25.4.2012 Hradecký deník str. 7 Kultura Východní Čechy (zr)
Pardubice – Operní festival Smetanova Litomyšl připravují pouze tři lidé. Dva z nich jsou manželé Eva a Jan Piknovi. On je ředitelem a produkčním festivalu, ona má na starosti propagaci a sponzory. Společný čas tráví nejenom v práci, ale i doma. A společnou hodinku strávili také jako hosté moderátorky Jitky Slezáková v pořadu Českého rozhlasu Pardubice Máme hosty.
* Žijete spolu téměř třicet let a máte tři děti. Jak jste se seznámili?
Jan:V mládí jsme oba muzicírovali v rockových a bigbítových kapelách. Eva skvěle zpívala, naše kapela si ji vyhlídla a mým úkolem bylo přetáhnout ji od kapely konkurenční, což se mi povedlo. Eva však u nás zpívala krátce, protože jsme už měli v kapele jednu zpěvačku a jak to tak bývá, kvůli holkám se kapela nakonec rozpadla. Navíc mě čekala vojna. Eva pak pokračovala a já s hudbou skončil. Eva: Asi nejhezčí období jsem prožila ve svitavské folkové kapele Povijan, která dokonce získala i několik ocenění na Portě.
* Už víme, jaké cesty osudu vás přivedly k sobě, teď ještě prozraďte, jakými cestami jste se dostali k festivalu Smetanova Litomyšl?
Eva:Mé původní povolání je vychovatelka, ale jednoho dne přišla nabídka práce v odboru kultury na litomyšlském městském úřadu, kterou jsem ve své nerozvážnosti přijala. Rok poté jsem se stala vedoucí nově otevřeného informačního centra a jako každý mladý člověk, který se objevil v kultuře, jsem se samospádem dostala ke Smetanově Litomyšli, takže jsem u festivalu déle než manžel. Jan: Já jsem původně technik přes elektriku a programování, ale mým koníčkem vždy bylo pořádání akcí. Ještě za socialismu jsme pořádali folkové a rockové koncerty třeba i těch ne zrovna povolných umělců. Po revoluci jsem začal podnikat a dělal jsem vše pro to, aby mě Eva do přípravy festivalu zapojila. Vůbec první úkol jsem plnil v roce 1993, ale rychle jsem se vetknul mezi pořadatele a v letech 1993 – 1994 jsem už byl produkční. Pořádání po způsobu ochotnickém ale nebylo únosné a při profesionalizaci se tehdejší ředitel rozhodl odejít a věnovat se jen správě Smetanova domu, a novým ředitelem jsem se stal já. Dělám produkci, manželka propagaci a sponzoring, a Vojta Stříteský úžasnou dramaturgii, na něm kvalita festivalu vlastně stojí.
* O tom, že je Smetanova Litomyšl kvalitním festivalem, svědčí množství prodaných vstupenek. Říká se, že předčí i Pražské jaro. Je to pravda?
Jan:Na nedávném setkání Asociace hudebních festivalů jsme si prohlíželi statistiky, a přestože je Pražské jaro festivalem s větším rozpočtem a větší nabídkou pořadů, absolutní rekord v procentu prodaných vstupenek má skutečně Smetanova Litomyšl. Snažíme se nabízet dramaturgii lákavou pro široké spektrum publika a přitom se nepodbízíme. Například neděláme spojení hudby vážené a populární. A když už ano, pak jen tehdy, když ze sebe navzájem vycházejí. Takové koncerty mají blíže k volnějším žánrům a jsou velmi rychle vyprodány.
* Je to případ i letošního pořadu s Jaromírem Nohavicou?
Jan: Tento pořad byl vyprodaný okamžitě a kdybychom mohli nabídnout větší kapacitu, určitě bychom ji také vyprodali. Během prvních dvou hodin prodeje vstupenek se vyprodalo asi čtrnáct pořadů,mimojiné všechny opery, a tím se nemůže chlubit žádný festival. Odborníci srovnávají nápor na náš prodejní portál s náporem při nákupu lístků na mistrovství světa v ledním hokeji. V okamžiku, kdy internetový prodej spustíme, se hlásí až pětapadesát tisíc účastníků. Je to opravdu smršť.
* Práce na přípravě festivalu je určitě náročná. Jak zvládáte rodinu a vydržíte spolu vůbec celý den?
Eva:Narozdíl od manžela, který je workholik, se já musím prostě od práce utrhnout a nějaký čas věnovat rodině. Starší dvě děti se ale o sebe už umí postarat samy, takže zbývá jen to nejmenší sedmileté – a manžel. Jan (se smíchem):V péči o domácnost mám já na starosti jen odpadky a nádobí, jinak všechno ostatní dělá Eva. A jestli spolu celý den vydržíme? Oba pracujeme na jednom projektu a řešíme problémy spojené s jedním projektem. Takže doma mluvíme o stejné věci a myslím, že nás to sbližuje.
* Vaše aktivity se ovšem netýkají jen festivalu Smetanova Litomyšl. ..
Jan: Máme toho asi málo, tak si přidáváme. Podílíme se na otevření první lázeňské sezóny. Nápad udělat z Litomyšle lázeňské město se zrodil v hlavách pánů Brýdla a Horáčka, kteří se inspirovali Krvavým románem Josefa Váchala. Napsal v něm, že Litomyšl je město lázeňské a vodu v něm nikdo nepije. Dokonce se zřízením lázní kdysi zabývalo zastupitelstvo a hledal se léčebný pramen. Neúspěšně, a tak myšlenka usnula. Když ale do Litomyšle přibyl Pražák Jaroslav Vencl, lázeňskou myšlenku oživil a Litomyšl nazval lázněmi ducha. První lázeňská sezona začíná 28. dubna. Eva: Další akcí jsou pak gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky známé kuchařky, která v Litomyšli žila, zemřela a je pohřbena. Řekli jsme si, že už nemůžeme déle nechat ladem její odkaz, a proto 19. května vyvrcholí na náměstí týden věnovaný Rettigové slavností plnou dobrého jídla a pití, ukázkami kuchařských dovedností a dalšími gastronomickými zajímavostmi. Vše doplní i živé vysílání vašeho rozhlasu ze Smetanova náměstí.
* Co pro vás znamená Litomyšl jako lázeň ducha, čím ho povznáší?
Eva: Litomyšl je krásná, přátelská, vstřícná, panuje v ní pohodová atmosféra. Nabízí množství muzeí, galerií, ale i odpočinkových aktivit. Stále tady ve velkém funguje spolkový život. Jan:Znám hodně lidí, kteří říkají, že do Litomyšle si jezdí rovnat myšlenky, pouze se procházet, nechat na sebe genia loci působit a léčit se duševně.
Foto popis| MANŽELÉ Eva a Jan Piknovi ve studiu Českého rozhlasu Pardubice.
Foto autor| Foto: archiv ČRo Pardubice
Region| Východní Čechy
Publikováno| Hradecký deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Krkonošský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Chrudimský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Jičínský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Náchodský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Svitavský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Orlický deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Rychnovský deník; Kultura Východní Čechy; 07
Publikováno| Pardubický deník; Kultura Východní Čechy; 07
ID| 53550f3a-cdbb-4e3b-af2d-21cfd505b119
