Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Návštěvnost lámala rekordy

16.7.2016    Haló noviny    str. 4   Z kulturyTomáš HEJZLAR     

Vyplácí se nezapomínat na publikum a respektovat hodnoty

 

 

Letošní Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl (SL) se – podobně jako předchozí Pražské jaro – skutečně vydařil. Také díky příznivým klimatickým podmínkám, jen s výjimkou jednoho deštivého večera, který však s využitím mobilního zastřešení všech prostor proběhl v předem plánované podobě.

»Na rozdíl od dřívějška se letos nejdříve vyprodaly ty nejdražší vstupenky a pak postupně okrajová místa v hledišti. Určitě tedy lidé cítí, že je ve společnosti celkově lépe, takže více investují také do kultury, což je krásné,« uvedl k letošnímu průběhu ředitel SL Jan Pikna. »O vstupenky byl letos obrovský zájem.

Hned během prvního dne předprodeje se prodalo přes 80 procent kapacit, další vstupenky se doprodaly postupně. Návštěvnost letos přesáhla 97 procent, což je úplně fantastické. Mnoho pořadů by se prodalo i několikrát.

            « Podle Pikny za velkým zájmem diváků stojí nejen atraktivita programu a známá jména účinkujících, ale i momentální dobrá ekonomická situace. Festival si opět vydobyl pozitivní ohlas. Vstupenky na většinu koncertů a představení získaly punc nedostatkového zboží.

 

Osm oper z celé republiky

 

Nabídka operních představení byla letos skutečně bohatá – uvedeno bylo osm titulů. Pražské Národní divadlo přivezlo Verdiho La Traviatu a Dvořákovu operu Čert a Káča, ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo zcela nové nastudování Smetanových Braniborů v Čechách, brněnská Janáčkova opera představila Smetanovu Hubičku společně s Bizetovou Carmen.

Pražská Státní opera Národního divadla v Litomyšli inscenovala Gounodovu operu Romeo a Julie a Belliniho Normu. Návštěvníci mohli v zámeckém areálu v nedalekých Nových Hradech opakovaně zhlédnout též původní nastudování gratulační opery Operosa terni Colossi Moles, dílo Františka Antonína Míči. Jednalo se o novodobou premiéru téměř již zapomenutého díla. Škoda, že festival neuvádí také tvorbu klasika světové hudby 20. století Bohuslava Martinů, jenž se narodil v nedaleké Poličce. Dříve avizovaná užší spolupráce s ekonomicky mimořádně zámožnou Nadací Bohuslava Martinů se tedy v praxi zatím neprojevuje.

 

Na hranách stylů

 

K dramaturgickým vrcholům letošní SL patřilo kromě provedení Mahlerovy velkolepé Symfonie č. 8 a málokdy uváděné opery Braniboři v Čechách (o nich jsme se již zmínili) například scénické provedení neméně oslovující Mše od Leonarda Bernsteina. Tvůrce v ní upozorňuje na stále aktuální celospolečenská traumata, dokonce s levicově orientovanými postoji. Letošní ročník nabídl i další velké koncerty. Dlouholetý dramaturg SL Vojtěch Stříteský ovšem z hlediska programového a interpretačního odkazuje i na další projekty, například na svébytně koncipovaný program Sólo pro 100 smyčců. Stočlenné těleso, osobitě sestavené speciálně pro tento festivalový koncert, předneslo zejména známé kompozice pro dva smyčcové orchestry. »Na program festivalu jsme však zařadili i moderní žánry. Zejména na středoškoláky cílil beatbox, při němž účinkující ústy bez použití hudebních nástrojů imitovali bicí nástroje,« připomíná umělecký ředitel SL Stříteský. »Mezzosopranistka

            Dagmar Pecková zase přítomné seznámila se skladbami Kurta Weilla.« Největší zájem nebyl přes očekávání pořadatelů například o vystoupení populárního Vojtěcha Dyka ve velkolepém díle Bernsteinově či zpěvačky Anety Langerové, jež v programu nazvaném Na hranách stylů vystoupila s doprovodem symfonického orchestru. Naopak nejdříve se vyprodala Dvořákova opera Čert a Káča, interpretačně i posluchačsky náročná Mahlerova Symfonie tisíců a další. »Velký zájem byl také o Smetanovy opery Braniboři v Čechách či Hubička, ačkoliv divadla je na repertoár příliš nenasazují,« upřesnil dramaturg.

 

Špičková Má vlast

 

Třítýdenní program SL vyvrcholil (3.7.) závěrečným koncertem, při němž Česká filharmonie mimořádně zdařile přednesla pod taktovkou Jakuba Hrůši Smetanův cyklus Má vlast. Dirigentova koncepce se vyznačovala nesrovnatelně kvalitnějším pojetím a vcítěním, než co mohlo publikum sledovat během letošního zahajovacího galavečera v rámci Pražského jara (PJ). Dirigent Hrůša, zřejmě nejtalentovanější z žáků Jiřího Bělohlávka, se v Litomyšli představil na reprezentativně špičkové úrovni, stejně jako viditelně (i slyšitelně!) plně zaujatý orchestr. Jeho mimořádně niterné prožívání a patrná energičnost i citová empatie skončily teprve po finálních tónech.

            Hrůšova koncepce má blízko k famózní brilantnosti Kubelíkově. Letošní provedení v Litomyšli však lze chápat jako svébytně osobité, interpretačně kultivované. Dokonce tentokrát ještě osobitější, než co na vynikající úrovni Hrůša před časem představil na zahajovacím večeru PJ.

            O dva dny později jsem v rozhlasovém éteru zaslechl dosud neznámou interpretaci téhož díla pod taktovkou Jeremiášovou z počátku 40. let minulého století – o to víc lze tedy letošní Hrůšův litomyšlský dirigentský výkon, resp. přípravu a samotné nastudování cyklu, vyzvednout. Jde o již dokonale precizně vyprofilovaného umělce, skvělého nástupce Bělohlávkova.

            Přímý přenos ze zámeckého nádvoří do nedalekých litomyšlských klášterních zahrad atmosféru ještě obohacoval bezprostředností přijetí přítomným publikem. Jeho reakce byly místy až dojemné. Napříč generacemi, tedy od posluchačů nejmenších. K neopakovatelnému dojmu přispělo kromě vlídného počasí také samotné prostředí s úchvatným panoramatem starobylého města.

 

Hudba pro všechny

 

Vstup do zahradního areálu byl stejně jako v minulosti zdarma. Mnozí jiní pořadatelé by si jistě měli vzít z tohoto pozitivně vstřícného přístupu k nejširším vrstvám veřejnosti příklad. Právě takhle se totiž lidé pro umělecké hodnoty získávají nejlépe a především trvale!

            Litomyšlský festival však kromě vrcholných profesionálních výkonů neopomíjí ani dokonalou interpretaci v podání amatérském. Pořadatelé tak přibližují hodnotnou hudbu nejširším vrstvám. Například provedení Haydnovy Mše z roku 1796 za spoluúčasti blanenského Smíšeného pěveckého sboru Rastislav svědčilo o dokonalé přípravě a seriózním nadšení účinkujících. V Litomyšli dobře vědí, jak si získávat další zájemce!

 

Foto popis| Průběh závěrečného večera v zámeckém prostředí…

Foto popis| … a s neformální uvolněností v nedalekých zahradách.

Foto popis| Jakub Hrůša

Foto autor| FOTO – archiv SL/František RENZA (4)

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz