19.8.2017    Haló noviny    str. 4   Z kultury

Festival Smetanova Litomyšl (SL) se od svého vzniku na sklonku 40. let minulého století vyvíjel od ryze národního operního festivalu, orientovaného na odkaz tamního rodáka Bedřicha Smetany, přes pozornost věnovanou zájmové umělecké činnosti (zejména sborovému zpěvu) až k současné všestranně vytvarované podobě s multižánrovými přesahy.

Velký podíl na vzniku tak ojedinělé akce, svým významem plně souměřitelné pouze s Pražským jarem, měl litomyšlský rodák, všestranně erudovaný muzikolog a historik Zdeněk Nejedlý. Jeho přínos je v tomto ohledu neoddiskutovatelný.

Těžištěm SL i nyní samozřejmě zůstává operní složka, kdy právě pro tento festival vznikají stále nové a nové jevištní inscenace oper nejen Smetanových, ale také děl dalších našich i světových klasiků. Litomyšlští pořadatelé jsou v tomto ohledu zcela bez konkurence, a to i v mezinárodních aspektech.

Současnost

Také letos tvořila nedílnou součást bohatého a rozmanitého programu SL operní představení, v nejednom případě dokonce na objednávku festivalu. Nespatřil jsem bohužel z časových a provozních důvodů všechny nabídnuté inscenace, leč svou kvalitou i nápaditostí si zaslouží zmínky především Smetanovo Tajemství v novém nastudování ostravského Národního divadla moravskoslezského (24. 6.), i když s určitou licencí. Ponchielliho operu La Gioconda v Litomyšli představil (4. 7.) v očekávaně působivé podobě soubor Národního divadla Brno.

Jistým zklamáním se naopak stalo (23. 6.) provedení Rossiniho opery Lazebník sevillský v režii ostravské, a rovněž poněkud již »zaprášeně vyčpělá« brněnská verze Nedbalovy operety Polská krev (5. 7.). Obě místy zapůsobily až poněkud křečovitě. Za to však pořadatelé SL jistě nenesou odpovědnost! V celistvém festivalovém bloku se jedná pouze o velmi kusou výseč.