16.6.2017 Hospodářské noviny str. 21 Kultura Frank Kuznik
Když se ve waleském Cardiffu před šesti lety udílela cena BBC Singer of the World, na vítězku ji nikdo netipoval. Moldavské sopranistce Valentině Naforni?ě bylo teprve čtyřiadvacet roků a stále studovala na univerzitě v rumunské Bukurešti. Z prestižní soutěže si však odnesla první cenu, ocenění diváků, a ještě byla mezi finalisty třetího klání. „Nevěřila jsem svým uším. Do té doby jsem profesionálně nikde nevystoupila,“ vzpomíná Naforni?ă v rozhovoru pro HN.
Od té doby účinkuje v předních evropských operních domech, zejména Vídeňské státní opeře, kde působila posledních šest let. Trochu vídeňské tradice i slávy nyní Naforni?ă veze na festival Smetanova Litomyšl.
V sobotu bude hvězdou jeho galakoncertu, kde vystoupí se dvěma dalšími sólisty Vídeňské státní opery – izraelskou mezzosopranistkou Rachel Frenkelovou a nejznámějším českým basbarytonistou Adamem Plachetkou. Doprovodí je orchestr PKF – Prague Philharmonia vedený dirigentem Guillermem Garcíou Calvem, v jeho osmatřiceti letech už dlouholetým spolupracovníkem vídeňského domu.
A někteří z posluchačů už Valentinu Naforni?u budou znát. V Česku je letos podruhé, v lednu debutovala u České filharmonie, s níž kromě jiných operních árií zpívala Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky. „Kdekoliv vystupujete poprvé, vždy jste nervózní,“ připouští sopranistka. „Od chvíle, kdy jsem vkročila na jeviště Rudolfina a začala jsem zpívat, mi ale bylo příjemně. Krásný sál, výtečná akustika, vřelé publikum,“ pochvaluje si.
Naforni?ă zpívala snad už při narození. Jako tříletá prý bavila rodiče, když napodobovala popové písně z rádia, v pěti začala účinkovat před dětským publikem. Klasickou hudbu pak studovala od šestnácti, nejprve v rodném Moldavsku, posléze v sousedním větším Rumunsku. V době, kdy uspěla na soutěži BBC, už měla jednoletou smlouvu ve Vídeňské státní opeře. Když tam projevila své nasazení a odhodlanost, opera jí závazek prodloužila. „Po vítězství v soutěži jsem se mohla rozletět do světa, ale já na to chtěla jít pozvolna. Bylo mi milejší důkladně se učit role a pracovat na tom, abych se mezi vídeňské sólisty zařadila,“ vysvětluje.
Naforni?ă si ve Vídni rychle vybudovala pověst, zejména belcantovými rolemi.
O působení v rakouském hlavním městě dodnes mluví s pokorou, pochvaluje si například, jak tu potkala „tváře, které jsem znala jen z internetu nebo televizních obrazovek“.
S kolegy z Vídně bude v Litomyšli zpívat árie, dueta, terzetta i písně od Mozarta, Rossiniho, Donizettiho, Delibese, Offenbacha či Lehára. „Vybrali jsme ty, které jsou u publika nejoblíbenější,“ líčí sopranistka. „Ve Vídni nemáme příležitost vždy spolu stanout na jevišti, takže to také pro nás bude krásné a radostné,“ dodává.
A taková by měla být celá letošní Smetanova Litomyšl. Koncert s vídeňskými hvězdami lze v programu zařadit k těm, které představují evropské talenty. Kromě toho ale festival neopomíjí českou tradici – už v pátek ji ztělesní slavnostní zahajovací koncert, na němž Česká filharmonie pod taktovkou Rusa Semjona Byčkova zahraje Smetanu, Čajkovského a Brahmse.
Nedělní večer bude vyvážený: Poznaňská filharmonie uvede na jednu stranu hudbu renomovaných polských autorů typu Szymanowského Stabat Mater s Českým filharmonickým sborem Brno, na stranu druhou lehkou filmovou muziku – konkrétně výběr z trilogie Pán prstenů.
Na programu jsou dále operní inscenace z Národních divadel v Praze, Brně a Ostravě, cyklus barokních koncertů či účinkování Budapešťského cikánského symfonického orchestru.
Jeden tip za všechny: přespříští úterý hvězdný houslista Shlomo Mintz uvede Paganiniho Koncert pro housle a orchestr v doprovodu Filharmonie Brno a pod taktovkou Tomáše Netopila.
Zajímavé to může být i pro všechny, kteří chtějí po odchodu Jiřího Bělohlávka důkladněji poznat generaci jeho žáků. V ní patří jedenačtyřicetiletý Netopil, dnes hudební ředitel operního divadla a filharmonie v německém Essenu, k těm nejnadějnějším.
