TISK , Datum: 18.07.2019 , Zdroj: Lidové noviny , Strana: 6 , Autor: HELENA HAVLÍKOVÁ , Vytištěno: 43 003 , Prodáno: 33 961 , Rubrika: Kultura , Země: Česko

Sotva skončila sezona stálých divadel, strhla se operní bouře na festivalech, které do svého programu zařazují i žánr hudebního divadla – Smetanova Litomyšl, českokrumlovská Barokní noc, Olomoucké barokní slavnosti, Letní scéna souboru Musica Florea na pražské HAMU, Letní slavnosti staré hudby nebo Hudební festival Znojmo. Nejde přitom o turistické atrakce na vlně současného boomu barokních oper, ale o profesionální produkce. Výrazně obohacují nejen standardní dramaturgii, protože repertoárová divadla se předmozartovskému období příliš nevěnují, ale vnášejí do naší operní krajiny také svěží inscenační přístupy a specifické „lokální“ kontexty a rámce dalších zábavných kratochvílí, včetně požitků kulinářských.

Paris s Helenou mezi tújemi

Páteří Smetanovy Litomyšle jsou sice operní inscenace přenesené z tuzemských stálých divadel, ale festival připravuje od roku 2012 na zámku Nové Hrady také vlastní stagionu, zarámovanou jako repliku panských zábav minulých století. Motto „festival s geniem loci“ díky tomu dostává další rozměr – rokokový prostor ve stylu francouzských letních sídel je pro takové produkce jako stvořený. Skýtá zákoutí pro další krátká vystoupení hudebníků, tanečníků, malířů a sochařů i honosný sál pro hostinu vytvořenou i z produktů zámeckých zahrad. Součástí zahrad je i rozkošný přírodní amfiteátr ze stříhaných tújí. Letos v něm spojené soubory Barocco Sempre Giovanne a Concerto Aventino pod taktovkou Jakuba Kydlíčka uvedly operu Christopha Willibalda Glucka Paris a Helena.

Ačkoli patří do kánonu Gluckových reformních oper, objevuje se zřídka – i kvůli své délce, kterou inscenátoři rozumně zredukovali ze 140 minut na hodinu a půl. V příběhu trojského prince Parida, který přichází do Sparty pro spartskou (vdanou) královnu Helenu jako „cenu“ za udělení jablka krásy bohyni lásky Afroditě, excelovaly v těchto titulních rolích sopranistky Kristýna Vylíčilová a Jana Sibera.

Barokní noc na zámku v Českém Krumlově s kejklíři, pištci, Schwarzenberskou gardou, maskami commedie dell’arte, ale i hazardními hrami (smrtka ve vrhcábech obehrála kdekoho) vrcholí o půlnoci v zahradách ozářených tisícovkami svíček a ohňostrojem. Součástí festivity je operní produkce přímo v dochovaném barokním zámeckém divadle, pro kterou dramaturg Martin Voříšek vybírá tituly ze zdejších schwarzenberských hudebních sbírek. Capella Regia pod vedením Roberta Huga pobavila barokní verzí televizní reality show zvané Výměna manželek. A to operou Antoina Dauvergna Handlíři, která formovala podobu francouzské komické opery v polovině 18. století. Už tehdy „zabrala“ výměna snoubenek, kdy na tento bláhový nápad dvou mladíků dívky pragmaticky reagují zesílením svých špatných vlastností, takže se snoubenci ještě rádi a s prosíkem vrátí ke svým původním partnerkám. Zejména obě sopranistky, Zuzana Benešová a Marie Fajtová, si užívaly komickou nadsázku protikladných charakterů i jiskřivý spád Dauvergnovy hudby, Capella Regia dodala zhruba padesátiminutovému představení švih a režisérka Magdalena Švecová citlivě zkombinovala efekty mašinerie barokní jevištní techniky a komediantskou grácii.

„Europoslanec“ Dittersdorf

Olomoucké barokní slavnosti, na nichž se do konce července každý večer střídá ještě šest inscenací, vstoupily do 7. ročníku prvním novodobým nastudováním serenaty Jupiterův tribunál – ve svižném hudebním nastudování a vtipné režii Tomáše Hanzlíka a jeho souboru Ensemble Damian.

Její autor – Karl Ditters von Dittersdorf – by se hodně divil, jak jeho příležitostný narozeninový hold pruskému králi Fridrichovi II. může být aktuální o 244 let později po volbách do Evropského parlamentu, kdy se státy přetahují o vedoucí posty a vedou se spory o další směřování EU. V hudebně brilantní serenatě Génius Evropy přichází za Osudem, aby mu vyjevil, kdo se stane vládcem Evropy, který mu pomůže vyvést ji z ekonomických i politických krizí a jenž svým kultivovaným řešením ovlivní i další světadíly.

Vůdčí osobnost Evropy je v tomto případě sice jasná, Fridrich II. Ale o to, jaké hodnoty jsou nejdůležitější, se strhne pořádná hádka, protože na božském Olympu každý z bohů – Apollon, Minerva, Mars a Štěstěna – prosazuje svůj „resort“. Jupiter dá moudře za pravdu všem. A vyhráli také interpreti – v náročných koloraturních partech se i smyslem pro humor blýskly Kristýna Vylíčilová, Lucie Kaňková, Monika Jägerová, rok od roku se zlepšuje kontratenorista Leandro Lafont.

Musica Florea pod vedením Marka Štryncla přišla s raritou – melodramem Mozartova současníka Václava Praupnera Kirké. Snaha o historicky poučenou repliku žánru, ve kterém se rychle střídá mluvené slovo s kratičkými hudebními motivky, však i přes použití imitace barokního divadla narážela na interpretační limity souhry. Naříkání a spílání čarodějky Kirké se v provedení Dity Hořínkové utápělo v patosu.

Pobavení i zvědavost ovšem vzbuzuje, jak impresário Antonio Denzi v pasticciu s hudbou Antonia Vivaldiho „zakládal“ v opeře z roku 1734 Prahu nejen s mytologickou Libuší a Přemyslem, ale i zdánlivě hluchoněmým pážetemšpionem Lesbínem.

Dalšími festivaly, kde zazní barokní hudba, jsou například minulý týden zahájené Letní slavnosti staré hudby, které trvají do 6. srpna, a Hudební festival Znojmo (do 28. 7.). Ten letos obohatí scénické uvedení Händelova oratoria Saul, v jehož koncertní podobě jsme před časem mohli ocenit výkony kontratenoristy Andrease Schrotta nebo basbarytonisty Adama Plachetky.