Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Postupné rozvolňování v kultuře: Velké festivaly s převahou vážné hudby poprvé s diváky

RÁDIO , Datum: 17.05.2021 , Zdroj: ČRo Vltava , Zpráva: 1 , Datum importu: 17.05.2021 18:32 , Pořad: 16:30 Akcent , Země: Česko

Tematické duplicity: Smetanova Litomyšl, Kultura a cestovní ruch

Daniel JÄGER, moderátor

Ministerstvo kultury 10. května představilo své balíčky pro obnovení kulturního života. Od pondělí 17. května bude možné pořádat kulturní akce venku s maximální účastí 700 sedících diváků. Podmínkou bude buď absolvování testu, odstup nejméně 14 dnů od očkování, nebo maximálně 90 dnů od prodělání nemoci Covid-19. Stejné podmínky s rozdílem v kapacitě 50 % sálu a maximem 500 sedících diváků budou platit o týden později, tedy od 24. května také pro vnitřní akce. Co tato rozvolňování znamenají pro velké festivaly s převahou takzvané vážné hudby? S jakými variantami programů organizátoři počítají? A jak jsou na návrat publika připraveni? Vítejte u poslechu dnešního Akcentu Českého rozhlasu Vltava. Od mikrofonu vás zdraví Daniel Jäger.

Už zmíněného 10. května ministerstvo kultury odstartovalo pilotní projekt několika koncertů, na které mohou za přísných hygienických opatření dorazit diváci. Pomyslnou první vlaštovkou byl koncert České filharmonie s dirigentem Semjonem Byčkovem. 12. a 13. května se v rámci pilotního projektu uskutečnily zahajovací koncerty 76. ročníku Pražského jara, našeho největšího hudebního festivalu v oblasti vážné hudby. Vzhledem k proměňující se pandemické situaci doznal program Pražského jara v posledních týdnech řady změn. Do 3. června by se nakonec mělo uskutečnit celkem 23 koncertů, což je o mnoho méně, než bývá v případě tohoto festivalu zvykem. Prvním hostem Akcentu je ředitel Pražského jara Roman Bělor. Už loni se festival musel vzhledem k pandemii kompletně přesunout do online prostředí a z původně 53 plánovaných koncertů jich nakonec zbylo pouze 11. Nejprve nás zajímalo, do jaké míry se tato zkušenost promítla do příprav letošního ročníku, které se také neobešly bez komplikací.

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Naše výhoda oproti minulému roku byla ta, že jsme věděli, co se může stát, my jsme samozřejmě doufali, že se to nestane, ale stalo se to, že asi ta situace zopakovala i dokonce v něčem jakoby v horší situaci, v době, kdy jsme vlastně jako začali už řešit přípravu toho alternativního festivalu, tak Česká republika byla na blacklistu jako černá ovce Evropy, o to to bylo trošku složitější, ale na druhé straně ta zkušenost nám umožnila vlastně ty koncerty alternativní připravovat už s určitou profesionální rutinou, také jsme věděli, už s kým spolupracovat na těch profesionálních streamech, takže produkce /nesrozumitelné/ se pro nás stal jaksi spolehlivým partnerem. Díky tomu jsme také mohli vlastně zachovat větší část té mezinárodní účasti a těch koncertů je vlastně oproti loňsku 2× tolik, takže tak by se dala statisticky popsat ta zkušenost, že jsme si zachovali podstatně větší část toho festivalu, takže zkušenost je to vynucená, ale je vlastně jakoby dobrá, protože nouze naučila Dalibora housti, v tomto případě platí skutečně stoprocentně.

Daniel JÄGER, moderátor

Program jste museli modifikovat. O které koncerty posluchači nenávratně přijdou?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Bohužel o 3 koncerty německých orchestrů, nejvíc nás asi mrzí symfonický orchestr bavorského rozhlasu, který má pro nás tu významnou konotaci, protože tam působil Rafael Kubelík, ale stejně tak nás samozřejmě mrzelo to, že úvodní koncert nemůže hrát rozhlasový orchestr z Berlína s Vladimírem Jurovským, páč ten jeho výklad Mé vlasti byl tím, na co jsme se velmi těšili, byť v tomto případě jsme, myslím, našli výborné alternativní řešení a pak nás samozřejmě mrzí, že jsme nemohli uvítat již tradičně Gustav Mahler, v čem byl orchestr, který patří vlastně k určité novodobé tradici Pražského jara.

Daniel JÄGER, moderátor

Jak už jste zmínil, letošní Pražské jaro měl zahajovat orchestr z Berlína, což nakonec nebylo vzhledem k mezinárodním opatřením možné. Smetanovu Mou vlast jste tedy nakonec svěřil do rukou Václava Lukse a jeho souboru Collegium 1704. Splnilo toto provedení vaše očekávání, bylo podobné tomu z roku 1996, kdy Pražské jaro v duchu takové té poučené interpretace odkazující k době vzniku díla zahrál Roger Norrington?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Já bych možná teda řekl, že to provedení určitě splnilo naše očekávání, a když to zpočátku byl jako taková, řekněme, filozofická výzva směrem k Václavu Luksovi, tak ta příroda byla absolutně profesionální a i ten výsledek jaksi, potvrdil to, že jsme to svěřili správné osobnosti, také to potvrdilo to, že má vlastně už dnes s univerzálním dílem, které má právo na svůj vlastní výklad toho kterého hudebníka, takže v tomhle směru jsem rozhodně nebyl zklamán, spíš naopak jsem byl velmi nadšen. A spíš bych to možná srovnával, než s provedením Rogera Norringtona, protože to bylo skutečně před 25 lety, kdy to vnímání v přístupu k autentické interpretaci bylo jiné než dnes, dnes se z toho stala úplně běžná věc a ten posun od, řekněme, baroka do 19. století, nebo dokonce někdy do počátku 20. století je zřejmý a nikdo si s tím neláme hlavu, dokonce se i srovnávají velmi objektivně provedení na moderní nástroje a na nástroje té doby, kdy skladba byla premiérovaná, což se asi bude dít zejména i v tomto případě. Já bych to spíš srovnával s tím provedením, kdy Jiří Bělohlávek dirigoval Symfonický orchestr pražské konzervatoře, protože to bylo také něco, co jakoby vybočilo z toho běžného přístupu k tomu provádění a vlastně se sestavil jakoby festivalový orchestr, v případě konzervatoře rozhodně teda zcela nově, byť základem byl právě orchestr pražské konzervatoře, který pracuje v rámci přípravy studentů, tak v tomto případě zase jádrem byl vlastně ten soubor s Collegiem 1704, který samozřejmě byl basivně rozšířen de facto na formát Symfonického orchestru, takže spíš mně to připomínalo právě tu pražskou konzervatoř víc možná než Rogera Norringtona, protože prostě ta situace před 25 lety byla zcela jiná.

Daniel JÄGER, moderátor

Pražské jaro je součástí pilotního projektu iniciovaného Ministerstvem kultury České republiky, některé koncerty i ten zahajovací koncert, se tak mohou uskutečnit s obecenstvem v sále, kolik takových večerů ve výsledku na Pražském jaru bude?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Situace se neustále mění. My v době, kdy tato iniciativa ministerstva se objevila, tak jsme na to zareagovali, bylo to pro nás dobré v tom, že jsme se mohli opřít jaksi o stanovisko ministra kultury, díky tomu jsme měli otevřené dveře pro jednání i s ministerstvem zdravotnictví a institutem hlavní hygieničky, takže pak ta debata byla sice složitá, ale nakonec ve finále jsme věděli, co všecko musíme splnit, aby to bylo možné. Z hlediska to velmi přísného režimu tak, jak byl definován zhruba před měsícem, tak v tomto režimu máme domluvené 4 koncerty, jsou to 2 provedení Mé vlasti s Collegiem 1704, potom to je debut Pražského jara se Symfonickým orchestrem vašeho Českého rozhlasu a Františkem Mackem. A závěrečný koncert Pražského jara s Českou filharmonií, který má i tu logiku v tom, že vlastně my jsme ty pilotní projekty připravili v úzké spolupráci právě s kolegy z České filharmonie co do té technologie, ale teď, jak říkám situace se mění, nemůžeme vyloučit, že někdy po 24. květnu, jak to teď bylo signalizováno, může dojít k nějakému dalšímu rozvolnění a když by se ten systém uvolnil a ty parametry byly, řekněme, velkorysejší, tak věřím tomu, že bysme ještě na konci festivalu mohli některé koncerty otevřít pro diváky v tom novém režimu, ale zatím je to ve stadiu odhadu, ale třeba po 24., což je datum, kdy bylo avizováno, že vláda o těchto věcech rozhodne, třeba budeme chytřejší a pak na to samozřejmě pružně zareagujeme, protože pružná reakce je to, na co jsme si v tomto a minulém roce skutečně zvykli a je to taková ta zásadní změna, protože my normálně plánujeme 2, 3, 4 roky dopředu a řešíme věci téměř, bych řekl, z týdne na týden.

Daniel JÄGER, moderátor

S jakou kapacitou sálu pracujete teď v případě těch 4 zmíněných koncertů toho pilotního projektu?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Tak tam je požadavek dodržení těch vzdáleností, což znamená, že vynecháváme každou druhou řadu a diváky usazujeme ob-místo. Tím už jenom touto matematikou se sníží kapacita Smetanovy síně o dvě třetiny, dokonce při přísném výkladu dokonce ještě o něco více, protože nemůže dávat teď na emporu a musíme být přísní v některých lóžích a balkonech, čili jsme zhruba někde mezi třetinou až čtvrtinou sálu, to znamená někde okolo 300 lidí, to se právě může, ale v těch blízkých dnech ještě nějakým způsobem změnit a samozřejmě pro nás by bylo příjemné, kdybysme tam mohli mít třeba 500 lidí, ale to právě si vyžaduje korekci těch parametrů, které pro nás ty orgány, které nad tím mají dohled, mají.

Daniel JÄGER, moderátor

Kdo se může těchto koncertů Pražského jara zúčastnit, jde o tradiční festivalové publikum?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

My jsme bohužel u toho úvodního koncertu museli vlastně tu kapacitu uměle snížit, což nám bylo nepříjemné, ale my samozřejmě tam, kde nemůžeme splnit závazky vůči publiku, vracíme stoprocentně vstupné, toho se držíme, takže my nejdeme cestou žádných voucherů, ale skutečně vracíme peníze. Myslím si, že na ty koncerty, tam, kde to kapacita umožní, může jít i běžné publikum, my jsme tu kapacitu těch koncertů vlastně pozastavili, ty prodeje na 50 % kapacity, takže právě je i možné, že některé ty koncerty ještě dáme do prodeje a budou k dispozici pro běžné diváky, což ostatně je smysl pořádání koncertů, že Pražské jaro samozřejmě se stalo, zejména ten úvodní koncert, možná součástí společenské sezóny, nebo určitého protokolu, i třeba diplomatického. Na druhé straně my myslíme na běžné posluchače, kteří jsou pro nás absolutní prioritou.

Daniel JÄGER, moderátor

Jaké podmínky opatření musí tito diváci, posluchači dodržet, aby mohli navštívit koncerty Pražského jara?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Tak v současné době jsme byli povinni trvat nekompromisně na platném PCR testu, který by neměl být starší 48 hodin a jsou to, ty už zmíněné rozestupy, samozřejmě všichni musí mít respirátor vlastně od vstupu do budovy po celou dobu, což není úplně příjemné. Máme samozřejmě zakázáno podávání občerstvení, snažíme se vyhnout pauze tam, kde to je možné, i když některé koncerty se konaní s pauzou, protože vlastně nemáme pro ty diváky na pauzu žádné vyžití, nebo maximálně opatrné korzování ve společných prostorách, takže je těch limitů poměrně hodně a vyžaduje to oběti samozřejmě od organizačního štábu, od hudebníků, kteří musí také projít těmi PCR testy, ale samozřejmě od diváků to vyžaduje poměrně velkou toleranci, ale máme zkušenost, že lidé jsou vděční za tu možnost jít na koncert a nakonec výsledky, kde je taková všeobecná radost z toho, že se ta situace prolamuje a musíme doufat, že teď celkem už je masivní vakcinace, bohužel teda taky to tragédiemi doprovázené promoření obyvatelstva podstoupí do té míry, že ten COVID odezní, protože se neumím představit, že bysme v tomto režimu měli pracovat nějak další řadu let, to byl asi pro ten obor, nejenom pro nás, ale pro celý obor zničující.

Daniel JÄGER, moderátor

Pražské jaro je tradičně festivalem hvězd, ať už českých, ale především zahraničních. Ti přijíždí z různých koutů světa. Jak moc obtížné je letos do Prahy dostat, získat k účinkování na letošním ročníku festival?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Bylo to poměrně složité, protože samozřejmě ti umělci vyjíždějí ze zemí, které mají své vlastní teď poměrně přísné předpisy, nebo definovaná pravidla toho, jak cestovat, vycestovat, jsou to mnohé karanténní předpisy a různé další limity, se kterými jsme se museli potýkat, nejenom my, ale i ti umělci, kteří k nám chtěli přicestovat, ale fungovala tady myslím jako oboustranná velká vůle jaksi prolomit ty bariéry, i v tomto případě se nám podařilo získat některé výjimky právě pro umělce, kteří měli prokazatelně PCR testy na odjezdu i na příjezdu, tak jsme mohli je tady nedržet po uměleckém výkonu, protože bylo prokazatelné, že prostě nemohu nikoho ohrozit, ani sebe, ani ostatní, takže bylo to poměrně složité, protože to bylo vlastně pro každou zemi jiné a ta situace se dokonce proměňovala. Jako příklad uvedu to, že my jsme byli nejhorší a Německo bylo ideální, teď se Německo trošku zhoršilo a my jsme se zlepšili, tak jenom tato změna tohoto balancu vlastně má na ty věci vliv a musíme reagovat operativně, ale byla velká vůle všech se zúčastnit. Vím, že třeba Garrick Ohlsson, který tady byl předsedou klavírní soutěže, nebo je teda předsedou klavírní soutěže, ale zároveň má recitál, bohužel tedy streamovaný na Pražském jaru, tak ten nám říkal, že je šťastný, že po 14 měsících mohl opustit bydliště a jet někam účinkovat a být užiteční a také říkal, že je moc rád, že je to zrovna Praha, která v jeho životě sehrála v jeho kariéře významnou roli.

Daniel JÄGER, moderátor

Říkal jste, že jednotlivé ročníky festivalu připravujete s několikaletým předstihem. Jak se tato zkušenost z těch posledních 2 ročníků Pražského jara promítá do příprav těch budoucích ročníků festivalu?

Roman BĚLOR, ředitel, Pražské jaro

Určitě se to projeví v určité ostražitosti. Na druhé straně ta příprava těch festivalů je kontinuální, má velký časový předstih, takže my máme prakticky hotový příští festival, máme významně rozpracované další 2, možná dokonce 3 festivaly až do roku 25, takže do těch příprav se to tolik jaksi nepromítne, ale do čeho se to může významně promítnout, je vlastně hledání cest, jak sdílet koncerty Pražského jara s diváky, kteří nemohou přijít do sálu, protože kapacita je vyčerpána, nebo mají nějaký handicap, jsou daleko, můžou být v Austrálii, takže ta zkušenost toho profesionálního streamování je pro nás velmi zajímavá, protože jsme byli chváleni různými posluchači právě třeba ze vzdálených míst, nebo těmi, kteří prostě nemohou, že tak získávají přístup k těm koncertům, protože Česká televize z kapacitních důvodů bere prostě 2-3 koncerty a ty ostatní nejsou přenášeny, byť samozřejmě nám významně pomáhá Český rozhlas, který těch koncertů v té audio podobě bere poměrně hodně, za to jsme taky mimochodem teda vděční. Nicméně určitě chceme v příštích letech sdílet víc těch koncertů právě na těch internetových platformách, to se ukazuje jako velmi dobré, protože tím získáváme nové posluchače a můžeme uspokojit i ty, kteří z rozličných důvodů nemohou být v sále.

Daniel JÄGER, moderátor

Nedlouho po Pražském jaru tradičně zahajuje další velká hudební přehlídka, a to Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jeho hlavními dějišti jsou Ostrava a Janáčkovy rodné Hukvaldy. Festival letos startuje 27. května a potrvá do 1. července. Naším dalším hostem je jeho ředitel Jaromír Javůrek. Nejprve nás zajímalo, jak probíhaly přípravy této oblíbené hudební přehlídky.

Jaromír JAVŮREK, ředitel MHF Leoše Janáčka

Já se s dovolením vrátím do loňského roku, kdy jsem si myslel, že to je asi v historii festivalu a v době, kdy s festivalem jsem bytostně spjat, nejhorší rok. Připomenu, že jsme měli festival připravený po všech stránkách, ekonomické, produkční, umělecké, a tak dále, měli jsme k 1. březnu prodaných rekordní počet vstupenek, těšili jsme se, že to bude nádherný festivalový ročník, pak přišlo to, co přišlo, takže festival jsme museli jednoznačně zrušit, nebyla jiná volba a přesunuli jsme některé vybrané koncerty na podzim. Díky tomu, co potom na podzim se dělo, tak jsme odehráli tak zhruba 45 %. Je to obrovská zkušenost. Nicméně zvládli jsme to a o to s větší radostí jsme začali připravovat ten letošní ročník. No, a všichni kolegové, kteří připravují, ať už festivaly nebo podobné akce, tak mě pochopí, ale já myslím, že mě pochopí i rozhlasoví posluchači, měli jsme až do tohoto pondělí připravené 3 verze festivalu bez publika, s omezeným počtem publika, s publikem, za účasti zahraničních umělců, za účasti jenom českých umělců, koncerty pod širou oblohou, koncerty takzvaně v koncertních sálech nebo v uzavřených prostorách, takže pro ten festivalový tým to bylo něco neskutečně náročného, protože vlastně jsme připravili 3 verze jednoho festivalu, ale mohu dneska říci naprosto odpovědně, že festival bude a že jsme připraveni, byť v malinko okleštěné podobě, ten festival realizovat.

Daniel JÄGER, moderátor

Pro kterou z již zmíněných variant jste se nakonec rozhodli, jak bude po organizačně provozní stránce letošní Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka vypadat?

Jaromír JAVŮREK, ředitel MHF Leoše Janáčka

Protože nemůžeme čekat každý den měnící se opatření, musíme se jednoho dne rozhodnout, takže jsme se rozhodli. První festivalové koncerty se neuskuteční v sále Domu kultury města Ostravy, ale pokud to počasí dovolí a dlouhodobá předpověď je příznivá, uskuteční se pod širou oblohou Slezskoostravského hradu. Samozřejmě stojí nás to daleko více peněz, ale můžeme nabídnout posluchačům skutečně bezpečné prostředí, a nejen posluchačům, ale i účinkujícím. Já připomenu, že zahájení bude patřit Filharmonii Brno, jazzový koncert Františku Uhlířovi a jeho Bendu a třetí koncert rezidenčnímu umělci, klavíristovi Ivo Kahánkovi, který bude mít svůj recitál. Kulisy Slezskoostravského hradu jsou jistě důstojným prostředím, kvalitní samozřejmě pódium, osvětlené, ozvučené, no, a posluchači budou muset kromě platné vstupenky se prokázat buďto certifikátem, že jsou naočkovaní, nebo potvrzením, že v posledních 90 dnech prodělali Covid-19 a nebo negativním antigenním testem. Jenom připomenu, že to nemůže být samotest, musí to být z nějakého střediska a těch v Ostravě je opravdu dost. A posluchači budou muset festivalový koncert, jehož délku jsme uzpůsobili tak, aby to bylo reálné, vydržet v respirátoru nebo v nanoroušce. Je to nařízení, které k dnešnímu dni platí a my ho musíme respektovat, ale to všechno věřím, že stojí za to, aby se nemuseli dívat jenom na televizní obrazovku, ale aby si tu atmosféru festivalovou užili naprosto přímo.

Daniel JÄGER, moderátor

Která další prostředí budou otevřena posluchačům za těchto podmínek v rámci letošního ročníku vašeho festivalu?

Jaromír JAVŮREK, ředitel MHF Leoše Janáčka

V rámci letošního ročníku se koná už počtvrté Den slezských varhan, přesně Dny slezských varhan. Ostravsko-opavská diecéze oslavuje 25 let svého trvání a monsignore František Václav Lobkowicz nad tímto projektem přijal už tradičně svou záštitu, takže to bude v chrámových prostorách, které jsou dostatečně velké a ve kterých můžeme samozřejmě dodržet rozestupy mezi jednotlivými posluchači, nanoroušky nebo respirátory samozřejmě i tady budou podmínkou, no, a ty další koncerty už směřujeme na Hukvaldy. A Hukvaldy samozřejmě jsou kapacitně, řekl bych, velice neomezené, nicméně my držíme tu kapacitu 1 000 posluchačů v amfiteátru a věřím, že tam i ty tvůrčí dílny, které máme připravené pro rodiny, mohou proběhnout za naprosto regulérních hygienických opatření, aniž by to omezovalo zážitek a interaktivní účast našich diváků a posluchačů.

Daniel JÄGER, moderátor

Jaký je o jednotlivé koncerty letošního ročníku festivalu zájem?

Jaromír JAVŮREK, ředitel MHF Leoše Janáčka

Jestliže jsem říkal, že vloni jsme k 1. březnu měli prodaný rekordní počet vstupenek, letos tomu pochopitelně tak není. Jsou to zatím desítky vstupenek na jednotlivé koncerty, ale já jsem optimista, já věřím, že s tím postupným uvolňováním, rozvolňováním, s tím, že přece jenom už pokročilo i to jaro, tak lidé si vstupenky začnou kupovat, protože my jim skutečně garantujeme bezpečnost a s tím, že budou svědky vrcholných uměleckých zážitků, takže jednoznačná odpověď, vstupenky se prodávají špatně, ale já věřím, že ten prodej se výrazně zlepší.

Daniel JÄGER, moderátor

Co pro to činíte, ať už z hlediska marketingového, případně nabídky nějakých balíčků a dalších podpůrných aktivit?

Jaromír JAVŮREK, ředitel MHF Leoše Janáčka

Musím říci, že do této chvíle je výborná spolupráce jak s Českým rozhlasem, který je generálním mediálním partnerem festivalu, tak s Českou televizí, která je hlavním mediálním partnerem, takže lidé se budou i touto cestou veřejnoprávních médií dovídat o festivalu aktuální informace. Samozřejmě jsou to sociální sítě a je to reklama, já se nechci na nic vymlouvat, ale nemohu si odpustit větu, že všechna opatření, oficiální opatření vlády České republiky přicházejí pozdě a nekonsekventně. A zdržela nás a je mi líto všech kolegů, kteří se museli rozhodovat dřív než my, viz Pražské jaro, je mi jich strašně líto, takže ano, věřím, že veškerá ta snaha, která teď bude napřena prostřednictvím médií, venkovní reklamy, a tak dále směrem k posluchačům, že přinese své ovoce.

Daniel JÄGER, moderátor

Třetím hostem dnešního Akcentu je ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna.

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Nejisté podmínky v letošním kulturním světě nás vedli k tomu, že jsme od začátku spravovali 2 varianty, jednu v tradičním termínu o tradiční délce, to znamená od 10. června do 6. července. Ale připravenou jsme měli i variantu zkrácenou v pozdějším termínu od 1. do 11. července, protože ta opatření rozvolňování epidemie. Probíhají velmi pomalu, tak nyní jsme se rozhodli, že sáhneme k té pozdější variantě od 1. do 11. července.

Daniel JÄGER, moderátor

Co to bude znamenat, jak bude tato druhá varianta fungovat, kolik projektů bude obsahovat a na kolika místech v rámci Litomyšle a okolí?

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Jedná se sice o zkrácenou variantu, ale bude zhuštěná, to znamená, že během těch 11 dní se odehraje 33 pořadů, z toho většina vlastně přechází z toho původního programu. A je to včetně operních představení a velkých orchestrálních koncertů, takže na rozdíl od loňského roku, kdy jsme museli uspořádat komorní festival, tento bude nadále opět velký.

Daniel JÄGER, moderátor

Zazní ta jednotlivá díla ve svém plném znění, nebo jste byli nuceni požádat hostující umělecké soubory o , řekněme, nějaké redukce, o úpravu těch jednotlivých programů.

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Co se týká velkých koncertů a operní představení, ty se budou konat tak, jak byly připraveny, protože co se týká účinkujících, tak ti jsou vlastně zvyklí i v době karantén vystupovat spolu, zkoušet spolu, vystupovat online. Otázkou je jenom počet návštěvníků, kteří budou moci být v hledišti.

Daniel JÄGER, moderátor

Jakou kapacitu předpokládáte, že budete moci v rámci těch letních měsíců publiku nabídnout, kolik vstupenek uvolňuje té v tuto chvíli do prodeje, s jakými variantami a možností pro posluchače počítáte?

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

My zatím ještě stále čekáme, až jak se bude situace vyvíjet, ale očekáváme, že kapacita bude zhruba 50%, to znamená, v tom našem zámeckém nádvoří by mohla být kapacita kolem 500 diváků.

Daniel JÄGER, moderátor

Co konkrétně budou muset dodržet?

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Teď začínají koncerty a představení divadelní, takže myslím, že se u toho budou sbírat zkušenosti, jak to bude u jiných pořadatelů a my je rádi převezmeme, ale počítáme s tím, že budeme kontrolovat jednak totožnost, jednak nějaký ten COVID pas nebo doklad o očkování o prodělání nemoci a o bezinfekčnosti. A samozřejmě nabídneme i možnost otestování se na místě.

Daniel JÄGER, moderátor

Loni jste museli zrealizovat komornější verzi festivalu, jaká to pro vás byla z hlediska provozního produkčního zkušenost a do jaké míry se ten loňský festival a ty vaše zkušenosti z jeho realizace promítají do letošní Smetanovy Litomyšle?

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Loňský model festivalu vycházel z toho, že jsme museli celý program zrušit a nový postavit za několik málo dnů, takže to byla velká improvizace, přesto se ale povedlo, že komorní varianta festivalu se lidem velmi líbila a měla veliký úspěch, dobré ohlasy. V letošním roce jsme připravovali dopředu dvě varianty a tím, že vycházíme z toho, že budou velké pořady, velké koncerty, velké opery, tak ten program nebude moci být až tolik zhuštěný, jako byl loni, nebude moci být tolik akcí denně, ale přesto si zachováme právě tento model, že během dne je několik koncertů a lidé tak mohou přecházet z jednoho místa koncertu do druhého, mezitím se zastavit v nějaké kavárně, zkrátka žít takovým tím festivalovým životem.

Daniel JÄGER, moderátor

Jaký je v tuto chvíli o projekty letošního ročníku Smetanovy Litomyšle zájem?

Jan PIKNA, ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl

Od dneška, vlastně od 17. května, je zveřejněný program, takže teď teprve získáme poznatky o tom, jak lidé budou chtít přijít na festival a jak se budou také obávat, což samozřejmě je možné. Je to velmi těžké opravdu v letošním roce něco plánovat.

Daniel JÄGER, moderátor

Končí Akcent Českého rozhlasu Vltava, který jsme věnovali tomu, jak na postupné rozvolňování opatření v oblasti kultury reagují 3 naše velké festivaly – Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka a Národní festival Smetanova Litomyšl. Našimi hosty byli jejich ředitelé Roman Bělor, Jaromír Javůrek a Jan Pikna. Dnešní Akcent si můžete znovu poslechnout na webu Českého rozhlasu Vltava v aplikaci Můj rozhlas a na svých dalších oblíbených podcastových platformách. Od mikrofonu se loučí Daniel Jäger.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz