19.8.2016 Mladá fronta DNES str. 56 Kraj Moravskoslezský Martin Jiroušek
Dvořák, Janáček a Martinů. S písněmi tří velikánů české hudby přijíždí na 13. ročník SHF rodačka z Orlové žijící v současné době ve Švýcarsku, sopranistka Martina Janková.
Vystoupí v doprovodu klavíristy Ivo Kahánka. Výběr z moravských a hukvaldských písní Leoše Janáčka vydali loni na CD Supraphonu. „Nesmírně si vážím toho, že Martina Janková zůstala i přes svou strhující kariéru pořád úžasným a skromným umělcem a člověkem se vztahem ke svému rodnému kraji. Naše osobní přátelství trvá od studijních let na ostravské konzervatoři a jsem rád, že pokud jí to její pracovní vytížení dovolí, pravidelně přijímá pozvání na náš festival. Její koncerty jsou vždy velkým hudebním svátkem,“ říká Igor Františák, ředitel SHF. Martina Janková bude tentokrát zpívat výhradně českou hudbu.
* Již dříve jste prohlásila, že písně z repertoáru Leoše Janáčka vás dovedly k profesionálnímu vystupování. Jak k tomu okamžiku došlo?
Své dětství jsem trávila u babičky ve Frýdlantu nad Ostravicí. A často jsem svými vlastními velmi divoce koloraturními kompozicemi, které jsem si na zahradě prozpěvovala, rušila zkoušky cimbálovky rodiny Kotků. Primáš kapely Štěpán Kotek to vyřešil šalamounsky. Integroval můj živel a přizval mě na jejich zkoušky, naučil spoustu lašských lidových písní a dovolil mi s nimi i vystupovat, a tak jsem ve svých čtyřech letech poprvé zpívala na náměstí před frýdlantským kostelem na letních slavnostech a mým prvním hitem byly Rožnovské hodiny. Na druhý den mě lidé začali poznávat při nákupu s babičkou v sámošce a za zmrzliny a bonbony jsem jim zpívala.
* Takže cesta k současnému CD byla spletitá. Jak to pokračovalo dál?
O hodně později jsem pochopila, že jsem tenkrát „pila z pramene“. Sám Leoš Janáček se do Frýdlantu za předkem rodiny Kotkových – Ignácem Kotkem – vydal v roce 1906 a sbíral od něj písně kraje a krásně to popisuje ve svém fejetonu Myšlenky cestou. Napsal: „Na skladby živých cimbalistů, gajdošů, hudců: Kotků, Manků … my skladatelé navazujeme své skladby.“ Pan Kotek mi pár generací později dovolil tedy pít ze stejného pramene a daroval mi první vydání Ukvalské lidové poezie v písních od Leoše Janáčka, který v této sbírce zpracovává právě písně našeho kraje. Od té doby jsem snila o tom, k těmto písním se moci vrátit a natočit je.
* Igor Františák, ředitel festivalu, říká, že jste zůstala věrná svému rodnému kraji. Pravidelně se sem vracíte, aniž byste zřejmě podlehla lákavé nabídce velkého hudebního světa. Daří se vám sdělovat povědomí o vašem rodném kraji i za hranicemi vaší vlasti?
Domů se vracím pravidelně dělat koncerty na festivalech Pražské jaro, Janáčkův festival v Brně, duchovní festival v Brně a SHF v Ostravě, Smetanova Litomyšl, Musica Holešov, Concentus Moraviae a podobně. Se Supraphonem mě pojí dlouholetá spolupráce a chystáme další CD. Často zpívám ve světě písně našich skladatelů, Janáčkovu Lišku Bystroušku. Naše janáčkovské CD se setkalo s velikým ohlasem v USA, Anglii, Rakousku, Švýcarsku i Německu. Označili jej za objevné, neboť z něj cítí pramen, ze kterého Janáček ve svých kompozicích vychází.
* Můžete přiblížit, jak došlo k vaší spolupráci na CD věnovaném Janáčkovi? Ve které fázi se k vám připojil Ivo Kahánek, a proč právě on?
Supraphon mi našel pro nahrávku skvělé partnery, oba Moraváky: Ivo Kahánka a Tomáše Krále. Nechtěla jsem totiž CD natočit sama jako můj recitál, ale představovala jsem si jej jako dialog mezi mužem a ženou. Oba taktéž spolupracovali při přípravě s panem Rokytou mladším. Tyto písně jsem provedla i na letošním Pražském jaře a měly krásný ohlas.
* Koncert uzavřou Biblické písně Antonína Dvořáka, proč ony?
SHF je duchovní festival a při písňovém recitálu v tomto kontextu nesmí chybět Davidovy žalmy kongeniálně zhudebněné Dvořákem. Nesmírně je miluji a doprovázejí mě již od mých studií na mé vlastní křesťanské cestě.
* Na festival se vracíte po dvou letech. Co se zatím zásadního událo ve vašem životě?
Poslední dva roky byly plné hudební nádhery: zpívala jsem titulní roli v Lišce Bystroušce s úžasným Cleveland Orchestra a Franzem Welserem-Möstem v produkci Juvala Sharona v USA, scénickou Purcellovu Fairy Queen s Nikolausem Harnoncourtem na Styriarte Festivalu v Grazu, do jeho smrti s ním i úžasné koncerty: Bachovy světské kantáty, Matoušovy pašije a Händlova Saula ve vídeňském Musikvereinu, Mendelssohnův Lobgesang a Bachovy Matoušovy pašije s Gewandhaus Orchestrem v Lipsku s Riccardem Chaillym a Trevorem Pinnockem, Amintu, Despinu i Zuzanku na Salcburském festivalu, který jsem s panem Harnoncourtem směla otevřít Haydnovým Stvořením, tamtéž i Mozartovu mši c moll, nádherné turné s Williamem Christiem a jeho Les Arts Florissant a debutovala s hlavní rolí v Händlově Il Trionfo del Tempo v milánské La Scale.
* A co vás v nejbližší době čeká?
Osmé písňové večery v Česku a Švýcarsku, Vánoční oratorium ve Švédsku, Haydnovo Stvoření na Haydnově festivalu v Eisenstadtu, role Melissandy v Debussyho opeře s Cleveland Orchestra pod vedením Franze WelseraMösta v USA v inscenaci režiséra Juvala Sharona a scénické turné s Liškou Bystrouškou v Rakousku, Lucembursku a Německu. Čeká mě i Gluckova Euridice, vrátím se i k mému milovanému Mendelssohnově Eliáši. Připravuji nové CD pro Supraphon. Tento rok bude tedy hodně Janáčka, Dvořáka i Martinů a naučím se i nové písně Beethovena a Mahlera.
* Na festivalu budete pouze jeden den. Budete spěchat za povinnostmi, anebo si uděláte více volno a pobudete v rodném kraji delší dobu?
Těším se, že budu mít i šanci u rodičů v Orlové trochu „pobejt“.
* Když se vracíte domů do Švýcar, najde se nějaká věc nebo předmět, co vám z Ostravska nejvíce chybí? A nemyslím teď zrovna uhlí.
Co mi z Ostravska ve Švýcarsku chybí? Tmavý kmínový chleba!
Foto popis|
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Moravskoslezský kraj
