové výkony. Zatímco v uplynulých ročnících jsme občas mohli – sice zřídka, ale přesto – některé výkony hodnotit s určitými výhradami, letošní přehlídka se skutečně vydařila: umělci si uvědomili závažnost festivalu, nad nímž pravidelně přejímá záštitu i prezident republiky.

Libuše
Festival zahájilo (18.6.) provedení Smetanovy opery Libuše. Slavnostní zpěvohru o třech dějstvích na slova Ervína Špindlera a Josefa Wenziga uvedl operní soubor pražského Národního divadla (ND) ve skutečně reprezentativní podobě. V titulní úloze se představila pěvkyně špičkových kvalit Eva Urbanová, pro niž jako by tato opera byla přímo stvořena. Zatímco dříve tato slavná sopranistka part pojímala v majestátnějším podání, tentokrát mýtickou kněžnu ztvárnila lyričtěji a zřetelně vroucněji, s dokonalou gestikulační působivostí (zejména v partiích rukou). Letošní podání se tak poněkud vzdálilo slavné představitelce Marii Podvalové i její neméně významné pokračovatelce Naděždě Kniplové, nedosáhla ovšem vláčnější měkkosti někdejších výkonů Gabriely Beňačkové. Letošní zpodobení role v podání Evy Urbanové tudíž maně připomínalo výkony neprávem zapomínané Milady Šubrtové. Urbanová je zde současně mýtickou heroinou i milující ženou, místy (při modlitbě) až magicky intuitivní kněžnou se skutečně horoucím srdcem a zřetelným pěveckým mistrovstvím.
Snad s výjimkou teprve se hledajícího mladého Martina Bárty v roli Přemysla (například známá árie Óvy lípy nevyzněla výrazově průkazně a ani technicky stoprocentně) se soubor naší první scény v promyšlené a funkčně pojaté režii Petra Novotného v adekvátně vnímané kostymaci Ireny Greifové představil na vyrovnané vysoké úrovni. Pod vynikajícím hudebním vedením muzikálně vzácně cítícího Olivera Dohnányiho se bez problémů prosadili Kateřina Jalovcová (Radmila), Roman Janál (Radovan), Helena Kaupová (Krasava), Miloslav Podskalský(Lutobor), Valentin Prolat (Šťáhlav) i Luděk Vele (Chrudoš). Neméně důstojně se také představil dobře znělý operní soubor (sbormistr Pavel Vaněk) i orchestr. Záštitu nad představením převzal generální partner festivalu – a.s. Skanska, jejíž generální ředitel Josef Hájek po představení přiznal, že rozhodnutí festival sponzorovat nelituje: »Jsem upřímně rád, že Smetanova Litomyšl prožívá své padesáté výročí v tak skvělé kondici a plná energie, čímž souzní i s naším posláním,« uvedl Hájek.

Svitavská Fabrika neobstála
Detašovaný koncert v nedalekých Svitavách (19.6.) i navzdory přesvědčivému výkonu Komorní filharmonie Pardubice pod dobře vypracovanou taktovkou Vojtěcha Spurného a špičkovým kvalitám dnes už světoznámé mezzosopranistky Dagmar Peckové se bohužel nezdařil dokonale. Kromě zřetelně špatné akustiky sálu v nedávno otevřeném kulturním centru Fabrika poslech navíc rušila špatně instalovaná technika s hlučícími stropními prostorami. To zřetelně ubralo na dojmech ze špičkových výkonů, jimž dominovaly pěvecké kreace z odkazu Wagnerova a Mahlerova. Pominout však nelze ani hodnotný výkon houslisty Leoše Čepického v ukázkách z filmové hudby z protifašisticky orientovaného filmu Schindlerův seznam, jehož děj se odehrává právě na Svitavsku. Město by si jistě zasloužilo technicky kvalitnější síň!

Prodaná nevěsta
Ovacemi vstoje kvitovali (21.6.) litomyšlští milovníci nejnárodnějšího operního klenotu novou inscenaci pražského Národního divadla, jež byla nespornou satisfakcí za debakl, kterým se ND před několika lety prezentovalo pod vedením později pro finanční machinace odvolaného ředitele ND Daniela Dvořáka; ten se – společně s režisérem Jiřím Nekvasilem – nad touto tehdejší zřetelnou urážkou smetanovského odkazu jako spolutvůrce podepsal nejvíc. Dodnes litomyšlští obyvatelé na tento nezdar neradi vzpomínají, takže letošní nadmíru zdařilé uvedení nesrovnatelně kvalitnější verze se stalo milým překvapením. Na skvělé podobě se kromě sólistů, sboru i orchestru ND významně podílel dirigent Ondrej Lenárd a mladičká debutující režisérka Magdalena Švecová. K nové inscenaci se příležitostně vrátíme samostatným textem.

Smetanovo trio hrálo o život?
Klavíristka Jitka Čechová, houslistka Jana Nováková a violoncellista Jan Páleníček jsou plnohodnotnými nástupci někdejšího slavného obsazení Smetanova tria. Pod tímto označením se současná interpretační trojice už také dočkala úspěchů i v cizině. Své pověsti nezůstali nic dlužni ani v Litomyšli (21.6.). Čajkovského méně známé trio s podtitulem Památce velkého umělce se silným etickým podtextem, Sukovu měkčeji pojatou Elegii i Smetanovo Trio g moll uvedli na špičkové úrovni. Při této vzpomínkové panychidě za nedávno zesnulé osobnosti se vztahem k litomyšlskému festivalu (například dirigent František Preisler aj.) hráli, jako by jim málem šlo o život! Jedna z nejvýznamějších našich současných pianistických osobností Jitka Čechová navíc při pozdějším recitálu (28.6.) v přímém rozhlasovém přenosu znovu prokázala, jak výsostnou tlumočnicí smetanovského odkazu je: koncentruje v sobě smysl pro kompoziční stavbu podle Františka Raucha, výrazovou intenzitu typu Josefa Páleníčka i zvukovou noblesu Rudolfa Firkušného, když pomineme další špičkové smetanovské interprety. Ale Čechová stejně tak dokáže pochopit i hráčskou virtuozitu v odkazu Lisztově, perlivou působivost skladeb Mozartových i provzdušněný cit pro pochopení Chopina.

Festival zasáhla vichřice
Aplausem skončila první polovina koncertu (25.6.) věnovaná odkazu George Gerswina, jejž dirigent Leoš Svárovský provedl s velkou romantikou, nadšením a patrným entuziasmem. Vynikající hostující turecký klavírista Fazil Say dokonce dvakrát přidával. Jenže… Co se začalo odehrávat po druhém přídavku, to nikdo ani z nejstarších účastníků Smetanovy Litomyšle nepamatuje. Když začala přestávka a lidé zamířili na nádvoří, zastavil je nejdřív prudký vítr a náhlý déšť, jež se vzápětí proměnily v ničivou vichřici. Ta lámala i vzrostlé letité a stále zdravé stromy a vyvracela je ze země. Venku se strhla bouře a navíc byl v celém městě i okolí přerušen přívod elektrické energie. Diváci si připadali jako ve skutečném horroru (mimochodem město bylo bez proudu i druhý den!!). Vichřice rozbila vrata do zámeckého pivovaru, utrhl se koberec na nádvoří – dokonce i s lidmi. A nedaleký zámecký přirodní amfiteátr se stal pohřebištěm větví i celých stromů. Namísto sedadel jen polámané větve a kmeny. Vzduchem sice létaly tašky, ale naštěstí se nikomu nic vážného nestalo. Také zastřešovací konstrukce na druhém zámeckém nádvoří vydržela a nezhroutila se. Statika konstrukce náporům silného větru odolala. Návštěvníci Smetanovy Litomyšle však o Bernsteinovu symfonii Kaddish nepřijdou. Pořadatelé se zavázali, že na provedení v příštím roce budou mít majitelé letošních vstupenek výraznou slevu. Takže je dobře uschovejte!

Potlesky za špičkové výkony
Vlastně všechny letošní produkce, jež jsem z velké většiny programu sledoval, zaslouží přinejmenším uznání. Dokonce například i leckdy ne zcela vyrovnané výkony souboru Státní opery Praha během pražských repríz zřetelně předčilo (24. 6.) litomyšlské provedení slavné opery Nabucco od Giuseppe Verdiho. Mělo vysokou úroveň zejména díky hudební přípravě a vedení dirigenta Hillary Griffitha, jenž celovečerní operní drama řídil ve špičkové kondici zpaměti.
Bez partitury provedl (28.6.) celý cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany také letošní nedávný pětasedmdesátník, stále dobře disponovaný Libor Pešek v čele České filharmonie. Dirigent vycházel z tradičního pojetí ve snaze pojmout symfonismus celého cyklu v jeho širokém vzepětí, i když mnoho nového do výkladu nepřinesl.
Světovou premiéru mělo (3.7.) na letošním jubilejním ročníku nedávno dokončené oratorium Mojžíš, dílo současné skladatelky Sylvie Bodorové. K provedení pořadatelé přizvali také světoznámou sopranistku Gabrielu Beňačkovou a barytonistu Ivana Kusnjera. Skladba byla komponována na objednávku festivalu Smetanova Litomyšl. Premiéru nově zpracované varhanní transkripce Dvořákovy slavné Symfonie č.9 e moll Novosvětské zase uvedl během svého recitálu varhaník AlešBárta (21.6.).
Neobyčejně silným dojmem zapůsobilo také provedení Dvořákova velkolepého Requiem (27.6.), v němž se ve hlasově vzácně vyrovnaném sólistickém kvartetu představili tenorista Tomáš Černý, sopranistka Adriana Kohútková, basista Peter Mikuláš a mezzosopranistka Dagmar Pecková. Jejich profesionálně přesvědčivé výkony podpořil neméně sonorně znějící Pražský fil-harmonický sbor za doprovodu dokonale stmelené České filharmonie pod precizně zvládnutým vedením mimořádně disponovaného dirigenta Ondreje Lenárda; jeho téměř každoroční dlouhodobá účast je vždy zárukou špičkových kvalit. Ovšem podobnými výkony se vyznačovaly i další – zde neuvedené – koncertní či operní výkony. Recenzent věru neměl snadnou úlohu, vždyť pouze chválit může nakonec připadat jako nějaká dohodnutá reklama. V tomto případě je to však úvaha opravdu zbytečná!

Vivat 50. Smetanova Litomyšl!
Slavnostní ohňostrojné představení na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Lehára, Oskara Nedbala, Bedřicha Smetany a dalších autorů vedení festivalu zdarma nabídlo všem zájemcům jako poděkování za přízeň na litomyšlském městském stadionu předposlední den letošního ročníku (4.7.). Koncept vycházel z projektu, který předloni získal hlavní cenu na světovém festivalu pyrotechnických muzikálů v portugalské Madeiře. Důraz byl kladen na výtvarnost, barvy, humor, tempo, rytmus a malebnost hudebního motivu, překvapivé zvukové efekty, nikoliv však na hlučnost a agresivitu projevu. Představení provedla skupina Flash Barrandov, laureát brněnského světového pyrotechnického festivalu Ignis Brunensis.

Dobrá věc se vydařila!
Pořadatelé nejenže opět nabídli mimořádně hodnotný a vpravdě reprezentativní program v dokonalém provedení, ale navíc prokázali, že jim jde především o diváky a posluchače, najmě domácí. Snaží se tedy navzdory mimořádně velké provozní režii zachovávat – například oproti momentálním trendům Pražského jara – i sociálně slabším vrstvám zájemců relativně dostupné vstupné. Smetanova Litomyšl také zřetelně podporuje přítomnost dětí a mladých lidí, čímž v rámci reginu plní i ojedinělou funkci výchovnou. Není tedy záležitostí jen snobsky výlučnou. Tento pozitivní prvek také nelze opomenout. Dík za to patří sponzorům, bez jejichž spoluúčasti by se akce jistě nemohla uskutečnit.

Foto popis| Ve Smetanově Litomyšli excelovala pěvkyně Eva Urbanová (v popředí)
Foto popis| Z vystoupení pianistky Jitky Čechové v litomyšlském Smetanově domě
Foto popis| Slovenský dirigent Ondrej Lenárd je skutečnou osobností a velkým přínosem pro Smetanovu Litomyšl
Foto popis| Z někdejší »rebelky« Dagmar Pec-kové se stala mimořádně kultivovaná pěvkyně,pro niž je prý -jak se zmínila -účinkování na Smetanově Litomyšli vždy velkým svátkem
Foto popis| Nová inscenace Smetanovy opery Prodaná nevěsta v provedení souboru pražského Národního divadla tentokrát (oproti inscenaci předchozí) získala spontánní vřelé přijetí
Foto autor| FOTO -archiv Smetanovy Litomyšle