Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Uznávaný pěvec Plachetka připomene Husovo výročí

5.6.2015    Mladá fronta DNES    str. 55   Příloha – Smetanova Litomyšl (dp)    Litomyšl   

Smetanova Litomyšl se vždy hrdě hlásila k tradicím a slavným výročím dramatické historie českých zemí. K uctění památky Mistra Jana Husa, velkého myslitele a reformátora církve, který byl pro své učení a názory upálen v Kostnici 6. července právě před šesti sty lety, nabízí návštěvníkům pořad, jehož dramaturgie vychází ze skladeb, které mají s tímto výročím a odkazem Mistra Jana přímou či odvozenou souvislost.

 

            Jistě nikoli náhodou určil Bedřich Smetana závěrečným dílem velkolepého cyklu symfonických básní Má vlast právě část Blaník. Skladatel v něm dal přednost starší verzi pověsti z 15. století, která praví, že v nitru bájné hory dřímou husité, aby v pravý čas, až bude české zemi nejhůře, jí přispěchali na pomoc. Stejně jako v bezprostředně předcházející části cyklu Tábor se ve variacích a proměnách vrací témata husitského chorálu “Kdož jste boží bojovníci a zákona jeho / prostež od Boha pomoci a doufejte v něho / že konečně s ním a vždycky zvítězíte!” až do monumentálního a vítězného pochodu s jásotem závěrečných fanfár.

            V témže roce, kdy Smetana dokončil Blaníkem cyklus Má vlast, tedy roku 1879, píše literát Svatopluk Čech báseň Žižka, pojednávající o slavném husitském vojevůdci a jeho obléhání Prahy. Poema se stala o čtvrt století později, v roce 1904, mimohudebním impulsem Josefu Sukovi při kompozici symfonické básně Praga. Také Suk, stejně jako Smetana, ovšem v menší míře, nechává vyrůstat svoji rapsodii z téhož husitského chorálu a veršů Svatopluka Čecha. Praha však byla Žižkou ušetřena a příprava k boji se proměňuje ve strhující finále skladby, kdy k velkému orchestru přistupují též varhany a zvony a ve velkolepém zvuku je opěvována Praha Věčná, Matka měst, jejíž „sláva a velikost se až hvězd dotýká“.

            Jedním z největších drahokamů písňové tvorby v celé hudební literatuře je bezesporu cyklus deseti Biblických písní, které Antonín Dvořák zkomponoval během pouhých tří březnových týdnů v New Yorku roku 1894. Je jistě pozoruhodné, že mu jako textový podklad neposloužil jazyk, který využil v jiných svých duchovních veledílech (Stabat mater, Requiem) – totiž latina, ale žalmy v českých překladech bible Kralické.

            Tu z původních jazyků přeložili teologové a překladatelé původní Jednoty bratrské, tedy protestantské církve, která vznikla v Čechách v období po husitských válkách jako dozvuk Husova učení. Je zřejmé, že Dvořák texty žalmů důvěrně znal, neboť ve všech písních panuje naprostá shoda literární látky a jejího hudebního vyjádření.

            Nelze nezmínit historickou souvislost s Litomyšlí, která se v poslední čtvrtině 15. století stala důležitým centrem Jednoty bratrské. Sídlil zde její biskup, archiv a fungovala významná tiskárna. A určitým symbolem je jistě i skutečnost, že cyklus přednese vynikající reprezentant české pěvecké školy Adam Plachetka, který právě letos v místě vzniku Biblických písní – v New Yorku a jeho Metropolitní opeře – debutoval.

            Skladbou, která pořadu dala název, je první provedení kantáty Jaroslava Krčka Krédo Mistra Jana, již autor napsal právě pro letošní jubileum a připomenutí mučednické smrti Mistra Jana.

            V libretu kantáty využil skladatel několik výroků Mistra Jana, včetně naprosto univerzálně platné úvahy z Výkladu viery z roku 1412: „Mluv pravdu, miluj pravdu a pravdu každému přej. Hledej pravdu, uč se pravdě, braň pravdu až do smrti…“. V kompozici ovšem zazní i další nadčasové poselství o lásce z Pavlova listu Korintským:

            „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon…“ Je to již druhá závažná skladba Jaroslava Krčka, která prvně zazní na II. zámeckém nádvoří v rámci Smetanovy Litomyšle. V roce 2001 zde provedl Jiří Bělohlávek s tehdejší Pražskou komorní filharmonií Krčkovu Symfonii č. 4 Desiderata, která uspěla ve skladatelské soutěži o Symfonii III. tisíciletí.

 

KRÉDO MISTRA JANA

 

Pořad k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa Pondělí 29. června, 19.30 hodin, II. zámecké nádvoří Bedřich Smetana: Blaník Antonín Dvořák: Biblické písně Jaroslav Krček: Krédo Mistra Jana Josef Suk: Praga op. 26 Adam Plachetka – baryton (Dvořák) Roman Janál – baryton (Krček) Kühnův smíšený sbor, sbormistr Marek Vorlíček Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK Dirigent David Švec

 

Foto popis| Adam Plachetka Debut na scéně Metropolitní opery má za sebou český basbarytonista Adam Plachetka, nyní zamíří do Litomyšle.

Foto autor| Foto: archiv MAFRA

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz